Margrete - královna severu

Po množství více či méně nepravděpodobných filmů podle skutečných událostí je vlastně osvěžením historický film, který hned úvodním titulkem upozorňuje, že jde o fikci. A je tam na místě, protože vše do sebe zapadá a působí velmi uvěřitelně. Zásluhu na tom má nejen dobrý scénář, skvělá Trine Dyrholm v titulní roli, směs minimálně pěti jazyků a neošizená výprava i kostýmy. (Podle závěrečných titulků to vypadá, že se točilo především u nás.) (18.02.2022)

Což o to, že film na počátku přiznává, že se jedná pouze o fikci založenou na skutečnosti. Který film to tak nemá? Ono vlastně kdybychom se v tom chtěli hrabat, tak do podobné kategorie spadá i Svatá hora. Margrete se nakonec navzdory onomu úvodním varování od historické skutečnosti nijak velkolepě neodchyluje. K případu "Falešného Olafa" skutečně došlo, akorát ten, když přijal Margretino pozvání na dvůr, odhalil, že neumí ani slovo dánsky a frnk, šel rovnou na hranici. Vyřešeno. Žádný Sofiino dilema. Pro někoho snad nedostatečný dramatický oblouk, pro mě velmi zábavná představa montypythonovského závěru dramatického historického příběhu. Ale dobrá, přijímám tady svoji okrajovou pozici. Vraťme se zpátky na začátek. Je pochopitelné, že historické filmy musí skutečnosti upravovat pro účely dramatizace, poetizace, glajchšaltace, bagatelizace té obrazové informace, ale jak mám pak pochopit, že se tak činí proto, aby výsledkem byl snad nejnudnější film, co jsem kdy viděl. Bože můj jak já se nudil! Nero se tak nenudil, Oblomov se tak nenudil jako já během tohohle filmu. Celé to vypadá jak takový ty laciný hraný dokumenty a být to hůř nasvícené, čekal bych, že zpoza rohu každou chvíli vyleze Marek Eben. Z iluze doby neustále vytrhává lacinost kulis, databanková hudba (medieval_north_theme_drama.flac), vytváření z protagonostiky moderní progresivní hrdinku i instantní "dynamické scény", které jsou zjevně natočeny pro trailer, protože ve filmu vůbec nemusely být a vypadají většinou hrozně. Když se film potřicátý vrátil do té samé místnosti nasnímané z těch samých třech úhlů, zažil jsem dlouho nepocítěný strach z toho podívat se na to kolik stopáže ještě zbývá a popátý jsem se jal aplikovat kapky do očí, abych to ustál do konce. Milost! Některým lidem fakt musí stačit k satisfakci akorát to, když lidi chodí ve filmu v kožence. (10.05.2022)

Človek musí byť vďačný za takéto historické filmy, netočí sa ich už tak veľa a už vôbec nie v takej kvalite. Seversky chladná historická dráma z ktorej sála nielen ten chlad, ale celá atmosféra stredoveku. Dominuje tu silný psychologický prvok, vnútorný boj, vzťahové eskapády. Inak kráľovná Margaret je opomenutou, no výnimočnou historickou postavou. Nielenže dokázala mierovo spojiť celú Škandináviu, ale aj spojenectvo s Anglickom podmienila len obrannou dohodou tak, aby jej krajina nebola vtiahnutá do storočnej vojny. Z toho by si mali brať príklad súčasní politici. Zdá sa, že niekedy to tie ženy fakt vedia lepšie. (09.03.2022)

Výborně rozehrané historické (psychologické) drama, které hned v úvodu diváka upozorní, že jde o příběh královny Margrete, nicméně jedná se o fikci.. Já se nechala unést a vtáhnout, Trine Dyrholmová mýma očima fantastická, pravdou je, že ani pánové nepůsobili jako křoví, nýbrž zdatní sekundanti.. Celé to severské vyprávění se mi moc líbilo a ta nesnesitelně těžká volba se na mě přenesla, jen dodám, že já bych to nedokázala.. Poklona tvůrcům, krásná záležitost, v dnešní době téměř nevídaná.. (16.04.2022)

„Pánové. Před pěti lety jsme společně vytvořili unii. Dokázali jsme se přenést přes naše odvěké nepřátelství. A mysleli na náš lid. Dokážeme to znovu. Společně!“ Anebo se naopak rozdělí a všichni skončí špatně…Nebudu tady řešit, jak moc je tato fikce inspirovaná skutečnými událostmi. Bavilo mě to dost. Nejvíc asi dobovou atmosférou (na které má lví podíl i prostředí). Nejistotou, podezříváním, dějem plným lstí a intrik. Každé zaváhání respektované královny má za následek oslabení životnosti unie. A po objevení potencionálního následníka trůnu, všemi již dávno pohřbeného, dojde k velkému oslabení. A z pohledu diváka to pak není jednoduché ani s královnou matkou, protože ta začne jednat na základně zjitřených pocitů a dávných mateřských pudů. Publikum chápe její zmatenost, nerozhodnost, zároveň ale vidí, že tím ohrožuje vše, co tak dlouho a pracně budovala. Herecký výkon výborné Dyrholm to ještě podtrhuje. Některá rozhodnutí jsou pak opravdu těžká…a atmosférický konec tomu ještě dodá. Celkově hodnotím solidními 4*. (29.03.2024)