Útok v Salisbury

Precizní docudrama, které se spíše než Sergejem Skripalem zaobírá dopady této události. První dva díly jsou napínavé fest. Ten třetí, i když už trochu ztrácí tempo, je zase naopak dost emotivní a působí nejen jako důstojná pocta obětem tohoto bezohledného útoku, ale také lidem, kteří při ochraně města nasazovali své zdraví, ne-li rovnou život. Dawn Sturgess je jen další z řady zbytečných obětí bezohledné agresivní ruské politiky. Ani první a bohužel ani poslední. (27.12.2022)

Stalo se to později, ale natočili to dřív než minisérii Litviněnko (seriál) (2022). Ta se také povedla o třídu lépe. Tady je vynikající první díl, ale pak tomu padne řetěz, dramatizace je slabší. Nicméně stejně jako u Litviněnka je jasné, že za útokem stál Putin. RuZko je hovno. (30.11.2023)

Nenápadný kinematografický počin z Velké Británie, který ale rozpracovává jednu z nejznámějších mediálních kauz posledních let, a to atentát na bývalého ruského špiona Skripala (a jeho dceru). Do našich končin proniklo pár informací, ale rozhodně jsem si chtěl v této problematice rozšířit obzory. Seriál pojali autoři skoro až dokumentárním stylem. Naštěstí se ale dostalo i na hlavní aktéry v této tragické události. Vůbec jsem doposud nevěděl, že si Salisburský incident vyžádal i život jedné nevinné ženy (tomu se věnuje závěrečný díl, kde dojde i na emoce, tomu věřte). Též i vedlejší linka s detektivem Nickem zaujala. Sice seriál nenabízí nikterak vypjaté akční scény, ale hrozba novičoku sama o sobě funguje jako thrillerový aspekt. Tento neviditelný nepřítel ve mně po celou dobu sledování vyvolával nepříjemné pocity. Takže tohle seriálu vyšlo. Další britský zářez na pažbě. Více takových minisérií. Za mě 8/10 (07.05.2023)

Musím přiznat, že Útok v Salisbury mě úplně nelákal, měla jsem trochu obavu, aby to nebyla nějaká nudná studená rekonstrukce skutečné události. Ač není asi zrovna na místě to srovnávat (ústřední téma je dost jiné), myslím si, že jsem podvědomě měla ještě v paměti poměrně nedávno zhlédnuté Přiznání (rovněž britská, rovněž podle skutečné události, rovněž kratší minisérie), které ve mně úplně pozitivní dojmy nezanechalo. A Útok v Salisbury na mě dle ukázek "dýchl" dost podobným způsobem. Pak jsem si ale řekla, že tomu dám šanci (když to bude blbý, má to přece jen čtyři díly), a jsem za to nakonec ráda. Svým způsobem to byl takový odtažitější, studený a až dokumentární popis událostí. Ale celé to vyznívalo velmi autenticky, podařilo se zde vykreslit postavy, které byly své, lidské a které člověka bavilo sledovat a po celou dobu si tahle minisére dokázala udržet správně syrovou až mrazivou atmosféru (ač závěr byl přece jen asi zajímavější a napínavější než díly úvodní). Asi hodně udělalo už samotné "atraktivní" téma - otravy novičokem se přece jen (naštěstí) nedějí na denním pořádku. No a pak se tu jistě nabízí i paralela s aktuální pandemií - je mi jasné, že srovnávání zase trochu pokulhává, nicméně určité pocity nejistoty, obav, bezmoci, které obyvatelé Salisbury jistě zažívali (nebo možná ještě zažívají), si člověk asi přece jen dokáže alespoň trochu představit a vžít se do nich v tuto chvíli více než kdy jindy. 70 %. (16.03.2021)

Velmi věrohodně zpracovaná rekonstrukce poměrně nedávných událostí týkajících se otravy nervovým jedem novičok, ke které došlo v anglickém hrabství Wiltshire. Je zde kladen důraz na pocity rodinných příslušníků obětí útoku i lidí, jež se velkou měrou zasloužili o bezpečnost široké veřejnosti. V souvislosti se současnou celosvětovou pandemií si dokážu daleko lépe představit, co prožívali obyvatelé zasažené oblasti a je mi z toho všeho dost úzko. (70%) (21.03.2021)