Četa

PLATOON patří mezi vrchol válečného filmu. Dokáže přes svou drastickou a intenzivní atmosféru diváka vnitřně zdrtit. Divák pochopí, jak byla válka špatná, co dokáže s člověkem udělat. Ve válce nebojuje voják s nepřítelem, ale se sebou samým. PLATOON mě vnitřně zasáhl více než APOKALYPSA, která přes svou minutáž skrývá daleko více, než chce nabídnout. Ano při natáčení si F/F Coppola prošel opravdovým peklem a půjde za to do nebe, ale PLATOON krystalizuje duši vojáka a silně zasáhne jeho diváka. (30.06.2013)

Tomuto filmu sa zasluhou Olivera Stonea podarilo jedinecnym sposobom vykreslit myslienky, prehanajuce sa v hlave kazdeho, aspon trosku mysliaceho vojaka, ktory nebojuje preto, aby chranil svoju krajinu, ale bojuje preto, lebo to chcu politici. Cata nestratila na aktualnosti ani roky po svojom uvedeni do kin, kedze stale sa najde nejaky ten Bush, ktory vysle vojakov, tam kde nie su potrebni... (16.01.2005)

Na poli vietnamských válečných klasik u mě ČETA poráží LOVCE JELENů i OLOVĚNOU VESTU tím, že je nejdiváčtější. Nenabízí až takový art, stále je ale syrová a nepříjemná. Škoda zajímavého, ale více nerozvinutého konfliktu Eliase a Barnese, ve kterém Chris uvízne. A je trochu úsměvné, když Chris píše své babičce, že každý den bojuje o svou příčetnost a že už nerozeznává mezi dobrem a zlem. Tohle prostě své babičce (ani matce) nenapíšete, že jo. Ale to je detail. Dobří herci. (17.11.2017)

„Jestli je nějaký nebe, a já doufám, bože, že je, tak tam sedí nahoře, ožralej jak zasraná opice a kouří trávu, protože svý bolesti nechal tady dole.“ Obraz naprostého válečného chaosu předkládá „svědomí Ameriky“ Oliver Stone. Naturalisticky snímá osudy bandy ztroskotanců, kteří nikoho nezajímají a doma ve Státech je čeká akorát tak práce ve fabrice. „Peklo je tam, kam rozum nemůže.“ Výjimkou je naivní Američan Chris Taylor, který zanechal studií a už od prvních týdnů uprostřed válečné vřavy ztrácí svou nevinnost. Jeho loajalitu přímo v nehostinné džungli zkoušejí dva naprosto rozdílní důstojníci – a člověk zde zatraceně rychle dokáže ztratit schopnost rozlišovat dobro od zla. I tentokrát kontroverzní tvůrce mísí zanícené vypravěčství s barvitými obrazy. Autobiografický projekt šťourá do jednoho z nejpalčivějších traumat americké historie a přes všechny klady za mě nepatří do skutečně strhujících a nezapomenutelných válečných snímků. Poctivou poklonou jedné historické etapě ale rozhodně je! 75% (18.03.2009)

Tenhle film se povedl. Jde o jeden z nejlepších (proti)válečných filmů (a nejen jich), které jsem kdy viděl. Nejdůležitější je, že si uvědomíte, že válka je hnus, který z jinak normálních lidí dělá zrůdy...Pět hvězd za skvělé herecké výkony, sugestivní atmosféru a úžasné "Adagio For Strings" od Samuela Barbera. (24.01.2003)