Hroch

V ději jsou různě roztroušené trefné a burcující narážky na dobové poměry, jenže co je to platné, když zbytek filmu je hrůzostrašná slátanina. Vtipy jsou buď absurdní, nebo hloupé, jenže o crazy komedii nejde. Na to je zobrazované příliš křečovité. Zápletka se podobá angažovaným agitkám, ale všechno je tak zmagořené, že to nikoho ideologicky zformovat nemůže. Teorii že jde o vzpouru Steklého proti režimu ovšem neberu. Jeho sedmdesátková série mizerných, ale uvědomnělých filmů koneckonců mluví sama za sebe. Snímek od zaslouženého odpadu zachránily jen kostýmy a písničky. (23.06.2022)

Na úvod musím říct, že přesto, že mi bylo značnou část filmu nazvracení z překrucování dějinných událostí i lidských charakterů, tak jsem se bavil velmi. Chtěl bych být u toho, když se tenhle kousek vymýšlel. Představoval bych si to asi takto: "Máme tu průser, nějaký Pražký jaro bo co... Měli bychom se s tím nějak vyrovnat." "Ale jak?" "No, Češi jsou přece odjakživa srandisti, tak uděláme nějakou satiru." "To jako politickou?" "No, jasný" "Ale to bude vo kejhák, ne?" "To je fakt, to máš pravdu." "Ty jo, mě napadla báječná myšlenka, bude to celý o hrochovi!" "Co?" "No jasně, bude to celý o hrochovi a chlápkovi, kterýho ten hroch spolkne." "Cože? Proč jako?" "No, to nevim, ale tak, to by šlo, ne?" "Asi jo, to by šlo. A co kdyby se ten chlápek jmenoval Hroch, co? To by bylo vtipný, ne?" "Jasně, to by bylo k popukání." "A co kdyby toho hrocha bolel zub?" atd. atd. (16.04.2012)

Za komunisty u nás vznikla velká spousta různýho škváru, ale tohle je vážně průser všech průserů, ba co dím...sračka nejhrubšího zrna. Příběh je neuvěřitelně debilní a celkové stvárnění katastrofální. Ten hroch! To jako mělo bejt co??? Když vidím všechny ty výborný herce jak se pitvořej před plastovou obludou a melou kraviny jak po lobotomii, tak se mi chce zvracet. Skutečnej odpad jak hrom. (03.09.2011)

,,Snad aby se ta obojživelnost nevykládala politicky!" Tak jsem ten snímek s nálepkou "nejhorší československý film" konečně viděl. Snímek, který díky normalizačním "potřebám" kritizovat Pražské jaro dramaturgie nejdřív s radostí schválila a pak stáhla z promítání, neboť se prý na to nedalo dívat a bylo to až příliš provokativní i pro soudruhy :o). Karel Steklý (režisér slavného Dobrého vojáka Švejka nebo mezinárodně ceněného snímku Siréna) byl schopen fakt všeho a tohle svým stylem dokonce hodně připomíná populární crazy komedie se sci-fi zápletkou z pera Miloše Macourka, jako například Pane, vy jste vdova. Ve "Vdově" z anglického prostředí se šíleně bez hranic vraždí, zde v "Hrochovi" se v souvislosti se zaměřením na politickou karikaturu děj spíše vleče s menšími zvraty. To kontroverzní zakomponování Pražského jara v souvislosti se zrušením cenzury mi ale přišlo jako zajímavé obohacení divácky oblíbeného žánru, stejně tak politicky humorně rozjeté etudky se Svatoplukem Matyášem (,,Vypláchnout žaludek, i politicky!") a Jiřím Lírem, někdy až s náznaky avantgardy (třeba Jelínková písnička "Já, já metafyzickej") nebo pak ten absurdní kabaret s Helenou Blehárovou a titulním songem Milovaný hroch, jako originální satiru beru. :-) Zaklincoval to sice příšerný hysterický výkon Helgy Čočkové v hlavní ženské roli, ale jako celek nudit se u toho rozhodně nebudete. Je už na každém, kdo tomu kolik hvězdiček dle vlastních pocitů udělí. Když tak celý večer pro rozšíření obzorů sledujete československé filmy všeho druhu a tohle vidíte o půlnoci, je to docela slušný odvaz! Nevím, jestli se na to podívám někdy znovu, ale určitě na tento film (narozdíl od mnoha lepších filmů s vyšším hodnocením) jen tak nezapomenu. K oficiálnímu označení nejhorší ČS film řeknu jen tolik, že viděl jsem již horší věci, např. Herzova Straka v hrsti, na kterou se místy dle mého názoru vůbec nedalo dívat. V rámci avantgardních pojetí tématu politického roku 1968 ve filmu fantaskního ražení je vlastně Hroch částečně srovnatelný se Schormovou intelektuální šíleností Den sedmý osmá noc. 50% (05.09.2018)

Nejsem příznivcem kategorických přívlastků, či odsudků, označovat něco za nejlepší/nejhorší, protože tahle hodnocení jsou vždy subjektivní a často vytržená z kontextu. Přesto tady jsem si celkem jistý – tohle je absolutně nejtrapnější film v dějinách československé kinematografie. Pro zájemce o filmové dějiny ten nejzářnější příklad normalizační „kinematografie zapomnění“ první poloviny 70.let. Dokonce i samotní komunističtí schvalovatelé ve své době nad tímhle veledílem kroutili bezradně hlavou, přestože se okatě otíral o dění „Pražského jaro 1968“ (což jim muselo konvenovat), stáhli ho z kin a neumožnili vysílat ho v TV, protože i pro ně byl až příliš hloupě absurdní a nekoukatelný. I jako studijní materiál záležitost pouze pro otrlé masochisty. (07.11.2013)