Všechno, všude, najednou

I v angličtině s přízvukem, mísící se s replikami v čínštině, v japonském kině pouze s japonskými titulky, to byla jízda! :) Přiznám se, že obzvlášť ty části v čínštině, kdy jsem byla odkázaná jen na ty japonské titulky (v japonštině jsem sice zběhlá, ale v jejím čtení jsem přece jenom pomalejší a některé znaky neznám) byly docela oříšek a pár významů mi kvůli tomu uniklo. Přesto mi v globálu nic nechybělo a byla to nevídaná podívaná, která maximálně poutala mou pozornost, takže dvě a čtvrt hodiny stopáže utekly jako nic. Film má zajímavé paralely s někdejším prvním Matrixem – a tím nemyslím pouze konkrétní podobné prvky (kombinace různých realit/vesmírů, okamžité osvojování si nových schopností…), ale především obecný přístup k tvorbě filmu, který z toho byl cítit. Stejně jako Matrix se totiž nebojí přijít s něčím zcela novým, nestandardním a porušovat jakési zažité zákonitosti filmové tvorby. Například scéna s kameny, která celou dobu probíhá v tichu, čímž umocňuje atmosféru této vzdálené reality, je v tomto ohledu geniální. Přes přirovnání k Matrixu jde však o zcela svébytný, „nový“ film. Na první pohled by měl člověk tendenci vnímat pouze jeho šílenou a zdánlivě chaotickou formu, která nemusí vyhovovat každému (což bude bohužel ten důvod, proč má film rozporuplná hodnocení), ale Všechno, všude, najednou toho ukrývá více a forma není jen samoúčelnou fasádou. Všechny ty bláznivé, nápadité, místy velmi vtipné události a vizuální prvky filmu mají svůj význam a zpětně vidím, jak je film ve skutečnosti promyšlený. Podoba filmu jde totiž ruku v ruce s ústřední myšlenkou, která je vlastně oproti komplikované formě velmi jednoduchá. A v jednoduchosti sdělení je ta krása – v jádru jde o film o důležitosti lásky a laskavosti vůči ostatním. Někdo by mohl říct, že je to skoro až triviální, ale já jsem vždycky všemi deseti pro šíření takové myšlenky. Obzvlášť právě ve zcela nové a neotřelé formě, která podpoří nový úhel vnímání. A tato naprosto bláznivá smršť různorodosti a téměř „nahodilých“ nápadů je přesně to, co nejlépe podporuje onu myšlenku pochopení a přijetí druhých, ať už jsou jakkoli zvláštní či „jiní“. Už teď se těším, až film uvidím znovu, tentokrát s českými titulky, a zároveň jsem vděčná, že japonská kina film se značným zpožděním promítala, protože vidět to na velkém plátně je přece jen jiný zážitek. Taky jsem samozřejmě ráda, že přes rozporuplné recenze měla americká Akademie filmového umění a věd naopak zcela jasno v tom, že tento filmový počin si své oscarové nominace zaslouží naplnit. (Viděno 19.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,6★)~ (29.03.2023)

Až dnes před plánovaným zhlédnutím jsem se dozvěděl, že jde o nový film od tvůrců Swiss Army Man. A to je naprosto dokonalá berlička k tomu, zda lidem tenhle film ne/doporučit.   Bavila vás ujetost Švýcaráka a dokázal vás přes veškerý ten nános bizáru dojmout? Tak dost pravděpodobně ve vás EEAAO zanechá totožný dojem.   Je až s podivem, jak mohou dva filmy, kdy v jednom je prdící mrtvola Daniela Radcliffa na opuštěném ostrově a v druhém stárnoucí Asiatka Michelle Yeoh v multiversu všedních dní působit ve výsledku naprosto stejně.   Za mě jasný palec nahoru! (04.06.2022)

"Verbal plave v odpadu, film v červených číslech? To mi zvedne náladu, zacuká mi v tříslech!" Bohužel ne, cukalo, resp. tikalo mi jen levé oko. Přitom já si po pobytu na pustém ostrově nové lacláče kupovat nemusel, na rozdíl od verbala, kterému se při sledování Švýcaráku otvírala kudla v kapse. Mrtvolné prdy, zachraňující suicidálnímu houmlesákovi život, jsem, i přes nezvládnuté finále, ocenil třemi silnými hvězdami. Ovšem tohle All at Once byl děs a čiré utrpení. Natahované jak žížala, divoký střih, hnusné (a imho zbytečné) stroboskopické efekty a mezi multivesmíry děj skákal jako režisérská koza na ledu, furt dokola. Infantilní pokusy o vtip (anální kolík a spol.), hromada přemoudřelých keců a ze zdivočelé kreativity uplácané mývalí lejno. S vysoce sofistikovanou mantrou pro lůzry: Tvoje síla je v tom, jak jsi úplně ve všem špatná. Bože můj. Že já trouba starej, když mi včera u dveří mňoukala fantazie, že by zase jednou chtěla na špacír, nevzal na procházku raději čičinku Babydoll, s jejími útěky z k neunesení hnusné reality do lepších vesmírů. (02.06.2022)

Co se stane, když smícháš některé zapáchající nepovedené komiksovky Marvelu s trochou Matrixu, Tygra a Draka, snahy o revoluční vyobrazení příběhu o rodinných hodnotách a (ne)naplnění svého potenciálu a totálně wtf (rozuměj moderních) popkulturních momentek ? Absolutně frenetický paskvil, kde sice nikdo neví co se stane za pět minut, ale zároveň to vlastně vůbec nikoho nezajímá. (09.03.2023)

„VŽDY JE NĚCO, CO MŮŽETE MILOVAT. DOKONCE I VE STUPIDNÍM VESMÍRU, KDE MÁME MÍSTO RUKOU PÁRKY, VŠE ZVLÁDNEME NOHAMA…“   Nejdřív to nedává žádnej smysl, ale je v tom kung-fu. Zajímavá fantasmagorie, ze který se ovšem… později …  vyklube zajímavě propracovaný rodinný drama. A přitom ty šílenosti převažujou a často vyústěj v neuvěřitelnou a absurdní píčovinu. Ovšem nemůžu říct, že mě to nebaví. Prostě chvíli píčovina, chvíli vážný, chvíli pičovina, chvíli… rovná se rodinný drama, jaký svět neviděl! P.S.: a rozumím i tomu odpadu!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju pro svý nejhorší já. 2.) Do jinýho světa mě dostane jedině anální kolík.  ///  Thx za titule „Parzival“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  **  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (18.06.2022)