Excalibur

Tohle se mi asi líbilo nejvíc ze všech těch zpracování legendy o králi Artušovi, kulatým stolu a Excaliburu. Jsou tam na tu dobu dobrý bitvy, kde se moc nešetří krví a občas je tam i nějaká ta useknutá ruka, ale je to v mezích normy a vypadá to i docela realisticky. Ve všech těch bitvádh je výborná hudba, ale jinak se ve filmu moc hudby nedočkáte, což je odcela škoda. Celej příběh je dobře propracovanej a má dobrou atmosféru, hlavně první polovina, pak je taková nudná pasáž, která mě moc neoslovila a spíš mě nudila, ale závěr už je zase zvládnutej skvěle a tim se celej dojem z filmu zlepší (23.04.2005)

"Excalibur" je vzorovým příkladem filmu, který je natočen pro radost a nikoli pro prachy. Je na tom vidět, jak si s tím režisér John Boorman pohrál. Tato legenda o králi Artušovi je asi tím nejkeltštějším a nejtajemnějším středověkým příběhem všech dob. Herci nejsou nijak známí, v některých rolích se však objevují některé budoucí hvězdy. Své party však zahráli skvěle. Ale herectví v tomto filmu není to podstatné. Podstatná je režie, kamera a hudební stránka. Vypiplaná malebná kamera v panensky nádherné přírodě Irska spolu s decentními kouzly, to je první polovina. Druhá polovina je temná jako minulost kriminálníka a je všeho víc. Víc krve, soubojů, brnění, kouzel, lesku. Hudební výber geniální (Wagner, Orff). Z filmových postav mě nejvíce potěšil čaroděj Merlin (Nicol Williamson podal možná nejlepší herecký výkon filmu). Není to žádný vypelichaný dědek s vousy na zem, ale urostlý muž v nejlepších letech. Nádherným způsobem mu v českém dabingu propůjčil hlas Oldřich Vlach. "Excalibur" je poctivá záležitost a nadčasový skvost pro milovníky dobrodružství, rytířů a středověkých legend. (28.02.2005)

Místy opravdu až magickou atmosféru filmu dokonale ničí místy hodně prapodivný scénář. Snaha o navození té správné atmosféry se hodně tříští a ta tak zůstává spíše v jednotlivostech než v celku. A také nepatřím k těm, kterým by Carmina Burana v tomhle díle nějak imponovala, zvláště v místech, která se marně snaží navodit dojem jakési velkolepé epičnosti. Dvakrát škoda, protože i přes to je to pro mě doposud nejlepší zpracování artušovské legendy. (31.03.2005)

Nejlepší a nejkrásnější film na motivy legend o králi Artušovi, absolutní vrchol tvorby J.Boormana. Také jej režisér připravoval celých dlouhých deset let! Byť vznikla řada filmů o meči Excaliburu i o samotném Artušovi, žádný doposud tento fantasy opus nepřekonal. Příběh plný temnoty / země je rozdělena/, ale i světla / země a král jednou jsou - symbolika rozkvétajícího sadu/, krve i erotiky / těch sázek, zda-li to v brnění opravdu jde.../. Záměrná nadčasovost je ve výtvarné stránce - brnění rytířů jsou smyšlená, neodpovídají žádné historické době / a možná i ten kouřící rytíř byl záměr:)/. Příběh sleduje zejména boj dobra a zla, nikdy nekončící, boj starého /které odchází - staří bohové.../ s novým / zde křesťanství, nový bůh/. Čas zde proto nehraje roli a je zbytečné hledat historické souvisloti. Ostatně, Artuš byl Kelt, zřejmě, a žil v 6.století, tedy dávno před rytíři.... Excalibur patří mezi mé nejoblíbenější filmy. Viděl jsem ho v roce 1982 v pražském kinu Alfa a nevěřil vlastním očím. Nemaje tehdy video, viděl jsem poprvé ve filmu useknuté ruce s gejzírem krve, vyklovnuté oko, probodnutý bok / Lancelot/...( podezírám M.Gibsona, že zde našel inspiraci pro vynikající Statečné srdce). A to vše na širokoúhlém plátně 70mm. Fronty byly tak obrovské, že než jsme se dostali do sálu, byla úvodní bitva pryč. Nezbývalo, než se druhý den vypravit do kina znovu. Hudba, kamera, herci, vše dokonale sladěné. A zlověstně mihotavé zelené světlo na zbroji a zbraních dává celkovému obrazu nádech tajuplnosti a jakési tísně. Film tak skvělý, že popsat pár slovy jej nelze. Ovšem pro diváka odkojeného obrazovými smrštěmi typu: Zastav a nepřežiješ může být poněkud nudný....Takový divák ovšem asi nezvládne ani filmovou klasiku Bergmana, Tarkovského či československé nové vlny... (21.07.2010)

Málokdo ví, že se Boorman původně chystal na zfilmování Pána prstenů, což si na poslední chvíli rozmyslel a část kostýmů a brnění pro tolkienovskou adaptaci určené nakonec využil v Excalibrovi. Pro diváckou obec jedině dobře. Artušovskou legendu totiž nešlo zfilmovat lépe, než jak to učinil Boorman a do budoucna ho stěží někdo překoná. I díky použité hudbě, Wagnerem počínaje, Orffem konče, perfektní výpravě a celkově magické atmosféře. (11.05.2003)