Knihy smrti

Books of Blood sice na první pohled působí poměrně podmanivým dojmem, s docela neotřelou zápletkou a zvláštní atmosférou, když se nad tím ovšem zamyslím trochu hlouběji, tak zjistím, že to zas až taková hitparáda vlastně není, a to především kvůli tomu, že jsem se příliš nebavil a vlastně ani v jednom ohledu mě ten film opravdu nezaujal. Onu zápletku tedy lze skutečně považovat za ne úplně tuctovou, a disponuje třeba i funkčními momenty napětí, problém ovšem pokaždé je, pokud ji tedy budu skutečně dělit do těch tří vzájemně propletených příběhů, v jejich zakončeních, respektive pointách, které mi vesměs přišli strašně hloupý, především pak v podstatě ta ústřední s postavou Britt Robertson, kdy jsem nevěděl, jestli se smát nebo brečet, to byl od tvůrců fakt jako dost pitomý žert. Navíc tomu chybí i nějaké vyloženě výraznější scény, a to v jakémkoliv ohledu, v nějakém záživnějším tempu se to též celé neodehrává, postavy a jejich herečtí představitelé pak sice výrazní jsou, na druhou stranu ale zrovna na nich film příliš nestojí, a když se zaměřím ještě na vyloženě hororovou podobu filmu, tak ani v tomto ohledu to zrovna dvakrát nefunguje a neoslní. Za mě zkrátka nic moc podívaná, ovšem upřímně zároveň pochopím i publikum, které spokojené bude, jelikož pozitivní věci si tam lze jistě též najít. (14.11.2022)

Kdyby se tenhle film točil hlavně okolo té první povídky, byla bych určitě spokojenější. Celkově moc nevyhledávám tyhle povídkové kousky, ale naštěstí, tenhle se tu propojenost snažil zachovat, sice až na poslední chvíli, ale přece. Musím uznat, že několik hororových scén bylo velice povedených, mělo to atmosféru a nějak jsem chtěla přídavek. Když se přepne na druhou povídku, tam už mi to občas zaskřípalo, ale ještě se na to dalo koukat a některé scény jsou svoji bizarností i zapamatovatelné. Tu třetí povídku už spíše vypouštím z hlavy a beru ji jako potřebné pojítko těch ostatních příběhů. Books of Blood ale určitě nějakým způsobem oplývá svěžestí a špetkou originality a nabízí i takový zajímavý nepopsatelný vibe režisérské taktovky, což se v dnešní době cení. (21.02.2021)

Tři vzájemně propletené příběhy, které nejen že jsou zajímavé a scénaristicky poutavé, ale jsou sakra atmosfericky hutné, vizuálně působivé a napínavé. Švábi, krysy, duchové i psycho maniaci - originální nápady s pořádným hororovým duchem, který přesně v současných hororech chybí, možná právě proto jsem z Books of Blood tak odvařený. Slušný hit a Clive Barker potvrzuje, že v hororovém žánru je jeho jméno na vrcholu právoplatně. (18.10.2020)

Presne takto si predstavujem debut na hororovej scéne. Nemusí to byť vyslovene niečo, z čoho padnem na zadok, no musí to spĺňať aspoň minimálne kritéria, ako kvalitu spracovania, štipku originality, atmosféru, ktorá udrží diváka pri zmysloch bez toho aby upadal do polospánku, či zopár gore scén, z ktorých sa človek vyslovene nemusí pozvracať, no mohli by aspoň sčasti pôsobiť realisticky. Brannon Braga má za sebou prvotinu, ktorá spĺňa všetko, čo sa od debutu očakáva. “Books of blood” nebude hororom roku, no ako poviedkový počin bude vo svojej kategórii spĺňať (takmer) “všetko”, čo náročnejší fanúšik hororu očakáva. Žiadne potoky krvi, žiadne mimoriadne zimomriavky na chrbte, sa nedostavia. No pomerne zaujímavé, nápadité príbehy, so správnou dávkou atmosféry, ktoré v závere pomerne originálnym, jednoduchým spôsobom splynú v jeden celok, určite áno. Veľmi spokojný! “A komu sa neľúbi, nech ide do ...” (08.10.2020)

Na výplody Clive Barkera musí být to správné rozpoložení. Evidentně jsme se jaksi míjeli. Tři hororové příběhy se vlastně slijí v jeden, načež tento nikterak objevný postup je zde podáván tak okatě, až to bylo blbé. Na to, že se ale jedná o televizní projekt, disponuje snímek kvalitním technickým zázemím. Takže režisér Brannon Braga sice nezapře své přednosti televizního režiséra, rozhodně se ale prezentoval v dobrém režijním světle. Mnohem hůře obstál jím osobně sepsaný scénář, který prostě nestrhl. Ano, Anna Friel by opravdu už potřebovala hromadně osouložit, Britt Robertson už (snad) definitivně odhazuje dívčí střevíčky, načež i ona možná koketuje s koitem s vícero přírazy, načež další větší herecké osobnosti už tenhle povídkový počin do svých řad nezlákal. Vadil mně poměrně pomalý spád událostí. Než k něčemu výraznému došlo, tak to nemálo trvalo. A jednotlivé náměty povídek byly hodně "osmdesátkové", respektive typicky "barkerovské". Provázanost povídek se určitě povedla, rozhodně měl film své temnější notičky, některé scény byly nemálo působivé a znepokojivé. Převažuje však můj nezájem si film pustit opakovaně v budoucnu podruhé. Globálně vzato se snímek mohl vytáhnout o něco víc. 6/10 (12.02.2021)