Tmavomodrý svět

// Chápu tu hořkosladkou režii, někde se ta ironie, nechuť, zloba, ostuda, frustrovanost a další věci odrazit musely ale nemůžu si pomoct, ten film by mohl být o tolik lepší, kdyby se nebál projevit trochu emocí. Ty nejzásadnější momenty pokaždé naprosto vyšumí, jako by se nic nedělo. A naopak momenty, které film nikam neposouvají Svěrák servíruje bravurně, takže to určitě nebude tím, že by to neuměl. Nejspíš jenom nechtěl, dobrá, já ale v tom případě nemůžu jinak, než film označit za lehce nadprůměrný co se české produkce týče ale snadno zaměnitelný v té světové a to je prosím z mého pohledu hrozná škoda. (14.04.2013)

Scénář stvořil jeden z nejlepších scenáristů, které znám. Velmi dobrého herce Ondřeje Vetchého režíroval schopný režisér Jan Svěrák, na filmu se koprodukčně podílely evropské země. Tak proč to, ksakru, vypadá jako americký snímek? Někdo namočil dobře sající hadr, zřejmě froté osušku, ve vaně plné sladkobolného sentimentu a fláká nás s ním celý film po držce. Kvalitativně naprosto nesouměřitelné s Nebeskými jezdci. (09.05.2011)

Snad jen Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (myslím Kolju a právě Tmavomodrý svět) lehce trnitá. Na Kolju dnes nedám dopustit, tady je to jiné. Pocta československým stíhacím pilotům bojujícím za druhé světové války v Británii chce být dramatem o chlapském přátelství, slabosti a odpuštění, ovšem vesměs selhává. Nebudu se vysmívat oné bláznivé lásce, která je nepravděpodobná a umělá až hanba. O válečné sirotky pečující žena, které kdesi na frontě zmizel manžel, se sice dostane do hlavy oběma pilotům (vznětlivému mladíkovi i jeho nadřízenému, který si ho vzal pod ochranná křídla), jenže v obou případech nelze hovořit o nějaké osudovosti, nýbrž obyčejném chtíči a bezhlavosti. Milostný trojúhelník tak rozhodně nemá žádnou sílu. Prostě nemá. Čekání na start z anglického polního letiště není zlé, ale ani nijak výjimečné. Ani samotní stíhači (a částečně za to mohou i herci) nejsou žádní velcí sympaťáci. A nemyslím si, že pobyt na marodce v pracovním lágru je nějakým zásadním oživením. Výsledek CHCE BÝT, ale NENÍ. Otec Svěrák s dialogy zdaleka nečaruje tak, jak jsme u něj byli zvyklí. Milé detaily z Kolji nebo Obecné školy chybí. Nemá to atmosféru, nedojímá. Má tak možná fenku Barču, která nechce opustit svého páníčka, má příjemně tlumeného Oldřicha Kaisera, má Vojtíškův skvěle natočený pád do pole. Ale jinak toho zase tolik nemá. S „vážným” žánrem se tvůrci možná poprali, ale ostré lokty jim rozhodně chybí. A to se kdekdo vysmívá Pearl Harboru. (29.09.2019)

No, "Kolju" i "Obecnou školu" mám sice radši, ale rozhodně nepovažuji "Tmavomodrý svět" za propadák - z mého hlediska oscarový souboj s tématicky podobným "Pearl Harborem" na celé čáře vyhrál. Co mu chybělo na rozpočtu a tedy na bombastických efektech, to hravě dohnal větší hloubkou, milým humorem, sympatickými herci... zkrátka tou českou duší, co z toho dýchala a oslovila mě víc, než parádní audio-vizuální stránka roztahaného amerického velkofilmu. Přesto není "Tmavomodrý svět" bezchybný, ústřední motiv milostného trojúhelníku mě příliš nebral, vlastně mi spíše vadil - to je má největší výtka. Napoprvé trochu zklamání, napodruhé jsem kvality filmu docenila. 75% (18.05.2009)

Už som sa zmienil o tom, že tvorbu Zdeňka Svěráká mám rád a jeho syn nepadol ďaleko od stromu. J.A. Komenský kedysi dávno napísal, že k zdaru diela je potrebné chcieť, môcť a vedieť. Svěráci chceli, veľmi chceli vzdať poctu našim letcom v Británii. S tým "môcť" to už bolo horšie. Česi nebudú môcť ešte dlho nakrútiť vojnový veľkofilm, pretože na to jednoducho nenájdu dosť peňazí. A s posledným, "vedieť" bol tiež problém. Zdeněk Svěrák je skvelý autor, a v určitých oblastiach jeden z najlepších. Vojnová dráma však tou oblasťou určite nie je. Takže výsledkom ich spoločného úsilia je pre mňa mierne nadpriemerný film, s ktorým si hanbu rozhodne nespravili, ale tiež film, ktorý určite nenaplnil ich očakávania. (22.03.2011)