Discopříběh 2

,,No, tvůj fotr! Zvedej se, je mu blbě, má housera!“ První díl se točil kolem lásek mladého Hrušínského, tady se vše točí kolem jeho otce Potměšila. A nutno říct, že v Kameňákovém stylu. Zatímco v předchozím díle byly hlavní postavy poměrně uvěřitelné, tady se jedná o úplné karikatury. Příběh se vyskytuje pouze náznakově, aby to malé nic bylo nakonec hrozně vyhroceno a mohl se konat šílený závěr. Michal David tentokrát předvádí méně známé písničky, které jsou otravné a vždy je doplňuje ,,chytlavý“ klip s nesympatickým Hrušínským, což je jasný odpad. (10.10.2013)

Teenagerský film stále ještě z doby, kdy je u nás nikdo neuměl dělat. Michal David už v této době zase tolik netáhl, ale stále se našlo dost dospívajících - i těch nostalgiků, co pamatovali první díl, pro něž je film určen. S bonusem navíc, tedy s Veronikou Kánskou ze Sluncí a sen. V podstatě pohodový snímek, který si na nic nehraje, ale dovede nabudit dobrou náladu. (10.05.2013)

Už to tak dobře nefunguje jako v jedničce, ale nápadů je relativně dost. Role se obrátily oproti jedničce. Tentokrát se o průšvihy stará táta Horáček a na stará kolena si najde atraktivní striptérku, která to s ním ovšem nemyslí upřímně. Vtipů je hodně, podstatně ubylo písniček Michala Davida, už ani nejsou tak chytlavé, a protože příběhová linie je poměrně konzistentní, působí často až rušivě. Potměšil je ve výborné herecké formě a videoklipovost jedničky vzala za své, ale i tak jsem se bavil relativně slušně. 60% (01.02.2009)

Tak rozdíl mezi jedničkou a dvojkou je asi jasný. Zatímco Discopříběh obsahuje minimálně vcelku přijatelný příběh, ale hlavně jeden hit za druhým, Discopříběh 2 je jednou trapnou přítěží. Nejen že neobsahuje ani jednu hitovou píseň, ale snahou filmařů je udělat z Jirkova táty co největšího šílence - alespoň v jejich očích. Jenže i motivy průšvihů se opakují. Jirka byt vytopil - táta nechal vyhořet. Jirka běhal na náměstí nahý, tátu odvezli na záchytku. Je to hudební film, takže hudba to mohla zachránit, leč nezachránila. (07.09.2020)

Po synovi si svůj discopříběh prožívá i otec, kterého chytla druhá míza a který neopomene zopakovat žádný ze synátorových průšvihů a trapasů. Sice je to jen dost sterilně a staticky (na hudební film) vylouhovaný sáček čaje plný laciných fórků, přehrávání a oproti jedničce podstatně slabších písniček, ale stále nenáročně pobaví. Jako ve správném porevolučním filmu ani tady nemůže chybět návštěva erotického podniku. (20.05.2008)