Režie:
Steven SpielbergScénář:
David FranzoniKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Amistad je jméno lodě převážející v roce 1839 otroky z Kuby do USA. Na cestě se africký kmenový náčelník Cinque postaví do čela vzpoury a zmocní se lodi. Pokračují v plavbě a doufají, že najdou cestu zpět do Afriky. Zvolí ale špatný směr a když doplují do Spojených států, jsou uvězněni jako uprchlí otroci a zdá se, že je čeká smrt za vraždu jejich věznitelů. Pak se ale jistý právník, který je přesvědčený abolicionista, rozhodne, že se jejich případu ujme. Argumentuje tím, že to jsou svobodní občané jiné země, nikoli otroci. Případ se dostane až k nejvyššímu soudu, kde John Quincy Adams přednese plamennou výzvu k jejich propuštění. (Filmbox)
(více)Videa (2)
Recenze (261)
Technicky samozřejmě dokonalé ve všech ohledech, kdy každý jeden záběr funguje přesně tak, jak má. Celkově ale tenhle konstrukt až moc zavání umělou instantní pachutí. Divím se trochu, že snímek zapadl mezi ostatními Spielbergovými díly až tak moc, jeho nevýlučné postavení ale dá rozum. Není to tak atraktivní jako Schindler nebo Ryan, kteří ho chronologicky obklopují, ačkoliv jde v podstatě o něco velmi podobného. Jen bez společenské poptávky po takovém filmu. Tím zakázkověji však paradoxně působí, protože lidé nejsou omámeni tím, že vidí, co chtějí. I když se tomu sám snažím uniknout, i já hodnotím o řád níž. Spielbergova vykonstruovanost tu působí mnohem méně obhajitelně než jinde. Scény jako "černoch poznává křesťanství" jsou někde na hranici snesitelnosti. ()
Spielberg se předvedl. Výjimečně nenechává všechny mluvit anglicky a při scénách týrání otroků dokáže být nečekaně působivý. Soudní tahanice zase táhne Matthew McConaughey, kterého zjevně v devadesátkách moc bavilo hrát právníky. Především snaha vysvětlit zmatenému Afričanovi fungování amerického soudnictví je prostě k nezaplacení. Navývost mě ovšem naštval moment, v němž anglicky nemluvící hlavní hrdina vstane z lavice a začne na celou soudní síň hulákat: "Dejte nám svobodu!" Tohle si skutečně Steven mohl odpustit. Jinak se totiž vůbec nejedná o patetizující záležitost, jak se tu snaží naznačit jiní. Respektive Hopkinsův závěrečný humanistický monolog je možná trochu zdlouhavý, ale do snímku o otrocích se hodí. Navíc, když máte herce, který dokáže svůj text prodat tak, aby nic z toho, co říká, nevyznělo hloupě. Za mě tedy silné spokojené čtyři, neboť jediný wtf moment vyvažuje dvouapůlhodinový vynikající film. ()
Nedokážeme se domluvit, protože máme jiné jazyky. Nechceme se domluvit, protože ti druzí jsou podřadný druh. Nemáme společnou řeč, kulturu, zvyky = jsme nepřátelé. ____ Banální a pravdivou skutečnost zobrazil Spielberg v úvodních scénách hmatatelně, když proti sobě postavil domorodé Afričany a španělské obchodníky s otroky. Tyhle dvě skupiny shodu nenajdou a ani najít nemohou. Dovolají se unesení černoši práva na vyslyšení aspoň v Americe? Soudní drama – oblíbený americký žánr – přináší scény krutých flashbacků z cesty otrokářkou lodí (některé z obrazů nejde pustit z hlavy lehce). ____ Spielberg samozřejmě vlastním lidem fandí, takže se v Americe najde hrstka statečných, která brání zoufalé i vzdorující otroky. Méně prostoru už věnuje, jak Afričané prožívají cizí zemi. Jak se asi museli lidé z vesnic cítit v městském vězení, jak mohli pochopit právní systém a politické lavírování jiného kontinentu? ____ Film si neodpustil některá klišé, jako je například etické prozření právníka, který se do soudního sporu pustil nejdřív jen kvůli honoráři. Mohl vynechat vedlejší motivy (záběry na dětskou španělskou královnu) a tím posílit hlavní dějovou linku. ____ To jsou jen drobné výhrady k jinak emocionálně třeskutému dodatku k ne zas tak vzdálené historii. SHRNUTÍ: Dobrý konec ještě neznamená, že vše skončilo dobře. ()
„Verte mi, keby som pokladal za potrebné komentovať všetky tie vaše táraniny, urobil by som tak už pred hodinami.“ Mne sa to páčilo, ale je pravdou, že raz za život to stačí. Amistad síce vyzerá ako film robený na objednávku (amerického) ministerstva školstva na hodiny dejepisu, aby učitelia žiakom občas mohli pustiť nejaký film. Je ale i strhujúci (topenie tovaru, Quincyho prejav, bombardovanie pevnosti, ktorá neexistovala a teraz neexistuje už naozaj), po technickej stránke (kamera, výprava, hudba) nadpriemerný a treba povedať, že tiež svojím spôsobom veľmi zábavný a to predovšetkým vďaka niektorým postavám. Z nich vyzdvihnem prekvapivo hlavne bokombradami, hustými brčkavými vlasmi a cylindrom obdarovaného Matthewa McConaugheya (po Kedy zabiť znova v úlohe právnika) a skvelého Anthonyho Hopkinsa. Aj keď uznávam, že čítanie Biblie je už trocha priveľa. No napríklad je veľmi šikovne vyriešená jazyková bariéra, niečo ako vo Vikingoch, akurát lepšie. ()
Modifikování faktů a nápadné zkreslování skutečnosti může být i na historickém filmu akceptovatelné, pokud se to děje výměnou za větší "filmovost" - Amistad o sobě přeci netvrdí, že je dokument! Problém však vidím v tom, že ona Spielbergovsky výrazná transformace směrem emoce a patos nepřináší příliš sladké plody. Myslím, že i bez těch trpitelských momentů typu "give us free" by bylo pochopitelné, že Cinqué je svým způsobem mučedník. Navíc ani kombinace surových flashbacků se soudní rovinou nefunguje v praxi tak skvěle, jak by se mohlo zdát, neboť zejména v první polovině, než jsme dokonale seznámeni s postavami a celou situací, je prosté vysvětlování a ploché dialogy o poznání méně záživné, než scény akčního typu... 7/10 ()
Reklama