Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (725)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Je drzé vyčítat Svěrákům, že byli drzí. A natočili mimořádně zdařilý film, který je konečně přiměřeným holdem skutečným obětím komunistických destrukcí historické paměti padesátých let. Po slibných nábězích kinematografie Pražského jara (NEBEŠTÍ JEZDCI) je tu podán zasvěcený pohled jak do všedního válečného dne těchto mimořádných mužů, tak do anatomie "díku", který jim uštědřila - více generaci než jedincům - poúnorová vlast politických procesů a lámání páteří. Důrazně jsou tu připomenuty perfidní praktiky StB, často do cel sesazující národní demokratické hrdiny s nacistickými válečnými zločinci. Adekvátní herecké obsazení vedlo k sérii nadprůměrných hereckých výkonů. Vzniklý celek jen znovu dotváří to, co už jsem napsal. Je drzé vyčítat oběma Svěrákům, že byli drzí. Naopak - jejich drzost je jednoznačnou garancí nevšedního diváckého zážitku. Čas ukáže, zda také zážitku nadčasového. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Určitě absolutní respekt Janu Svěrákovi za to, že stále točí filmy po staru, to znamená s klasickým českým kumštem. Natočit film o Češích v britském letectvu se dvěma letadly, je bezpochyby kumšt. K tomu Ondřeje Vetchého a máme tady kvalitní film, bohužel pro mne s né moc kvalitním scénářem. Za to hvězdičky dolů. Ovšem těžký osud některých letců, kteří se bohužel vrátili do Československa jako zrádci, protože za války utekli na špatnou stranu, jak se říká, je zde vylíčen opravdu silně. ()

Reklama

tron 

všechny recenze uživatele

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Opravdu velký projekt na české poměry, ale jako obhajoba našich letců v RAF, kde naši piloti ztrácejí jedno letadlo za druhým, je to bída. Na druhou stranu oproti americkým superhrdinům je to přeci jenom reálnější obraz. Vždyť dobře spadnout s letadlem je vlastně také umění. Tmavomodrý svět chtěl ještě trochu přisolit a opepřit. 4 hvězdičky dávám, protože mám slabost pro letecké filmy. ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Jan Svěrák natočil na české pomery mimoriadne náročný snímok, ktorého podstatnou súčasťou sú letecké bojové scény. Tie tvoria nie obyčajné pozadie, ale integrálnu súčasť inak skôr komornej milostnej drámy. Zo spolupráce otca a syna Svěrákových vzišlo opäť po všetkých stránkach noblesné filmové dielo, miešajúce inteligentný humor s tragickými dobovými udalosťami. Snímka je úprimnou poctou českým pilotom, tým padlým aj tým, ktorí prežili vojnové peklo a onedlho sa ocitli v pekle komunistických väzení či pracovných lágrov. Holt aspoň sa Češi dozvedeli, že bojovali na zlej strane - ako povedal Americký generál George S. Patton: Až doteraz sme bojovali na zlej strane. Miesto nacistov sme mali spoločne zničiť komunistický Sovietsky zväz. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (103)

  • Scenárista Zdeněk Svěrák v době vzniku filmu komentoval, že "při práci na Tmavomodrém světě jsem si ověřil, že psaní filmových scénářů je obor, který se asi nikdy nenaučím tak, abych mohl tvrdit, že v tomhle řemesle už umím všechno. Doposud jsem psal komedie. Kdybych se přirovnal třeba ke kamnáři, řekl bych, že jsem byl specialistou na menší kamna a najednou jsem měl přečíst hromadu memoárové a odborné literatury, vyzpovídat válečné veterány a na tomhle základě sepsat fiktivní dobové drama s leteckými souboji a milostnou zápletkou, odehrávající se částečně v Anglii - prostě jsem dostal za úkol udělat drahá stáložárná kamna. Což je sice taky topidlo, ale úplně jiného druhu: dává se tam jiné palivo a kromě tepla má těch kamen do pokoje sálat i jistá majestátnost." (NIRO)
  • Podle střihače Aloise Fišárka režisér Jan Svěrák původně vůbec nechtěl, aby střižnu navštěvoval scenárista Zdeněk Svěrák: "Argumentoval, že on tátovi taky nekoukal do počítače, když měl text ještě v hrubé verzi a byl plný pochybností. Nakonec tátu pozval a hned po vstupu ho uvítal slovy: 'Tady si sedni a mlč!' Zdeněk Svěrák se ale choval skvěle. Při projekci vůbec nemluvil, byl dojatý a pak jen chválil." (NIRO)
  • Roztržené obočí Machatého (Oldřich Kaiser) bylo vyrobeno z plastu, gumy a želatiny. Hans Assman, který mu jej coby doktor Blaschke měl sešívat, se ovšem obával, aby náhodou kolegovi neublížil a nepropíchnul mu s maskou i obočí skutečné. Uvažovalo se, že by jej v detailních záběrech zastoupil umělecký maskér Zdeněk Klika, ten měl ale oproti Assmanovi příliš štíhlé prsty. Situaci vyřešila náhoda, protože natáčení právě navštívil kamarád Ondřeje Vetchého (František Sláma), skutečný lékař. Nikomu nevadilo, že není chirurg, nýbrž gynekolog... (NIRO)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)

Reklama

Reklama