Vrchní, prchni!

Jedna z těch dnes již opravdu legendárních komedií. Důkaz toho, že z velmi jednoduchého příběhu se dokáže vytěžit maximum, aby byl divák spokojen a skvěle se bavil. Právě odsud víme pořádně jak vypadá Velorex, jak si dávat pozor na výběr šatů :-), hláška "Stěrače stírají, postřikovače stříkají" se cituje dodnes a písnička Severní vítr zlidověla u táboráků. Nestárnoucí klasika. (30.12.2005)

Vybrat životní roli Josefa Abrháma by vlastně nebylo tak obtížné, většina by se snadno shodla na Daliborovi Vránovi. Nebo snad inženýru králíkovi? Nebo snad falešném vrchním? Jednoduše hlavní ve Vrchní, prchni!, jeden z komediálních vrcholů českého filmu i scenáristického tandemu Zdeněk Svěrák/Ladislav Smoljak. Právě v jeho režii vznikl lokální komediální klenot, jehož síla tkví v tom, že jednoduše neomrzí. Jeho síla přitom dodnes tkví především v zásobě ikonických hlášek, povedených hereckých výkonů i kreativních nápadů, kdy nejen toto skutečně pokládá stavidla pro jednu z nejlepších českých komedií všech dob. Šikovný scénář, který je bravurně vystavěn, jeho protagonista je v podstatě antihrdinou, který podvodné vydávání se za různé vrchní jen považuje za ideální cestu k vlastnímu přilepšení a lepší pocit ze svého donchuánství. I když tak Dalibor Vrána není kladným hrdinou, je velmi snadné mu fandit, především i díky napínavým scénám, kdy se kolem Dalibora Vrány utahuje smyčka. Scéna úprku před mnoha číšníky po kolonádě v Karlových Varech nevstoupila do historie českého filmu nadarmo, je to přesně jeden z těch momentů z Vrchní, prchni!, který lze bez studu zaškatulkovat jako komediální zlato. Těch momentů je ovšem v samotné Vrchní, prchni! i bez něj dost. Cimrmani se prostě nezapřou, i Vrchní, prchni! je procpán inteligentním humorem, stěžejní ovšem bylo i především obsazení právě Josefa Abrháma. Tomu role Dalibora Vrány jednoduše sedla a i díky ní se definitivně mohl stát ikonickou tváří českého filmu. Právě i díky svému charizmatu dokázal Abrhám Dalibora Vrány tak trochu polidštit, i díky němu lze Dalibora Vránu vnímat jako sympatického rebela, který se snaží si pouze v Československé socialistické republice tak trochu polepšit, přitom bojovat se svými mužskými půdy a nakonec se stát postrachem každého vrchního. Dalibor Vrána je tak trochu zmetek, je to ovšem sympatický zmetek. A i díky tomu mu ten konec s (tehdejší) Dádou Patrasovou přeje velmi snadno.  Všechno především stojí i na tom, že byl Smoljak šikovný (i když do velké míry nedoceněný) režisér, díky němu všechno na Vrchní, prchni! šlape skvěle. Vrchní, prchni! dokazuje, že není malých rolí, ale pouze malých herců a těch je v samotnému filmu po čertu málo. V tom filmu poté vše šlape jako po másle, ať do velké míry ruční kamera Ivana Šlapety, které dokáže v průběhu jen více realističnost, nějaký ten skrytý výsměch tehdejšímu systému a především skutečně chytré nápady, které jen více definují, co je na humoru Cimrmanů dodnes tak výtečné. Především na Josefa Abrháma se jen tak nezapomene..... (17.05.2022)

Podle svých slov ještě neostřílený filmař Ladislav Smoljak, dostal svou druhou možnost točit pro Barrandov a skvěle toho využil. Kdo jiný, než Zdeněk Svěrák, se chopil scénáře a je zde další textově nezapomenutelný, ryze český filmeček. Záměrná satira na laxnost tehdejších vrchních, s romantickým nádechem svůdníka z konce šedé normalizační doby, je klasicky klidná, s lehce dramatickým koncem, který ovšem převyšuje nesmrtelný humor Zdeňka Svěráka. Role Josefa Abrháma a Zdeňka Svěráka jsou dokonalé. Až absurdní maloměšťáctví, které si pro sebe Svěrák sám napsal, ztvárnil výborně a Josef Abrhám už podobně zazářil nejen ve filmu Penzion pro svobodné pány. Vše nádherně dolaďuje Jaroslav Uhlíř svou lidovou písní o "českém snu" zbohatnout. (10.11.2012)

Vrchní, prchni! je bezpochyby jednou z kultovních klasik české komediální tvorby, na níž se podílelo hvězdné tvůrčí duo Svěrák-Smoljak. Když se ale člověk zamyslí nad dějem, jde vlastně o velice hořkou tragikomedii, v níž se humorným (ale stále uvědomělým) způsobem nahlíží na nejednu lidskou (zločinnou) slabost, ať už jde o podvody, sukničkářství, či jen "prosté" lživé vychloubání. Tvůrci nám tak naservírovali nejeden vskutku humorný až absurdní moment a obohatili nás množstvím hlášek, které za ta léta zlidověly. P. S. "Severní vítr je krutý..." (22.12.2022)

Tenhle film byl mojí největší filmovou láskou počátku osmdesátých let... jsem asi magor, ale byl jsem na něm v kině sedmkrát... chodil jsem tam už jen proto, abych viděl ty řvoucí, smějící se šťastné diváky. Smoljak-Svěrák je duo geniálních a Vrchní, prchni! je jejich největším filmovým vzepětím. Zlatých a diamantových zrnek je zde celý pohár a mne osobně nejvíc uchvátila časovaná bomba..."Tak dneska mají vrchní sjezd....". Pouze při prvních pěti mnou navštívených projekcích na podzim... na jaře už byla tahle scéna vystřižená.... KSČ měla v květnu nevímkolikátý sjezd..... (17.08.2006)