Luca

"Some people, they'll never accept him, but some will and he seems to know how to find the good ones." Není to ani nejinovativnější, ani to není nejvtipnější a rozhodně to není nejakčnější pixarovka, ale právě svou jednoduchostí, pohodovou letní atmosférou a ultimátní přívětivostí je to příjemný návrat k animákům, které měly duši. A krásná animace už je u tohoto studia samozřejmostí. (02.07.2023)

Tyto dětské animáky od Pixaru, Disney a spol. příliš nevyhledávám, k Lucovi jsem byl po opakovaném doporučení téměř donucen a nějakou dobu jsem bojoval s pocitem míjení se s fantasy v podmořském světě. Naštěstí se ukázalo, že jde o ten typ fantasy, který docela můžu – kdy se fantaskní říše dostává do konfrontace s běžným světem lidí. Moje dojmy začaly stoupat s přesunem do italského města, kde mě potěšil nápad zasadit velkou část animovaného děje do konkrétních existujících reáliích. Ty jsou mile dotvořeny odkazy filmovými (plakáty k Prázdninám v Římě nebo Felliniho Silnici), hudebními (píseň Ritty Pavone) či obecně kulturními (koloseum a další artefakty ve knize) a také pobyt v prostředí římských uliček má v animované podobě vážně skvělou atmosféru. Postupně se Luca stával docela napínavým, když se do reálného světa dostali i chlapcovi rodiče nebo začala plně gradovat zápletka ohledně často zmiňovaných mořských příšer a jejich skutečné podoby. Každou další třetinou stopáže se mi Luca zamlouval o něco víc a zpětně si ani nemám tolik proč stěžovat: Akční scény s podáním dobrodružných zážitků ze sériového skákání z vody do vzduchu či bláznivých jízd na kole mě zrovna nebraly, ale oproti jediné otravnější postavě hrošího strýčka u nich dodatečně vnímám docela pevné místo ve vedení příběhu či charakterizaci fantastkních postav směrem k dalšímu ději. V rámci svého druhu filmu, byť u mě spíše na jedno zhlédnutí a zpestření, za mě v pohodě. [70%] (10.03.2024)

"Santa mozzarella!" ______ Legendární animované studio Pixar s hopsající lampičkou uvnitř se díky svým nejnovějším celovečerním počinům zcela zaslouženě etablovalo na absolutní špičku mainstreamový animovaný produkce. To je samozřejmě podmíněno i tím, že Pixar vždy tvořil multigenerační snímky - tedy příběhy, které láskyplně chytnou za srdce prakticky všechny věkový kategorie - starý, mladý, děti, dospělé prožívající krizi středního věku - doslova každýho. Jenže tentokrát je jeho nejnovější celovečerní dílko 'Luca' zaměřeno spíš na dětskou sortu publika - což je rozhodnutí, které bude vonit málokomu.... Laicky řečeno, humor je až moc slapstick. Premisa příběhu je velmi jednoduchá, a nikterak komplexní - zato v samotném jádru organicky konzistentní z hlediska narace, a minimálně o dva levely mimořádnějc poutavá svým příběhovým archem, který aspiruje a kráčí v žánrových šlépějích klasický letní coming of age feel good dramedie, která je zároveň jedinečná díky tomu, s jakou lehkostí operuje s prezencí lidského života a rozmanité italské kultury z atypický perspektivy dvou mořských příšerek. 'Luca' zároveň velmi umně využívá principu genius loci - nebo-li ducha místa - nejen v rámci malebného městečka a zejména pak půvabu italské riviéry.... Co mě ovšem znenadání nakonec přimělo dát pětikvalt je famózní závěrečná katarze, po který nezůstane nejedno oko suchý jak panenská blána - opět mi totiž hlava nebere, jak dokážou tvůrci od Pixaru vždy tak efektivně zadrnkat na emoční strunku, a v závěrečným klimaxu perfektně nakulminovat a využít všechny příběhový peripetie a intenzivně tak atakovat divákovo bezbranný srdíčko.... Ve výsledku je sice animák'Luca' jeden z těch kvalitativně slabších příspěvků pixarovského repertoáru - respektive taková ta klasická animovaná alegorie o síle přátelství, platonický lásce, úskalích minority v zajetí majority, a v závěru tvůrci provokativně zahrají i na kuriózní tóninu předsudků a xenofobie - ale svoje věrný fanoušky si určitě najde. Jednou z mála vad na kráse je tak trochu triviálně koncipovaná animace, s níž nemusí kdekdo sympatizovat. Potitulková scénka ženiální. Jen tak dál lampičko.... // VERDIKT: nemůžu si pomoct, ale uděluju 8,5 vesmírných ančoviček z 10 // 🐳 (20.06.2021)

Příběh, který nijak zvlášť nevyniká nad ostatními milými příběhy o kamarádství, výzvách a jinakosti, který nedosahuje kvalit těch nejlepších Pixarovských děl a je v strašně banální a přímočarý. ALE ono to vlastně vůbec nevadí, protože je neuvěřitelně pohodový, příjemný a hlavně zasazený do báječného prostředí. Určitě po jeho shlédnutí dostanete chuť na těstoviny s pestem, touhu jet se projít po starých kamenných cestách podél sadů a vinic a nahlédnout do pitoreskních měst v Cinque Terre. Mě to osobně chytlo za srdce i pro to, že do podobných končin cestuji ráda a s chutí a evokuje to kromě pohody i krásné vzpomínky. (17.01.2022)

Priemerná rozprávka o dvoch chlapcoch, krásne farebná, vtipu je už menej, ale deti sa podľa mňa baviť budú. Je to taká malá oslava detského chlapčenského priateľstva, čo je veľmi pekné a nevinné. Preto som v šoku, keď to nejakí zvrátenci začínajú pripodobňovať k homosexuálnemu kamarátstvu v detskom tele. Devianti sa vo svojich predstavách nezastavia pred ničím, toto môže z úst vypustiť len totálne pokrútený neukojenec. Vrcholom je, že režisér Casarosa kade chodí, musí len vyvracať, že rozprávku nemyslel ako gay story, že mala byť len oslavou priateľstva predtým než vôbec deti začnú myslieť na nejakú náklonnosť a vzťahy. Napriek tomu priteplenci píšu články o tom, že aj keď to tak nemyslel, tak predsa je to trochu "gayish". Šialená doba, kde sa aj do nevinného detského kamarátstva povinne pretláča sexualita. Veď tie animované deti majú tak desať, možno dvanásť rokov, spamätajme sa. (20.06.2021)