Discopříběh

Jedno z největších guilty pleasure mnoha Plzeňáků, kteří zažili osmdesátá léta (nebo aspoň jejich dozvuky), či spíše kteří v nich dospívali. Zanedlouho po něm pravděpodobně neštěkne ani pes, nicméně určitou dobovou atmosféru mu upřít nelze, stejně jako se nelze netěšit z vidiny míst, která téměř denně navštěvujete. Potměšil jako fotr boží! (31.12.2006)

Aneb jak jsme se v Plzni pokusili natočít veledildo. Mam radost z toho, že všechny dominanty v čele se Škodovkou, panelákem, Škodovkou, panelákem, Škodovkou, panelákem, logem Škodovky na paneláku, ''Kontíkem'', Škodovkou, panelákem, trolejbusem, panelákem BYLY VIDĚT!!! V Plzni stejně nic jinýho není. Jen kulturně deficitní wafc. (31.12.2013)

Co odpadové hodnocení, to póza a kecání z hladu. Jako hudební film pro mládež a produkt své doby (nezatížený agitací) to funguje dokonale, má to příběh, srdíčko (dojemná linka syna a otce) i v pohodě message prosící rodiče o pochopení svých dospívajících potomků. Vizuálně to Soukup nakopává, jak to jen jde, Michal David se postaral o nabouchaný soundtrack míchající rychlejší a baladičtější kousky a Hrušínský nejml. typově perfektně sedí a toho jednou suverénního, jindy zranitelného jednoduchého kluka přece jen uhraje, přičemž Potměšil mu výborně sekunduje v roli otce. Celkově je na tom vidět, že se tu Soukup snažil a že uměl, a nedokážu si představit, že by se to dalo natočit nějak výrazně líp. A s odstupem času to získalo přidanou hodnotu coby úsměvné ohlédnutí se za ušmudlanými i křiklavými socíkovskými 80. léty s jejich módou, hudbou a podniky. (21.06.2007)

Okamžitě mi sežeňte Oheň, Zemi, Vodu, Vzduch a Millu Jovovich - Zlo se zase vrátilo..! Máloco ve mně probouzí takové násilnické sklony, jako pohled na rachitického hejska Rudu H. nejml., jenž skrze svá ústa vypouští hlas a písně spartakiádního vraha hudebního vkusu. Jedna hvězda za kostýmy, které donutily zahanbeného Versaceho spálit všechny své dosavadní modely v hutní peci. (09.11.2009)

Rozumím svým odpadovým oblíbencům, ovšem film má v sobě určitý druh revolty, a řekl bych možná i vzdoru. Diskotéková rebelie 80tých let spojená i s rebelií vzhledovou či osobnostní. Vše je krásně sečteno v dobovém skandálním "účesu" potomka našeho nejuniverzálnějšího herce. Dnešní teenageři se musí na tento fakt dívat opravdu nechápavě. Slovní i groteskní humor, nejen Ladislava Potměšila, je také určitou kvalitou snímku, která se obejde bez zbytečně a přehnaně sexistického humoru, jenž je v podstatě podmínkou dnešních komedií o mladých. No a nakonec i ten Míša David měl v této době smysl pro melodii a hudba se k filmu opravdu hodí. Obraz doby těsně předrevoluční je podle mě v celku povedený, i když nova z toho neustálým opakováním časem udělá skutečný odpad. (14.04.2013)