To nic, drahá

Don't Worry Darling od Olivie Wilde je jedním slovem NÁDHERNÝ! Stepfordské paničky nové doby. Florence Pugh je neskutečně krásná. Padesátky, krásné šaty a dlouhé vlnité vlasy domácích paniček. Tohle bych si na chvíli nechala líbit. S radostí bych vysávala, žehlila (ale nevařila, to mě neba 😁), poslouchala gramofon, tančila, slunila se s drinkem v ruce u bazénu a četla si. Jo, to by šlo! PS: A ta kamera, co měl na starost Matthew Libatique a hudba Johna Powella... mňam! (06.09.2022)

Olivia Wilde a její ambiciózní psychologický Thriller z 50. let evokující Stepfordské paničky měl být drahokamem roku, ale je to jen obstojná žánrovka, která neurazí ani nenadchne. Zasazení do 50. let je moc pěkné, utopická experimentální komunita je atraktivní námět, Florence Pugh je sexy i boží herečka zároveň a potěší i Chris Pine a finální twist, který má něco do sebe, ale čekal jsem jaksi více. Aby nejlepší scénou v Thrilleru byl orál Pugh na stole mi příjde málo. Přišlo mi, že se celý film až moc drží na uzdě. Nedojde zde k žádnému násilí, žádnému pořádnému vyhrocení situace, dle traileru jsem očekával vyloženě mind fuck scény pohrávající si s divákovou myslí, které mě budou šokovat i fascinovat zároveň a to se Oliwii bohužel nedaří. Měl jsem nejspíš až přivelká očekávání, ale film to určitě špatný není, za vidění rozhodně stojí, nenudil jsem se, jsou tu světlé momenty i silné herecké esa a vizuál s atmosférou se taktéž velmi povedly. V kině by to zážitek možná umocnilo na silnější hodnocení,doma jen za silné 3. 65% (09.11.2022)

Má chyba, že jsem se dopředu nepřipravil. Čekal jsem něco jako nouzový východ z americké krásy a přitom jsem dostal zoufalé manželky, co v zóně soumraku prožívají epizodu lepší než život. Výsledkem je opulentní prázdnota, do které Pineova postava každým svým monologem pumpuje další vakuum (nezajímá mě, že Jordan Peterson). Chápu, že to má zrcadlit vyprázdněnost tohoto světa, ale předání vzkazu feminismus a ženská autonomie ja / incel, misogynie a sexismus nein se nemuselo tak bezpředmětně táhnout až k nic neřešícímu konci. Dost to drží nad vodou Florence Pugh, která připomíná mladou Kate Winslet (alespoň něco z toho Mendese). To lehce mongoloidní Harry nepředvedl zhola nic. Vlastně abych mu nekřivdil, na jídelním stole one direction jeho jazyka rozdmýchal fantazie roztoužených fanynek.. (01.12.2022)

Když musí distributor v oficiálním textu záměrně lhát, aby pointa působila šokujícím dojmem, tak je něco špatně. Promo stálo hodně na Stylesovi, který má obrovskou základnu fanynek, ale film táhne Pugh a alfa samcem i výraznějším hráčem je naštěstí Pine. Vypadá to jako pokračování Stepfordských paniček. (27.11.2022)

Jako (kratší, proboha, kratší) epizoda seriálu Black Mirror by To nic, drahá mělo rozhodně větší sílu. Takhle jde o příliš dlouhou a vcelku snadno prokouknutelnou metaforu, kterou táhne úžasná Florence Pugh. Především díky ní, díky režii Olivie Wilde a díky krásně kýčovité výpravě ty dvě hodiny nakonec utečou docela svižně a ani tolik nevadí, že na konci nečeká bůhvíjak objevná pointa. (14.11.2022)