Ruffiano and Sweeteeth
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (510)
Škoda nevýrazné druhé části. Ta první, zhruba po smrt starého Lotranda, je vtipná, svěží, dobře střižená. Pak ale ubyde písniček, děj se rozmělní putováním, a koneckonců i mise u sultána se táhne zbytečně dlouho, protože, co si budeme povídat, asi jen málokdo netuší, co princeznu uzdraví. Ale herecký výkon Jirky Stracha je vynikající, hudba hodně snímku pomáhá, ale - jak jsem kdysi říkal na zkušební projekci Telexportu před uvedením do kin - taková bomba jako pohádky Oldřicha Lipského to prostě není. Na to je chvílemi až moc těžkopádné a konec zbytečně oddalovaný. Pro mne nejlepší ve filmu je písnička Mniši jsou tiší a přednáška Lustiga v kostele, kde se nesmí klít. ()
Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. ()
Jemně naivní s nepřekonatelnou svěrákovskou poetikou, která mi nikdy nesedla tak ideálně jako právě tady. Neskutečně vtipný Strachův jeliman Lotrando a Táborského Hálí jsou interpreti těch nejlepších hlášek a k tomu Uhlířova muzika, plná povedených melodií v čele s nádherným závěrečným, těžce dojímavým duetem. Srdeční záležitost. ()
Když jsem to teď po letech viděl znovu v telce, ověřil jsem si, že to je fakt vtipné (byť je to někdy humor poněkud trapný, jak je u Svěráka zvykem), obsazené dobrými herci, a ty písničky jsou taky fajn, byť bych si je tam dokázal odmyslet (nikdy jsem nebyl velký příznivec zpěvu v pohádkách). Každopádně o své místo u českých reprízovaných televizních Vánoc se to určitě bát nemusí, a až to časem ještě trochu zestárne a tvůrci pomřou nebo se odeberou do důchodu, bude to nejspíš už mít status kultovní klasiky. ()
Drvoštěp Zedníček a ten „co nemá pracovat“ syn loupežníka v usměvavé Svěrákově pohádce, která je plná jeho svérázného humoru, jazykolamů a „exotiky“. Tato pohádka sice nepatří mezi moje nejoblíbenější, ale nepohrdnu jí, když se objeví v TV. Barbora Seidlová okouzlující princezna a sultán Solimán okusí českou pracovitost a důvtip, stejně jako Hálí – Belí a Zelí naší pohostinnost. Lepší průměr si to samozřejmě zaslouží, s tím já problém absolutně nemám…60% ()
Galerie (22)
Zajímavosti (22)
- Z filmu bola vystrihnutá pieseň "Čechy krásne, Čechy vaše". (dodo24)
- Česká kotlina je ve filmu opravdu „malá“. Loupežníci okradli kupce z Vimperka (na Šumavě), ale muž se slivovicí (Petr Brukner), kterého přepadne mladý Lotrando (Jiří Strach), se chystá do hospody ve Vizovicích (na východní Moravě). V mluvě drvoštěpa Drnce (Pavel Zedníček) se mísí prvky jihozápadočesného nářečí (japato) s nářečím východočeským (ďouče). Makotřasy, kde se prý Lotrando narodil, leží ve středních Čechách u Kladna. (melica)
- V pohádce hlas Zděnka Svěráka praví, že sultánství Solimánské, které působí dojmem turecké či arabské kultury, se nachází u moře sargasového. Sargasové moře je součástí Atlantského oceánu a v reálném světě se nachází u Bermud, poblíž amerického kontinentu, což by pro umístění fiktivního sultanátu působilo celkem podivně. (Nick321)
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
Reklama