Amistad

73% Prijemny historicky velkofilm, ktery netlaci na pilu zbytecnym patosem. I zaverecny Hopkinsuv projev pusobi prirozene. Skutecnymi hvezdami filmu jsou ale Matthew McConaughey a Djimon Hounsou. Jen jsem se nemohl zbavit dojmu, ze puvodni verze mela 4 hodiny. Film je kekonci v nekterych scenach podivne pokracen a napr. postava, kterou hraje S. Skarsgard z deje najednou z niceho nic zmizi a uz se neobjevi...proc tento film v usa neuspel je celkem jasne. Americani neradi slysi, ze jejich reci o svobode, demokracii a rovnosti, sepsane v posvatne deklaraci, byly po staleti jen kecy, ktere naprosto ignorovaly lidi cerne pleti. (14.09.2009)

Toto Zrození planety opic podle Štefana Hracíkopce je nejlépe zhlédnout jako završení zoologické trilogie Hotel Rwanda - Poslední skotský král. Po kolena v patosu, za monumentálního Vilijemsova fidlání můžeme vidět další dramaturgicky zpotvořenou Štefanovu masturbaci nad jeho milovanou ústavou Spojených sráčů, demokracii nejdemokratičtější, u níž by trnuly bradavky i neprávoplatnému vynálezci hromosvodu (tupouni si teď na chvíli zagůglí), a končící jako obvykle s rukou na koulích a Emejzing grejs v pozadí klišovitým výstřikem mantry "... a spravedlnost pro negry". Tak ne, můj rasistický poradce pro imič si právě stáhl kápi a tvrdí, že, že mu přes ty otvory pro oči bylo špatně rozumět a mělo tam být "... a spravedlnost pro všechny". No, uhádal jsem to s ním teď na "...všechny negry". Každopádně, důsledky vidíme ve výše doporučených dílech, u nichž se dá s úspěchem polemizovat o tom, jestli kolonizace a bitch otrokáře nebyli naopak kulturním a civilizačním pokrokem. To takhle zrušíte obchod s opičkama, civilizátoři je nechají osamostatnit, do toho tam naběhnou katolické a islamistické kudlanky, k moci se dostane nejsilnější samec a je z toho pumelenice goril proti šimpanzům, co se vzájemně vyhlazují a zotročují jako na běžícím pásu, a kde se směje akorát Čárltn Hestn jako majitel bauxitových dolů. Než mu je ovšem znárodní. Jo, jo, Afrika, necivilizovatelná kolébka lidstva. Sem tam nějaký tlustý strejc zabučí v OSN, mrdne se jim tam nějaká ta potravinová pomoc, což má za následek, že se akorát množí geometrickou řadou AIDS neAIDS. Takže Štefane, je to o něco zábavnější a méně xblití než ten poslední Koňský salám, a pro otylé Afroameričany rozhodně lepší než bajka o nezfetovaném a soudně netrestaném Rodny Kingovi a možná, že si teď ten váš kenžský demokrat i adoptuje pár sirotků ze Sierra Leone, než se tam po dalším volebním období vrátí na důchod kralovat. (24.09.2013)

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma (13.03.2016)

Modifikování faktů a nápadné zkreslování skutečnosti může být i na historickém filmu akceptovatelné, pokud se to děje výměnou za větší "filmovost" - Amistad o sobě přeci netvrdí, že je dokument! Problém však vidím v tom, že ona Spielbergovsky výrazná transformace směrem emoce a patos nepřináší příliš sladké plody. Myslím, že i bez těch trpitelských momentů typu "give us free" by bylo pochopitelné, že Cinqué je svým způsobem mučedník. Navíc ani kombinace surových flashbacků se soudní rovinou nefunguje v praxi tak skvěle, jak by se mohlo zdát, neboť zejména v první polovině, než jsme dokonale seznámeni s postavami a celou situací, je prosté vysvětlování a ploché dialogy o poznání méně záživné, než scény akčního typu... 7/10 (25.04.2011)

Režisér Steven Spielberg, nám ponúkol ďalšiu bohatú lekciu z histórie. Príbehovo tak silnú, že vďaka vizuálnej stránke a prejavu hercov nadobudnú obrázky takú emociálnu váhu čo môže len zatriasť vašou podstatou a uvedomelosťou voči samotnému ľudstvu a zmyslu jeho existencie. Vykreslenie postáv naberá, každým premietnutým príbehom z otrokárskej lode, či súdnym zápolením len viac na sile, až sa zdá že minutáž po prvej polovici už nedokáže viac ponúknuť ale je tu predsa "večný filmový otrok" Djimon Hounsou a ten svojou neodbytnou charizmou a hrdosťou, len lepšie vyrysuje postavy ktoré hrajú "bývalí prezident" Anthony Hopkins - "neoblomní právnik" Matthew McConaughey - Morgan Freeman a tým máme na čo pozerať až do samotného konca, kde to všetko čo nám príbeh vyrozpráva len uvedomele graduje. V podstate máme možnosť sledovať excelentné divadielko s prostredia, kde sa láme chlieb nad osudmi ľudí, zotročovaných vlastnou rasou, tam kde cena peňazí je vyššia než ľudský život. Strhujúci scenár napísal David Franzoni, ten sa neskôr podieľal aj na Oscarovom Gladiatorovi, kde to pisateľské nadanie aj zúročil. ║Rozpočet $36miliónov║Tržby USA $44,229,441║Tržby Celosvetovo $60,429,441║ (23.03.2008)