Swing Time
Svet valčíkov
Swing Time
Režie:
George StevensScénář:
Allan ScottKamera:
David AbelHrají:
Fred Astaire, Ginger Rogers, Victor Moore, Helen Broderick, Eric Blore, Betty Furness, Georges Metaxa, Dennis O'Keefe, Alan Curtis, Ralph Byrd, Frank Jenks (více)Obsahy(1)
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Dosud jsem viděla Astaira pouze jako starého pána ve Skleněném pekle. Konečně jsem se dopracovala k filmu z doby jeho slávy. A jak tak koukám, již tehdy vypadal jetě. V banální romantické komedii jsem neočekávala žádné velké herecké výkony, takže jsem byla celkem příjemně překvapena civilním hraním zúčastněných. Výjimku tvoří Astair, který hrát neuměl, vynahrazuje to extrémním kroucením zadnicí, které by mu mohla závidět leckterá barová tanečnice. Celkem se divím, že se pohledná a při tanci ladná Rogersová zahazovala s nepohledným a při tanci velmi neladným Astairem, pravda Kellyho hvězda vyšla až o pár let později, ale to raději tančit sama, než s Astairem. Nerada bych však zapomněla na jedno pozitivum filmu, tím je taneční stínohra, to je velice povedená scéna. ()
Zbytečně moc mluvení a řešení věcí... A byly mi i docela nesympatické postavy, které, mi přišlo, překročily hranici prostopášnosti a byly prostě jen zlé a sobecké, přičemž to mělo být asi roztomilé. Ale dá naplat, jakmile Fred s Ginger začnou tančit, teleportuje se člověk do jiného, lepšího světa. A finální duet je geniální. ()
Tento film sa mi páčil o poznanie menej ako Páni v cylindroch (1935). Pritom začal veľmi sľubne, tie scény v tanečnej škole boli super. Potom už ale vyšli na povrch slabiny filmu - slabý scenár a dialógy, hlúpy humor (aký to rozdiel oproti spomínanému filmu, kde som smial v kuse). No a nakoniec piesne, ktoré síce neboli zlé, ale žiadna "Cheek to cheek" sa tu nekonala. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Fred Astaire natocil najlepsie muzikaly hlavne v 40. rokoch. V 50-tych rokoch potom prijimal aj civilnejsie roly - a mimochodom, dozil sa 88 rokov, coz je nadherny vek. Ako mam rad 30. roky, nejestvoval CGI bordel vo filme, zelene platno bolo sci-fi a PC nejestvovali - ani triky. Ale nemozem sa ubranit dojmu, ze film jede na primitivnej, zjednodusujucej sablone : dialogy -tanecky -hudba , dialogy -tanecky hudba ..... bez deja, s vatovo planym plkanim, a s kopou nudy . 58 % ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Svěží romantická komedie v okouzlujícím rytmu stepu a podmanivé melodii valčíků se skvěle tančícími Fredem Astairem a Ginger Rogers. Naleštěný předobraz Hříšného tance a Horečky sobotní noci, podobně jako byl např. Oldřich Nový uhlazeným předchůdcem pozdějších drsných filmových hrdinů. Dnes už se takové okouzlující filmy netočí - a je to škoda. (Stačí se podívat na plakát k filmu.) Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=uNOMw2W-o8o ()
Galerie (43)
Zajímavosti (10)
- Meno hrdinky Penny je zvolené zámerne. Odkazuje na Luckyho vzácny štvrťdolár pre šťastie. (Biopler)
- Astaire sa vo vystúpení Bojangles of Harlem chcel pokloniť významným afroamerickým tanečníkom, ktorí ho ovplyvnili počas jeho divadelnej kariéry v New Yorku. V scéne, v ktorej má čiernu tvár, chcel napodobiť Billa "Bojangles" Robinsona, najslávnejšieho tanečníka stepu vtedajšej doby. Bola to značne neobvyklá situácia, nakoľko Robinson hrával v muzikáloch tej doby pre konkurenčnú spoločnosť 20th Century Fox. (Biopler)
- Náročné taneční číslo „Never Gonna Dance“ se točilo 47krát, než byl Fred Astaire spokojený. Ginger Rogers už tou dobou tančila s krvácejícími chodidly. (Cimr)
Reklama