Dívka s mušlí

Příběh jak vystřižený z pořadu Pošta pro Tebe. Na někoho, kdo zažil podobnou situaci, ať už přímo v dětském domově, nebo v rozvrácené rodinně, musí film působit ještě silněji. Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu. Naprosto reálný obraz řešení sociálních problému v rodinně v 80tých letech. Lhostejnost a nezodpovědnost se zde prolíná s pravým opakem, ovšem bez jakýchkoli reálných možností. Velmi silná a autentická atmosféra. (30.09.2012)

Neskutečně realistická sonda do ran, které musí nevinná dětská duše snést, stane-li se obětí, v alkoholu utopené, matčiny osobnosti. Jiří Svoboda natočil velmi zasahující sociálně-psychologický film, tažený vynikajícími výkony patnáctileté Dity Kaplanové a její filmové matky Evelyny Steimarové, kterou jsem v lepší kreaci snad neviděl. Petr Hapka a jeho hudba také přispěly ke kvalitnímu, leč znepokojujímu, zážitku. 90% (20.07.2014)

Cesta do hlubin kurví duše. Evelyna Steimarová se pro role padlých žen asi narodila a z její do sebe zahleděné krkavčí matky šel mráz. Hutné a smutné psychologické drama o dysfunkční rodině vlastně ničím nezahřeje. Ostré hrany beznaděje obrušuje jen funkční systém náhradní péče o děti, což před rokem 1989 rozhodně nebyla taková idyla, ale v podobném filmovém lisu na city jsem tohle sociální sci-fi vlastně vítal.  Dětští herci pak vlastně nepříjemně autentičtí (toho bych se dnes nedočkal) a Dita Kaplanová ještě o stupínek lepší než s Kachyňou v dešti.  Čtyři děti a páté zatím na cestě... (03.03.2023)

Takhle se točí psychologické filmy, které vyprávějí o vážném tématu, ale nesnaží se dojit slzy za každou cenu. Chování postav je uvěřitelné, není nutná smrt dítěte ani zvířátka ani těžká choroba (když nepočítáme alkoholismus jako chorobu). Od Svobody by se v současném Hollywoodu mohli učit. Tohle být dnes současný americký film, má to hnedle Oscara a členové akademie padnou na pozadí. (23.10.2010)

,,Všichni máme své představy o životě, o lidech... a pak prostě zjistíme, že jsou to jenom představy." Dívka s mušlí, trpělivá a odvážná Vendulka, prokazuje svoje velké schopnosti jinde, než ve známkách školního vysvědčení. Statečně ve společnosti tří brášků obstává v boji s nebezpečím ze strany věčně opilé matky a s láskou pečuje o své sourozence. Další boj této cituplné duše o společný život celé rodiny však zůstává v obklopení zákonů a přísných sociálních institucí už předem prohraný... Dita Kaplanová patřila k nadějným dětským herečkám, podala velice civilní výkon a vyžarovala z ní po celý čas drobná jiskra. Režisér Svoboda zde nezapře inspiraci filmy Karla Kachyni, když v některých scénách odlehčuje drsný sociální příběh až poetickou atmosférou. Nutno dodat, že velice úspěšně, film na mne velice zapůsobil smutným nadčasovým příběhem, vyvolal ve mne chvílemi silné dojetí, ale netlačil při tom na pílu. Z filmu jako celku dýchá i navzdory krutému příběhu jistá krása, něco, co současným sociálním dramatům v našich končinách obvykle chybí. Po druhém zhlédnutí přidávám pátou hvězdičku. 85% (03.01.2020)