Storytelling

Tak tohle rozhodně NE!! Je mi jedno, kdo to natočil a mohl by to být klidně Spielberg a tu 1* by dostal. Film mě naprosto minul a nebyl poutavý, zábavný ani koukatelný. Všechny povídky byli nudné! Neskutečně hodně! První povídka mě unudila a ukázala maximálně hloupost dívek a jejich touze uspět. Nevím co tím chtěl autor říci. Kdyby normální dívka našla fotky učitele a jiných studentek pochybuji, že by toužila něco s učitelem mít. A ono ejhle asi v Americe jsou opravdu divní lidé a když dívka přečte svou zpověď je strhána o nepravdivosti, i když všichni vědí, že je to pravda protože to zažili. No nic blbost je nesmrtelná. K dalšímu příběhu se nebudu vyjadřovat, protože Paul Giamatti i přes obrovské vychvalování kritiky není pro mě ničím víc než průměrným hercem a příběh o dokumentaristovi co zničí jednu rodinu byl pro mě peklem. Velmi nudným peklem. Sečteno podtrženo prostě hrůza. PS: říct o Storytelling-u, že je Americká krása očima studentů? To je opravdu velmí špatný vtip! (12.08.2006)

Druhý film, který jsem viděl od Todda Solondze, a tentokrát se to moc nevyvedlo. Film je složen ze dvou povídek - o děv*e a o ,,ideální" rodince - z čehož první je tak 25 minutová a druhá hodinová. První povídka se mi vcelku dost líbila na rozdíl od ostatních komentujících. Byla stručná, jasná, zajímavá, se sympatickými postavami a dobrým koncem - horší 4*. Druhá povídka byla o poznání horší. Námětem strašně nezajímavá a zdlouhavá. Postav tam bylo až moc, takže pozornost pořád přecházela od jedné postavy k druhé a nešlo si je moc oblíbit, zvlášť když naprostá většina z nich byla dost nesympatická. Byla to fakt nuda to sledovat hodinu, když se tam nic zajímavého za celou dobu neudálo a když hlavní postava byla strašná smažka s prázdným mozkem. Nechápu, že tohle mělo být hlavní povídkou filmu - horší 2*. Co bych na filmu jinak také pochválil je úvodní soundtrack a hlavní myšlenka filmu - různé metody vyprávění příběhu + jak to může skončit po jejich dovyprávění. Průměrově to vychází na horší 3*, film tak dobrý nebyl, tak snižuji na lepší 2*. Vyhodnocení: Fiction byla prostě lepší 😉! (30.05.2021)

„Mikey, existuje optimismus...a stupidita. A jsou si velmi blízko.“ Po těch 5 filmech, které jsem od režiséra viděl, se mi na jazyk okamžitě kradou slova „typický Solondz“. Tedy, to platí spíše pro druhou část filmu, poněvadž úvodní „Fiction“, krom dvojího velmi trefného hodnocení esejů, vlastně nic víc nenabídla. Za to „Non-fiction“ už se vezla na vlně Solondzových oblíbených témat a humoru (avšak i vážnějších chvilek) podstatně přibylo. Trochu mi vadila lehká vykrádačka Americké krásy (nebo snad odkaz?), ale i tohle zaváhání vynahradil do-vlastních-řad-střílející konec v podobě až mrazivého satirického pohlavku (a jízlivou definici dokumentaristiky režisér postihl už při prvním setkání Tobyho a Scoobyho: „Jste úchyl? – „Ne. Já jsem vlastně dokumentarista.“). Za mě to budou slabší 4*. „Tlak na to, abyste se dostali na univerzitu, je neuvěřitelný. Víte, nedávno dělali takovou studii na mládeži v Bosně během bombardování a zjistili, že stres, který tam mladí zažívali, byl menší než ten, který zažívají studenti amerických středních škol, když se snaží dostat na univerzitu.“ (15.08.2014)

První povídka byla trapná, nudná a (úmyslně?) odtržena od reality. Sice funguje jako sarkastický protipól povídky druhé, ale celkový dojem z filmu táhne dolů. Povídka druhá je oproti tomu mnohem vtipnější, cyničtější a mnohem víc ze života (ačkoli její název je opět míněn ironicky). Svým situováním na americké předměstí, černým humorem i portrétem jedné průměrné rodiny připomíná Americkou krásu očima teenagera, která je dovedena do ještě větších extrémů (třeba epizodka s hypnózou už je příliš over the top). K Americké kráse se váže i přímá paralela s poletujícím papírkem, což je jenom další důkaz Solondzova zvrhlého smyslu pro humor. Z amerických „nezávisláků“ posledních let je Storytelling jedním z mála, kterému (resp. jehož druhé polovině) jsem skutečně s chutí naslouchal. 70% Zajímavé komentáře: Dudek, charlosina (31.07.2006)

Předchozí dva Solondzovy filmy se mi líbily hodně, takže tohle mě trochu zklamalo. Storytelling se skládá z dvojice samostatnejch povídek. První povídka mě vůbec nebavila. Jedinej důvod, proč těch cca 25 minut rovnou nepřeskočit, je Selma Blair, který to tady fakt strašně slušelo. Druhá povídka je takovej satirickej pohled na typickou americkou rodinku z vyšších vrstev. Najde se tam občas nějaká nudnější chvilka, ale jinak jsem se docela pobavil. Třeba při scéně u večeře. Navíc v tom hraje můj oblíbenec John Goodman. Kdybych hodnotil jenom druhou povídku, váhal bych mezi 3 a 4 hvězdama. Když do celkovýho hodnocení započítám i tu první, tak 4 hvězdy prostě dát nemůžu. (15.01.2014)