Operace mé dcery

Stanislav Rudolf si za to může sám, neměl neherce Harapese chtít do hlavní role, nemusel mu zpackat skvělý scénář. Bohužel Šulcová se, snad z kolegiality, k baletnímu mistru přidala a předvedla svůj zřejmě nejhorší herecký výkon. Vše kompenzují skvěle obsazené a tudíž i zahrané role lékařů. Mou osobní třešničkou na dortu je rozbitý ret největšího filmového slizouna Jana Přeučila, na tuto scénu bych se vydržela dívat hodně dlouho a tak ode mě dostává svoji samostatnou hvězdičku. (18.08.2018)

Jeden ze zástupců lékařského žánru u filmů té doby, který mi však přišel tak nějak nevěrohodně natočený, zvláště pátrání po skutečném otci, a po pravdě řečeno, i když byla Klára Pollertová tehdy mokrým snem mnoha dospívajících chlapců, tady hraje hodně mizerně. Dobrá je atmosféra, hudba, kamera, ale scénář mi přijde poněkud skokový (skok sem, skok tam, chvíli dobrá scéna, a jindy mizerná). (30.12.2014)

K Operaci mé dcery jsem se dostala přes hledání něčeho dobrého z tvorby Jana Kačera. Mé velké očekávání bylo zklamáno. Jana Šulcová potvrdila své kvality, Harapes dokázal, že není jenom baleťák. Ale Kačerova role chladného primáře, se mi vůbec nelíbila. Herecký výkon opravdu hrozný. Samotnou postavu jsem chápala, ale nedokázal ji dostatečně prodat. Filmy z nemocničního prostředí mám ráda. Myšlenka tohoto kousku byla skvělá, ale jako celek se to příliš nezdařilo. Velká škoda. (17.10.2011)

Rozhodná chvíle. Žít nebo zemřít? Zapomenout a odpustit? Zahodit všechno, co ještě nedávno mělo smysl? Stejnojmenný román Stanislava Rudolfa nabízí zamyšlení nad tím, co všechno je člověk schopen obětovat, aby zachránil život druhých a ukazuje, že hranice mezi dobrem a zlem není tak zřetelná, jak si myslíme. Bohužel, film utrpěl povážlivé trhliny, když byl do hlavní role angažován Vlastimil Harapes (proč ne rovnou František Němec?) a jeho hysterický styl. Zvýraznění některých nežádoucích – komických – prvků (postavy Jiřího Kodeta, Dagmar Čárové a Michala Pavlaty) filmu spíše uškodilo. Ovšem způsob, jakým byla zachycena obětavá a namáhavá práce lékařů, vesměs špičkových odborníků tehdy stále socialistického zdravotnictví, zasluhuje bezvýhradnou pozornost a úctu. (08.08.2019)

Příběhy ze života zasazenédo lékařského prostředí patřily v osmdesátých letech k oblíbeným. Dnes se k ním televize občas vracejí. Tento snímek nepatří k těm častěji promítaným, přesto jej považují za dobrý. Harapes v několika filmech přesvědčil, že není jen vynikajícím tanečníkem, ale že dokáže zahrát i charakterní a dramatické role. (20.06.2006)