Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku

Dospívání v pozdních šedesátkách (na periferii Hustonu), vesmírný program, parádní dobový soundtrack. A všechno hezky rotoskopicky takže i za výrobu se ušetřilo. Ona už ta forma není tak šokantní jako před dvaceti lety chce to kvalitní scénář, ale s tím Linklater problém nikdy neměl. Takže sláva (!) i na streamech to jde, originálně a autorsky. (03.10.2022)

[VIDĚNO 3.4] ________ Richard Linklater je prostě někde jinde, protože jeho nejnovější autorský příspěvek je takový tvůrčí fuck-off, ve kterým si dělá co chce, a je mu vcelku jedno, co si i tom myslí ostatní. 'Apollo 10½' je velice rozmanitá a částečně autobiografická retrospektivní mozaika vyprávěná jako jeden dlouhý a nekončící monolog prostřednictvím hlasu Jacka Blacka, která má v podstatě dvě narativní roviny: 1) nostalgické feel-good vzpomínání na dětství, ideály a každodennost na pozadí bezstarostného popkulturního víru konce 60. let. 2) milostný dopis éře plné kosmického optimismu, kterou lze chápat jako společenskou výpověď o významu přistání na Měsíci.... To vše pojaté skrze fascinující rotoskopickou animaci na pomyslném pozadí velké oslavy dětské imaginace, představivosti a dobývání vesmíru. A upřímně by mi vůbec nevadilo, kdyby byl celý film stylizován v duchu oné první poloviny, tedy výhradně jako mozaikovitá reminiscence/memoár kde absentuje jakýkoliv příběh, protože ten entuziasmus s jakým Linklater opěvuje nuance dětský naivity a nostalgicky přikrášlenýho revizionismu - neboli malých dějin na pozadí velkých dějin - se jen tak nevidí. Okouzlující zážitek. (11.04.2022)

Jedinou slabinou Linklaterova nádherného filmu je vypravěčská ukecanost, takže je divák permanentně zahlcován informacemi a má problém zasnít se do jednotlivých obrazů, což mi přijde jako velká škoda. Jinak vše ostatní je absolutní špička. Rotoskopická animace má stále své kouzlo, dobový soundtrack je precizní a zachycení každodennosti ukazuje, že i ty nejmenší drobnosti znamenají někdy více než slavné historické okamžiky. (14.06.2024)

Hodně povedený film.  Richard Linklater nám ukazuje své dětství v době, kdy se dobýval Měsíc. Mám radost, že tento film vznikl. Velkou zásluhu na tom má Netflix, jelikož v běžné produkci by na to nikdo nedal peníze a absolutně volnou ruku. Linklater to využil na maximum a jeho film je svěží retro výlet. Už jen fakt, že film tvoří dvě části, kdy jedna vypraví snový příběh a druhá jen popisuje život v Texasu ke konci 70. let, je nesmírně zajímavé, originální a působivé. Možná to není divácky nejzábavnější film, ale vypovídající hodnotu má film obrovskou. Linklater si natočil osobní a hodně zajímavý film, a byla by škoda ho minout. (17.04.2022)

Tyhle nostalgické filmy mi začínají připadat jako velké klišé, protože jednak jich je v poslední době hodně a taky jsou si podobné jak vejce vejci. Ať už šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky nebo devadesátky, vždycky autoři vzpomínají na svoje dětství, vždycky to mají plné odkazů na tehdejší kultovní díla, u kterých nutně musí i ostatní, kteří v té době žili, stejně nostalgicky vzpomínat, vždycky je ta doba prezentována jako bezstarostná a nejlepší na světě, skoro vždycky to je jen sled scén či slepenec vykradených zápletek z jiných filmů a seriálů (což platí hlavně o Stranger Things)... Opravdu málokterý takový současný film se to snaží využít v něco víc a ačkoli jsem u Linklatera doufal, že Apollo 10 1/2 bude jeden z těch výjimečných případů, tak jsem se bohužel mýlil a dostal jsem obyčejný nostalgický film splňující do puntíku vše výše vypsané. Což o to, dětství to mohlo být hezké a doba příjemná (když teda byl člověk dítě), ale na mě se to nijak zvlášť nepřeneslo a přišlo mi to víceméně průměrné, až na pár scén. Kdyby aspoň ta fiktivní cesta na Měsíc byla víc zapojena do celkového kontextu a nepůsobila jako nějaký jiný příběh, asi bych byl značně spokojenější, protože o cestě na Měsíc jsem snil jako děcko taky a kdybych čirou náhodou měl možnost letět do vesmíru, hned bych ji využil i teď. Jenže takhle to ze svojí největší možné přednosti kvůli nepropracovanosti udělalo tu nejnudnější a nejmíň zajímavou část. Škoda. 3* (01.05.2022)