Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jan Tříska, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Irena Pavlásková, Ondřej Vetchý, Daniela Kolářová, Eva Holubová, Rudolf Hrušínský ml. (více)Obsahy(1)
Veselá, zvuková, barevná, česká a hezká komedie režiséra Jana Svěráka... Laskavá komedie Obecná škola je celovečerním debutem režiséra Jana Svěráka, který na sebe upozornil už absolventským filmem z FAMU, stylizovaným dokumentem Ropáci, za kterého získal studentského Oscara. Scénář k Obecné škole napsal režisérův otec Zdeněk Svěrák jako autobiografickou vzpomínku na dětství, prodchnutou úsměvností, moudrostí a pochopením pro lidské slabosti. Vytvořil také jednu z hlavních rolí, postavu podle svého vlastního tatínka. Děj se odehrává v jedné chlapecké školní třídě na pražském předměstí v prvním roce osvobozené vlasti. Tato třída přivede učitelku Maxovou k nervovému zhroucení a místo ní nastoupí přísný a záhadný učitel Igor Hnízdo, údajný hrdina vojenských akcí. Je to ovšem dost možná jen hochštapler, jehož účast v bitvách druhé světové války je sporná. Nesporné je však jeho vítězství v boji s pátou třídou. Chlapci ho obdivují a věří v jeho nevinu i při choulostivém obvinění... Klíčová postava příběhu, učitel Igor Hnízdo, byla slavným comebackem Jana Třísky po třináctiletém exilu. V dalších rolích se setkáte s Libuší Šafránkovou, Rudolfem Hrušínským, Ondřejem Vetchým, Danielou Kolářovou a Evou Holubovou. Ve filmu uvidíme i několik českých režisérů – Irenu Pavláskovou, Jiřího Menzela a Karla Kachyňu. K vyznění filmu přispěla i znamenitá kamera F. A. Brabce. V roce 1992 byl snímek nominován na cenu Americké filmové akademie, známého Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (755)
Perla v české kinematografii. Svěrákův debut z říše snů. Film stojí na skvělém scénáři pana otce. Spousta hereckých celebrit. Film je jako krásný výlet do let dávno minulých, který vždy příjemně pohladí po duši a pobaví. F.A. Brabec je za kamerou také vynikajcí. Možná jedinou slabší složkou je hudba, která mi chvilkama připomínala ústřední melodii z filmu E.T. ()
Vzpomínky Zdeňka Svěráka z jeho klukovských let převedeny na plátno musí už sami o sobě být veselé. V režiji Jana se skvostným hereckým obsazením byl úspěch této komedie zaručen. Nic tu nedře, humor je lidský, milý vtipný a nenucený. Stejně jako Zděněk Svěrák. A jakou známku si film zaslouží? Pětku ! * * * * * ()
Svěrákova celovečerní prvotina, kterou už nikdy nedokázal překonat, pouze se jí jednou přiblížil (Kolja). Citlivé, dojemné, vtipné, plné dnes již klasických hlášek z pera Zdeňka Svěráka a s dokonalými hereckými výkony, v čele s Janem Třískou (mám v oblibě i vedlejší postavu Plíhy, kterého skvěle ztvárnil legendární Bolek Polívka - mně úplně buší srdce). Nejlepší český porevoluční film. ()
Opravdu milý film, odehrávající se v poválečném Československu, který divákovi velice dobře nastíní atmosféru a také život lidí tehdejší doby. Idyla a naděje z filmu přímo sálá a velice dobře ji podporuje hudba (Dvořákova Novosvětská vám bude znít v uších ještě pěkně dlouho) a také velmi líbivá kamera. Panu Třískovi byla napsána role přímo na tělo, ale rozhodně stojí za zmínku taky Zdeněk Svěrák či Bolek Polívka. U filmu se vždycky uvolním, zasměju a rozhodně se k němu budu neustále vracet. 5*, moc hezký film. ()
Nádherný Svěrákův film s neuvěřitelnou vnitřní silou a navrátilcem Janem Třískou. Ačkoli jsem v době, kdy se tento snímek odehrává nežil, cítil jsem příjemné až nostalgické pocity z toho, jak skvěle se Svěrákovi podařilo načrtnout dobovou atmosféru. Příjemný příběh z počátku těží hlavně z příjemných hlavních postav, jejichž charaktery nejsou černobílé, ba naopak kříčí do světa svou barevnost. Každičká postava má co nabídnout a dokáže diváka zaujmout. Když přestanou bavit životní osudy jednoho hrdiny, ihned je vám podstrčen druhý a stejné je to i z dějem. Široká škála témat pohybujících se od obyčejných klukovin, které rozveselí každého muže při vzpomínce na mladá léta, přes problémy v rodině středního věku, až do melancholického stáří plného vzpomínek. Každá životní etapa je tu reprezentována určitým vzorkem obyvatelstva a typem herců. Obrovským kladem je fakt, že tvůrci nekoncipovali snímek jako dobové svědectví, ale používají historii jen jako kulisu, ve které rozehrávají příjemné drama, které pohladí po duši. Ani nemohu uvěřit, že tenhle snímek byl stvořen již před více jak patnácti lety, narozdíl od jiných tuzemských děl vůbec není omšelý a překvapuje svou 100% funkčností. Jednotlivé složky nejsou vyčpělé a dokonce i ten Svěrák starší je tu snesitelný. Úchvatná komedie a nejspíš i nejlepší - či jeden z nejlepších -film od začátku 90. let. [TOP 19/15 88%] ()
Galerie (40)
Zajímavosti (90)
- Ve filmu je scéna, kdy manželka (Libuše Šafránková) cituje manželovi (Zdeněk Svěrák), co o něm řekl Chroust. On vypění a začne Chrousta hanit, že jim špatně vymaloval byt. Chrousta (malíře) ve filmu nespatříme, ale Ladislav Chroust je zde druhým kameramanem a hraje i malou roli dispečera Skokana, kterého ale mluví Jan Hraběta. (sator)
- Až na změněná jména odpovídá většina příhod a situací dětství Zdeňka Svěráka. V dokumentu Tatínek (2004) režiséra Jana Svěráka mimo jiné popisuje Zdeněk Svěrák scénu z filmu, v níž přijde Rosenheim (Marek Endal) pozdě do školy. Ve skutečnosti to byl právě Zdeněk Svěrák, kdo přišel pozdě, nikoliv jeho spolužák. (šerminator)
- Při odklízení stolu po opravě rádia je vidět, že po nadhození ubrusu zbyl na stole jeden šroubek. (Urbifous)
Reklama