Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (454)

H34D 

všechny recenze uživatele

Docela vážná a hořká dokumentokomedie z divadelního prostředí. Výstižně seznamuje diváka s tím, jak těžké bylo v komunismu hrát divadlo, které má jiné priority, než vychvalovat režim. Ačkoliv byl film samozřejmě okořeněn klasickým Cimrmanovským humorem, měl jsem pocit, že nedivadelní záběry byly slabší, resp. blíže průměru - od veselých historek z natáčení jsem čekal trochu více. 7/10 ()

vhojta 

všechny recenze uživatele

Také cimrmanovský soubor se v komunistické době potýkal s mnoha nelehkými situacemi. Političtí představitelé KSČ chtěli nejen znepříjemnit samotné fungování autorského divadla a počátky divadelní tvorby, ale především přizpůsobit obsah her kulturně-politickým požadavkům.„Když je člověk na něco krátkej, tak by si z toho měl dělat aspoň srandu. To platí o smrti i o politice.“ ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Nejvážnější (a možná nejlepší) film dnes už legendární autorské dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Velmi nostalgický a zvláštní posmutnělou náladou oplývající autorský film o autorském divadle, divadle tzv. malých forem, který přesto zdobí tak typický svěrákovsko-smoljakovský nadhled a smysl pro humor. Velmi příznačně oba tvůrci akcentují především řetězec absurdit, se kterými se amatérský divadelní soubor při své umělecké pouti setkává. Nejistá sezóna je vůbec zajímavý filmový tvar, něco mezi stylizovaným hraným dokumentem a celovečerním filmem vypovídajícím otevřeně o politické situaci v minulém režimu. Jeden z nejsilnějších dokumentů doby. Je tak trochu zázrak, že takovýhle film mohl v roce 1987 vůbec vzniknout. Tak takové to tehdy bylo... ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Kdo nezažil, možná ani neuvěří. Kdo zažil, snad se ani nezasměje. Hrůznost doby ve své ryzí nahotě. Natočit tenhle film před rokem 1989 a ještě ho protlačit do distribuce = hotový zázrak. Řada kin ho v té době nehrála, podobně jako filmy V.Chytilové ( Panelstory, Kalamita či Hra o jablko). Osobně mám nejraději...Vichr z hor. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

V dnešní době už každý/ á "zpěvák"/ "zpěvačka" či "kapela" vydává Greatest Hits 1- x, přestože jde většinou o totální neumětele. Nejistá sezóna je filmem, který zábavnou formou přibližuje strasti nebudovatelského divadla za budovatelského režimu, zároveň ale přináší i část největších hitů DJC. Dopis do rozhlasu, který předčítá Jaroslav Vozáb, by měli povinně vtloukat do hlavy každému televiznímu moderátorovi nebo redaktorovi (ženský rod nevyjímaje), protože za tak chabou úroveň jazyka, jakou dnes vládnou, by měli skončit na trhu práce. Vůbec nezastírám, že bych sám sebe překvapil, kdybych film ohodnotil nižším počtem hvězdiček, protože Cimrmani to u mě mají dlouhodobě velmi dobré. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (43)

  • Ve filmu si jedna z cenzorek stěžuje na větu: „Teplé pivo je horší, než studená Němka.“ Ve filmu se to přehlídne a věta v textu normálně je, ale původně byla tato věta pozměněna na větu: „Teplé pivo je horší, než studená selka.“ V době natáčení filmu však již věta v představení byla, protože se do textu nenápadně vrátila v roce 1984. (mnaucz)
  • Ve filmu sice Zdeněk Svěrák při premiéře „Vizionáře“ vrátí do textu cikána, který měl být nahrazen koňským hanlířem, ale ve skutečnosti se „cikán“ do textu představení natrvalo vrátil v roce 1984, tedy rok po ději filmu a 7 let po skutečné premiéře představení „Posel z Liptákova“. (mnaucz)

Související novinky

Letní filmová škola se blíží

Letní filmová škola se blíží

19.07.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)

Reklama

Reklama