Čas

Už je to nějakých deset let, co špatnost M. Night Shyamalana začala být takové klišé, že se to vše otočilo na ruby a začalo být módní v něm hledat netušenou kvalitu, kterou burani nevidí. Což je moc fajn koncept, nechápejte mě špatně (já jsem zastánce obou muzikálů Toma Hoopera), ale mně prostě jeho filmy přijdou dál pitomý. A to i když se vehementně snažím chápat jeho stylizaci a jeho jedinečný rukopis, na který nemohou být uplatňovány nějaké standardní normy. Jenže co na ně teda uplatňovat? Z jakého úhlu mají přinést zážitek? Old má hodně jeho neřestí. Toporné dialogy, absurdní návodnost, nepřesvědčivé scenáristické konstrukce, budování urážlivých karikatur, které máme nenávidět, a v tomto případě i nekonečně dlouhý začátek. Ale zároveň je to první jeho film za dlouhou dobu, u kterého opravdu cítím nějakou kýženou emoci nad rámec nezáměrné směšnosti, některé momenty byly opravdu tísnivé a v mnoha ohledech je to odvážnější, než by mě napadlo, že může být. Neudělám tu chybu, abych si poslechl nějaký rozhovor s ním, protože jeho megalomanské mesiášské bludy vždycky dokážou dojem z jeho filmu korunovat, a radši rychle uznám, že se tentokrát dobral k něčemu, co se přes všechny problémy dokáže zarýt do podvědomí a zaútočit na nějaký intuitivní obranný mechanismus člověka. (Přestože samotná explicitní zápletka a její rozuzlení jsou stejně stupidní jako blackpilled paranoia Glass.) Takže ok. Sice bude ještě dlouho trvat, než uznám, že Night není totální hack, ale víme, jak se to má s rozbitýma hodinama a tady to vážně skoro vyšlo. 2 a 1/2 (09.08.2021)

M. Night Shyamalan to zase dokázal. Ač každý brblá, pokaždé jeho nový projekt vzbudí nemalý zájem. Ano, pro řadu diváků je v poslední dekádě spíš sprostým slovem, ale u mě tentokrát převládá spokojenost umocněná vizuální přitažlivostí. Prostě pořád tak nějak dává vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. Třeba takový horor The Visit byl slušným duchařským zářezem s výtečnou atmosférou, solidně uchopil i Rozpolceného. Zase je to o nápadu, o pointách, o zvratech. Tady samozřejmě nastává problém. Manželství rodičů dvou malých dětí prochází jistou krizí, kterou třeba vyřeší pomocí odpočinku, mořských vln a nabídky výletu na soukromou pláž. Odehraje se pár drobných nepříjemností a pak se začne přikládal pod kotel. Že se v místě krapet rychleji stárne, prozradil už trailer. Záhy začnou naskakovat bizarní dialogy, herec jednou předvede solidní výkon, následně stejný herec působí jak ochotník. Zvraty začínají být krkolomnější, motivy jsou hnané do extrémů, film je celkově žánrově neukotvený. Kdyby Shyamalan zvolil 80timinutovou stopáž, vyhodil pár (už úplných) úletů, byl bych vlastně moc spokojený. To jsem ostatně i tak s řemeslnou stránkou: využívání kamerových švenků nebo práce se zvukem jsou moc dobré. Samozřejmě blbůstka, ale rozhodně nijak ubíjející. (23.09.2021)

Skvělý námět byl bohužel zazděn zbytečnými chybami. Postavy (ty vedlejší) jsou strašně nesympatické a ukřičené. A je tu spousta nelogičností. Postavám nerostou vlasy a nehty. Novorozeně umře na podvýživu, ale dospělí nejedí taky nic a nic se jim nestane. Děti zestárnou o desítky let, ale dospělí vypadají celý film stejně (ani náznak šedin). Na konci postava X proplave jakýmsi tunelem z korálů, který musel mít stovky metrů (?). Něco z toho se snažili tvůrci okecat, ale to byla spíš zoufalost, aby se neřeklo. (07.08.2021)

V jádru vlastně klasický survival o skupině obyčejných lidí v mezní situaci, při níž se obnažují charaktery postav. Gimmick v podobě zrychleného stárnutí nabídne pár působivých chvil a pointa je překvapivá i docela k zamyšlení, jako mysteriózní thriller renomovaného odborníka na daný žánr tedy Čas funguje na první pohled velmi dobře. Problém je v tom, že potenciál daného námětu při této stopáži (110 minut) nemá moc šanci naplno vyznít. Buď by totiž muselo jít o svižnou hodinovou epizodu seriálu typu Krajní meze, v níž by se neřešila žádná hlubší témata, nebo naopak o dlouhý a neuspěchaný epos (klidně i ve formě minisérie), v němž by filosofické otázky a hrdinové s jejich pohnutými osudy měly možnost se plně rozvinout (výsledek by tak mohl přípomínat sevřenějšího následovníka Ztracených). V této podobě je film někde na půli cesty k oběma zmíněným přístupům, což z něj bohužel dělá pouze solidní žánrovou jednohubku. 65 % (19.03.2023)

M. Night Shyamalan šokujúce filmy vie (Šiesty zmysel, Znamenia, Osada). Tento krát nás chcel dostať ostrovom, na ktorom funguje čas inak. Šokujúce ? Na prvý pohlaď nie, no čím dlhšie sú hlavne postavy bezradné, tým je to zaujímavejšie. Veľké mínus sú pre mňa herci a ich postavy, pretože mi boli nesympatický a navyše mi ich riešenia a dialogy prišli veľa krát nelogické. Záver trošku napravil chuť a ďalšie šokujúce odhalenie Shyamalanovej novinky mi prišlo fajn, no nebolo nič čo by ma uzemnilo. Námet super, určite to na papieri vyzeralo dobre, akurát má režisér už dlhší čas nedostal do kolien tak, ako to vedel len on pred rokmi. 70% - 3* (18.10.2021)