Discopříběh 2

Radši si dám jednou do roka pokračování osudů otce a syna Horáčkových, než kdejakou nejapnou českou komedii současnosti. Můj smysl pro humor asi není dostačující, nebo je tu příliš mnoho těch, kteří se nechají strhnout srovnáváním s Troškou. Zatímco Troška už řadu let omílá to své stejně ubohé "nic", Soukup na počátku devadesátých let příjemně bavil.. navíc nelze přehlédnout vytříbené herecké obsazení - Potměšil, Vlach, Obermaierová, Nový.. Příliš nechápu místní pohoršení nad další várkou (sic všelijak sešroubovaných) osudů dříve nezbedného synka a taťuldy, kterému se naopak zapalují lýtka. Náhodné setkání se striptérkou Álou ho totiž dostane až k sympatické zdravotní sestřičce Lucii (mimochodem Blažena z trilogie Slunce, seno..).. a řadě problémů. Jasně, Soukup je v té druhé polovině devadesátých let už někde úplně jinde, nicméně oba jeho díly hudební komedie a obě pokračování sympatického dua přátel neúnavně bojujících proti vekslákovi Adamcovi (Kamarád do deště) jsou s různými výhradami výbornými návraty do dob, kdy bylo všechno jinak.. (21.03.2010)

Už to tak dobře nefunguje jako v jedničce, ale nápadů je relativně dost. Role se obrátily oproti jedničce. Tentokrát se o průšvihy stará táta Horáček a na stará kolena si najde atraktivní striptérku, která to s ním ovšem nemyslí upřímně. Vtipů je hodně, podstatně ubylo písniček Michala Davida, už ani nejsou tak chytlavé, a protože příběhová linie je poměrně konzistentní, působí často až rušivě. Potměšil je ve výborné herecké formě a videoklipovost jedničky vzala za své, ale i tak jsem se bavil relativně slušně. 60% (01.02.2009)

Nechápu, jak může mít Diskopříběh2 stejné hodnocení jako Fontána pre Zuzanu2... Pasáže s písničkami od Davida jsou dost trapné, to je fakt, ale odpad si to snad nezaslouží. Některé hlášky jsou opravdu vtipné. Neříkejte, že jste se u žádné nezasmáli! Například, když Hrušínský Potměšila přemlouvá, ať jedou ze svatby společně autem a on mu odpoví "Příště" ;o) Viděla jsem X komedií, které svou trapností Diskopříběhu nesahaly ani po kotníky, ale rozesmát mě nedokázaly ani jednou, to se naopak Diskopříběhu2 podařilo nejednou a vzhledem k tomu, že smích dělá komedii komedií, dávám dvě hvězdičky + jednu, abych trochu zvedla to místní hodnocení, které se kolikrát zdá být pózou. (28.01.2011)

V rámci nočního dvoupromítání v práci shlédnut i Discopříběh 2. Ten film má plusy i minusy. Hlavní úlohu přebírá táta Ladislav Potměšil, který když zjistí že se kluk žení a bude dědečkem chytne druhou mízu a dělá stejný kraviny jako jeho kluk. Někdy je to trapné (děvky, nahota, barvení a ženský hadry), někdo vtipné a někdy geniální (táhni! :D). Nemá to zdaleka sílu prvního dílu, ale jako pohodová neurážející komedie proč ne a 35% je opět dílem nenávisti k Michalu Davidovi. Musím uznat, že jeho songy jsou tu o třídu horší. Je jich jen 7, z toho jedna pomalá úplně o ničem a ty rychlejší jako přes kopírák. Taneční zvuk v roce 1991 byl někde jinde, Michalu Davidovi ujel vlak a zapamatovatelné jsou jen singlové Mám svůj svět a Právě začínáme, které se ale těžko můžou řadit k největším hitům roku. I tak je 35% nezasloužených, za mě 3*. (30.09.2021)

Potměšil se stejně jako v prvním Discopříběhu (noční to můře diváka, nepatřícího mezi rozvernou mládež, navštěvující na sklonku socialismu v bílých džínách podniky DJ s italskými hity), snaží hrát jako v normálním filmu,trochu na vážno i aby byla legrace, jeho jediného je mi trochu líto. Na druhou stranu Soukupovi se opakovaně daří vytvářet atmosféru, která mě uvádí do stavů ponuré zádumčivosti. Během Davidových vsuvek se stav rozhodně nelepší..PS Srovnejme, jak Potměšila v podobné figuře na pětiminutovém prostoru využila Chytilová v Panelstory. Nebetyčný rozdíl, zdůrazněné navíc nervními jazzovými výlevy Jiřího Šusta (29.01.2019)