Rocky III

Nejkratší a taky nejpodceňovanější díl Rockyho série. Jednoduchost a polopatická přímočarost je věc, která vadit může i nemusí, každopádně film přinesl nesmrtelná a ne tak "hvězdná" témata, jež jsou nedílnou součástí sportu: ztrátu sebedůvěry, uměle vytvořené tituly, spojenectví někdejších rivalů. Mr. T je navíc naprosto ikonický soupeř, byť mu černobílé ztvárnění jeho "hladového" charakteru trochu škodí. Jako bonus Hogan a poprvé "eye of the tiger, man". MNOHEM lepší film, než ta populární cold war sračka, která přišla po něm. (03.02.2024)

Skvělý na tomhle filmu je Mr. T jako Clubber Lang, jeho brutální boxer připomínající Mikea Tysona je prostě super, zato Rocky to už je hrůza, Slyovo čím dál horší herectví je tady pořádně znát, jeho nepřesvědčivost a přehrávání je přímo katastrofální, pokus o drama ve stylu jedničky spojené s větší akcí nevyšel, mělo zůstat jen u té akce, hudba to však všechno zachraňuje, přesto přese všechno jsem Rockymu zase fandil (19.10.2004)

Stejně jako druhý i třetí (a čtvrtý a pátý) Rocky začíná závěrečným soubojem z předcházejícího dílu, zbytek filmu je už ale jako z jiného vesmíru - z osmdesátých let. Do ticha udeří první tóny megahitu Eye of the tiger skupiny Survivor a tmu rozzáří velkolepý ohňostroj s Rockyho jménem. V následujícím videoklipu Rocky opakovaně obhájí mistrovský titul a z naivního burana v hučce a kolotočářské bundě s tygrem na zádech se mění ve zbohatlíka v oblecích na míru, který zamyšleně hledí z titulních stran prestižních časopisů. Nechuť k boxu, ale zároveň neschopnost se živit něčím jiným, jsou překonány a Rocky vysekává jednu reklamu a vyhraný zápas za druhým. Pak ale udělá stejnou chybu jako kdysi Apollo, když změkne a podcení nového protivníka, hladovou mt. muscle Clubbera Langa (Mr. T.) nenávistně cedící primitivní invektivy a ten s ním v pouhých dvou kolech brutálně vymete ring. V jediné tragické chvíli ztratí Rocky titul i milovaného trenéra Micka, umírajícího na infarkt a také veškerou sebeúctu a vůli zvítězit v chystané odvetě. Překonat strach a získat oboje zpátky mu pomůže až manželčina plamenná motivační řeč, která ho znovu vrhne do dalšího efektního tréninkového drilu, tentokrát pod Apollovým vedením, aby v následném boxerském armageddonu triumfálně dobyl ztracené území. V trojce Sly kombinuje oba předchozí filmy, zachovávaje prověřenou stavbu výzva – pochybnosti - překonání pochybností - příprava - boj , přičemž poslední dva body opět dostávají o něco více prostoru a jsou propracovanější. Film měl celou ságu uzavřít, namísto toho jí ale otevřel cestu na nové pastviny, kterou se po jeho fantastickém celosvětovém ohlasu vydala do groteskního extrému dotažená čtyřka. Sly, probuzený do rozjíždějících se osmdesátek, totiž ve trojce pohotově reaguje a aktivuje latentní popcornový potenciál nastavovaného sportovního dramatu. Šeď ulice je nahrazena barevným pozlátkem velkého světa, srdíčko a realismus vyklízejí pole přímočaré komerční zábavě a z dojemné pohádky se stává akční komiks. A všeho je víc - montáží i zápasů. Tohle střídání stráží v Rockyho pentalogii jakoby symbolizovala smrt Micka, jehož místo zaujímá Apollo, nutící Rockyho osvojit si zcela odlišný styl černých boxerů. Ještě výmluvnější je změna na postu Rockyho protivníka, kde sofistikovaného showmana Apolla, střídá zvířecí zabiják Clubber, která (vedle o rok staršího Miliusova Conana Barbara s Arnoldem Schwarzeneggerem) signalizuje nástup ultranásilných machistických filmů typických pro 80. léta, a pro svou přehnanou krvelačnost s oblibou citovaných odpůrci akčního žánru (zejména Komando a druhý Rambo). (z mé absolventské práce o Sylvesteru Stallonovi) (30.07.2005)

Oproti skvělé jedničce a ucházející dvojce krok o několik stupňů níž. Necharismatický soupeř, neobjasněné přátelství Apolla a Rockyho a málo překvapivého. Nedostatečně odlišné od předchozích dílů, ale zároveň si to neudrželo jejich styl. Stallone tu jako by hrál někoho úplně jiného a mně se stýská po tom hloupém a neohrabaném hromotlukovi. Rocky je najednou podivně nepříjemný. Velmi chabé pokračování. (13.12.2009)

Rockyho styl otevřené náruče tady dosáhl absolutního vrcholu. Boxovat takovýmhle způsobem kdokoli ze smrtelníků jde z ringu nohama napřed. Sly si měl jako poradce najmout Jardu Tomsu, ten dal Markovi Vašutovi lepší boxerskou průpravu než všichni hollywoodští machři dohromady. JInak je to scénář ala Sly čili zápletka je jednoduchost sama, dialogy v duchu co srdci, to na jazyku a nějakej ten trenink za doprovodu motivační music, což se mě finále líbí. (06.10.2016)