Temno

Příběh se sice odehrává v konkrétní době, ale je možné jej chápat univerzálně jako příběh o netoleranci, fanatismu, nesvobodě, útlaku, emigraci apod. A stejně tak jako kritiku dějů dvě sta tři sta let starých je možné jej chápat jako kritiku doby, kdy film vznikl. Nevidím důvod se pořád ohánět komunistickou propagandou. Film je možná místy zkratkovitý, přece jen literární předloha je velmi košatá, ale je to koukatelný historický film. (29.01.2015)

Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. (16.11.2011)

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Může to připadat divné, ale je tomu tak. I do románu Aloise Jiráska ´Temno´, které dle literárních odborníků představuje jeho vrcholné dílo. A to by nebylo, aby i něco takového nebylo dle stranického zadání zprofanováno. Základní dějovou linkou je melodrama o nešťastné lásce dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra. A právě víra je kamenem úrazu všeho nešváru a nenávisti a tak se i zpracování do filmu Jiráskova díla stalo ve své době cíleným agitačním plodem proticírkevní a protikatolické propagandy. A samozřejmě je také použita tradiční šablona protestů chudého lidu, v tomto případě proti šikanujícím Jezuitům, a tak i zde se mimo jiné mluví o zakročení vojenskou silou proti chudinské rebelii, v tomto případě, kacířů. Film, který byl dokonce jako každý jiný mimořádný historický film natočen na barevný materiál, má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry. (13.05.2024)

Ač nerad, musím upozornit, že Jirásek byl vysokoškolsky graduovaným historikem, středoškolským profesorem dějepisu a pilným archivním badatelem. TEMNO je jeho vrcholným dílem evropského dosahu a Steklý, který byl velmi dobrým scénáristou, to hlavní z Jiráskovy předlohy zachoval. Přidáte-li k tomu stav země na počátku panování Marie Terezie, jak je zachytilo koprodukční nedávné televizní seriálové dílo, není k tomu co dodat. (18.10.2022)

Samotný Jirásek nebyl historik, ale spisovatel, jak tedy lze očekávat, že podle jeho předlohy vznikne pradivý historický film? Kdo to může posoudit? Nikdo jsme dobu temna nezažili. :o) Temno samo bylo natočeno v době temna. Hodnotím ho jako film, ve kterém se něco povedlo a něco zase ne. Tempo je pomalé, gesta rozmáchlá, hudba dramatická, deklamace patetické. Je jako jiné historické filmy natočené v té době. Ať se na něj bude dívat katolík, protestant nebo komunista, každý najde nějaké mouchy. Slova věrné (zda mladičké) komunistky Jiřiny Švorcové: "Modlím se! Kdo by se nemodlil!?" vyloudí úsměv na tvář. (30.01.2015)