Pražákům, těm je hej

Vlastně jsem tenhle film ani nechtěl hodnotit, ale, jak by řekl Švejk: „Poslušně hlásím, že si nemůžu pomoct!“ Viděl jsem ho za poslední rok už tak třikrát a je to prostě fascinující záležitost, která v sobě ukrývá hnedle několik rozměrů. V první řadě je to zábavný pseudo-dokumentární pohled do zákulisí kultovní kapely se všemi slastmi a především strastmi (ne)fungování pod bolševickou kuratelou. (Pražský) Výběr byl ve své době neskutečným zjevením a posraní komouši si s ním a jeho popularitou mezi mládeží prostě nevěděli rady, přestože jeho tvorba byla totálně apolitická. Takže to řešili tak, jak bylo tenkrát běžné – zákazem. Kromě záznamu potýkání se s režimem je to navíc výběří „Some kind of monster“; střet dvou velkých eg v rámci jedné kapely, což je nejlépe vyjádřeno ve snad nejlepší scéně celého filmu soubojem Kocába s Pavlíčkem v bahně. Nejdůležitější je samozřejmě muzika a té je tu kotel: poslechnete si alespoň fragmenty 13 nebo 14 kousků od Výběru (což je drtivá většina písniček, kterou do té doby na dvou deskách vydali), ale zazní i Stromboli nebo Kocábův Odysseus. Přestože jde v případě Výběru o hudbu, která je aktuálně stará často téměř 40 let, nepodepsal se na ní zub času prakticky nijak. Je to nejspíš tím, že ten jejich styl, který se mimochodem dokonale promítl i do rozverně neuspořádané a dadaistické podoby tohoto „filmu“, není ukotven v žádné době a v žádném trendu – je to originální muzika tvořená navýsost originálními osobnostmi a skvělými muzikanty. OK, Čok asi nebyl skvělý muzikant, ale o to větší to byl showman. Kocáb s Pavlíčkem spolu i každý zvlášť vymetli předtím i potom všechna možná i nemožná hudební zákoutí, ale jejich symbióza ve Výběru je pořád top. Tahle trojka pak představuje jednoznačně nejcharismatičtější sestavu v historii české rockové scény, jen škoda, že jim tu nemohl krýt záda uprchlík Kryšpín. Není to film století, ale vzhledem k výše zmíněnému, i k tomu, že Výběr pokládám za naši nejlepší rockovou kapelu vůbec, nemůžu nedat pětikvalt. A pokud srovnám Pražáky třeba s uchcanou Bohemian Rhapsody, tak se mi chce Queeny za ten jejich sebedojímavý self-tribute skoro pohrdat. Celý film je k vidění zde. (23.03.2021)

V tomto případě jsou mé 2 hvězdičky vyjádřením faktu, že ve mě film nezanechal žádný dojem. Přesněji, matně se mi vybavuje pouze moment, kdy členové kapely jakémusi papalášovi na úřadě vysvětlují, že Pražský Výběr nemůže mít jiného bubeníka, protože by nebyl tak dobrej, jako ten stávající. (Na vysvětlenou, film jsem viděla pouze jednou. Bylo 21.11.1989 a my jsme se spolužáky z gymplu vyrazili na Václavské náměstí, kde jsme si čekání na "odpolední program" krátili v kině Alfa. Hráli zrovna tohle...) (08.03.2009)

Čtyřmi scénáristy, dvěma režiséry a pocitem svobody odkojený film, který už v roce 1990 nebyl dvakrát čerstvý nám ještě trochu zezelenal a pochyby Michala Pavlíčka zda se Pražskému výběru podaří překročit vlastní stín se naplnily beze zbytku. Zůstalo jen zdravé jádro – kromě hudby i chvályhodná otevřenost v popisu všech těch válek, které mezi muzikanty vypuknou vždycky, když to zrovna neklape. (11.04.2005)

CITÁT - .....se svatí válej v kýblech........... Soudruzi, můžete opět hrát, opět hrát, opět hrát.......... Dokument o tom jak se Pražský výběr snažil překročit svůj vlastní stín. Kam ta cesta vedla to ví asi každý. Souboj v bahně v boxu mezi Pavlíčkem a Kocábem vedl k dohodě. CITÁT - A právo na podpis pod své umělecké dílo......... Boleslav Polívka jako zástupce zákona (policajt) je úžasnej. Tak se rozejděte, nebo vám ukážu koncert já !!!!!..... Ovšem velice dokonalé je Kocábovo sólo na hubu o myších co hrály. Zlatý underground, je prostě lepší než komunismus.......... To je snad zlej sen. Ve filmu zazní i Košilela od Stromboli. Jenže pak vzal kramle bubeník pololegální skupiny Pražský výběr a už zase budeme končit. Bubeníkův útěk za hranice vystihuje konec videoklipu písně Tatrman. Na svou dobu odvážný a velice akční videoklip. Koho chleba jíš, toho pšouky dejchej. 66 minuta přinese přímo ďábelskou vizi Čokova deliria tremens...sny se však nekonaj a tak klesáme a klesáme. Naopak Kocábova vize jako Presidenta hudební kultury je realističtější. Jest-li pak tušil že se do vlády opravdu dostane ? CITÁT - Naděje ?........... Mrazivá situace nastala, když měl Pražský výběr koncert jeden den před sametovou revolucí. Dokumentem provádí Ropotamo a Frank Zappa ve filmu opravdu byl. Závěrečné titulky vás ještě trochu pobaví. CITÁT - Tak tohle je soda, teda........... (22.04.2012)