Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Svět byl před příchodem energického milovníka dobrých i brakových filmů Quentina Tarantina (určitě) jiné a (asi) nudnější místo. Nechronologicky uspořádaným příběhem s řadou vypointovaných scén a nezapomenutelných dialogů si přitáhl miliony fanoušků. Beru, respektuju. Ale nejde nevnímat onen cynismus za každou cenu, přepálenou stopáž, scény, které jsou o dost delší, než by měly být, na efekt nebo tak trochu o ničem. Prostě to tak cítím. Samozřejmě zdánlivě nekonečné rozhovory charakterizují jednotlivé postavy (přeci jen si Tarantino odnesl Oscara za scénář), jejichž dráhy se nakonec protnou. Bruce Willis odmítne prohrát zmanipulovaný boxerský zápas, Amanda Plummer a Tim Roth fňukají nad nevděčností loupit, až přepadnou restauraci, John Travolta má pobavit šéfovu manželku Umu Thurman a společně se Samuelem L. Jacksonem vystřílí byt s mladíky. Fenomén určité doby!! (05.12.2019)

Těžko bychom asi hledali film, který víc poznamenal dějiny moderní kinematografie (tj. zj. 90. let), či podnítil tolik mladých režisérů, aby se jeho styl pokusili napodobit (za všechny Guy Ritchie). Když odmyslíme tuhle záležitost, zbude nám i po deseti letech čerstvý a dravý film, balancující černý a suchý humor s akčním příběhem, plným hlášek, které zná snad každý. Tyto hlášky a vůbec celé kouzlo Pulp Fictionu se opírá o dva pilíře - scénář (naprosto zasloužený Oscar) a herecké výkony, kde především Uma Thurman a John Travolta předvádějí možná nejlepší výkony svých kariér (pro Travoltu to platí samozřejmě jednoznačně). A ty scény - "Cedule s nápisem sklad mrtvejch negrů", "Já jsem Uši a ty jsi až po uši v hovnech", "Ezekiel", "Jack Rabbit Slim twist contest", "Adrenalinová injekce, aneb musíš ji třikrát bodnout", "Basebalku nebo katanu aneb tvoje prdel pozná středověk" a desítky dalších. Chápu, že se to někomu nemusí líbit, jistě by se to nemělo nekriticky vynášet do nebes... ale já nemůžu jinak...Mimochodem, dřív než jsem viděl Pulp fiction v originále jsem to zhlédl asi šestkrát dabované a už nemůžu jinak... Nikdo nenamluví Marsluse líp než mistr Vydra! 100% (23.06.2006)

Toto stylové dílo, přesáhlo hranice kinematografie jako takové a stalo se celospolečenským - mnohdy napodobovaným i citovaným fenoménem. Dodnes nejlepší Tarantino, který si tímto snímkem postavil pomník a zatím ho nepřekonal. P.S. Taneční scéna Umy Thurman a Johna Travolty, patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy ve filmu viděl. (18.11.2009)

Pohledná a sexy definice pulpové poetiky, která řekla vše, co říci měla a také vše, co říci mohla. Veškeré plagiáty jsou již jen zbytečnou repeticí téhož, tohle je doslova biblicky naditý foliant. Rozhodně Tarantino zpopularizoval netypickou narativní formu a vnesl do hry veškeré pokleslé popkulturní emblémy a mechanismy, které se až do té doby držely jaksi na okraji obecně přijímané kultury. Jedinou vadou na kráse poetiky Pulp Fiction je to, že jde naprosto mimo mne. Ale rozhodně Tarantinův nejlepší film. (27.11.2006)

Adrenalinová injekce v srdci, zlaté hodinky v zadku, mrtvý černoch v autě a tuhnoucí úsměv na rtech - nahláškovaná smršť kultovních momentů, která zároveň pulpovou poetiku a brakové motivy povyšuje na sofistikovanější úroveň komplexním vyprávěním, filozofujícími (a žánrové znaky reflektujícími) dialogy a dlouhými „prázdnými“ scénami, ve kterých se pouze k něčemu schyluje (v tradiční hollywoodské žánrovce/béčkovém filmu byste na něco takového nenarazili, všechno by sloužilo vyprávění). 85% Zajímavé komentáře: Lima, pshimi, Dan9K, Džejkop, Lennnnna, cheyene, DiegoC. (29.05.2005)