Režie:
Yuval AdlerKamera:
Kolja BrandtHudba:
John PaesanoHrají:
Joel Kinnaman, Noomi Rapace, Amy Seimetz, Chris Messina, Lucy Faust, Victoria Hill, David Maldonado, Jeff Pope, Ritchie Montgomery, Ed Amatrudo (více)Obsahy(2)
Příběh je situován do Ameriky po II. světové válce. Rumunská uprchlice Maja si vybudovala nový život a chce žít jako každý jiný svobodný člověk. Bydlí na předměstí s manželem Lewisem a synem Patrickem. Stále ji však pronásledují temné vzpomínky na válku a mívá noční můry. Na ulici jednou uvidí muže, který má podobu německého vojáka z koncentračního tábora. Sleduje ho domů a zjistí, že má ženu a dvě děti. Je přesvědčena, že je to on, kdo spáchal tolik zla a je zodpovědný za smrt nevinných lidí. Druhý den, pod záminkou, že se jí porouchalo auto, muže omráčí, zavře do kufru auta a unese ho. Cítí povinnost pomstít se mu za válečné zločiny, které spáchal. (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
Tohle už tu bylo několikrát a jediný rozdíl oproti podobně laděným příběhům je v tom, že zatímco dřív se jednalo takřka výhradně o Židy, je tentokrát obětí rumunská cikánka. Ale to je tak všechno. Takže zápletka je zoufale neoriginální. A podobně zoufale je to předvídatelné. Adler se sice snaží hrát na nejistotu, ale každé další matení diváka funguje přesně opačně. Přesto se u toho dá v pohodě vydržet, protože si film drží relativně slušné tempo a Noomi Rapace s Kinnamanem podávají tradičně výborné výkony. Nicméně na víc než na průměr film nemá. 50% ()
Opäť je tu príklad super herečky a sračkoidného podania. Dejová linka tiež toho veľa neponúkla - stále iba horekovanie nad niečím, čo bolo ukázané iba v náznakoch. Ako sa má potom divák vcítiť do problému a súcitiť s hlavnou postavou? Navyše mi to prišlo až moc banálne na to, aby žienka začala tak vyšilovať. V koncentráku sa diali aj horšie zverstvá a z ľudí sa preto nestali takéto čudá a vraždiaci psychopati. Chýbal mi tu šmrnc, ktorý by celé tie udalosti nejak rozpohyboval a ozvláštnil. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()
Při skutečnostech, že menší nazi-fische pronikly velkými oky sítí a svět je malý, musí malí Wiesenthalové usilovat o soukromou spravedlnost a vnitřní smíření ve vlastních sklepích.. Variace na Ripleyovou podávající si Gándhího je více thrillerem než psychologickým dramatem, očekávané flashbacky jsou dávkovány v kvantitě i délce úměrné kvalitě a mírně překvapivý konec sympaticky relativizuje pocit viny a zadostiučinění. Nechci tady šířit rasové stereotypy, ale ty požadované informace nešly vyčíst ze zajatcovy ruky? ()
Noomi v tomto filmíku nebola taká rapavá, dalo sa to pozerať. Hrá ženu pôvodom z Rumunska, ktorá celkom náhodou na ulici stretne muža, ktorý za vojny v Európe znásilnil ju aj jej sestru. Aspoň ona si tak myslí a tým začína thriller, ktorý sa celý čas sústredí len slabšie mučenie obete (explicitné násilné scény tu neuvidíme) a divák je udržiavaný aspoň v napätí, či daný muž bol alebo nebol esesák. Bavilo ma to tak za tri hviezdy, hoci je film vo svete kritizovaný, že je takmer plagiátom Polanskeho filmu Smrť a dievča. Keďže som ten film zatiaľ nevidel, nedokážem to porovnať. Ale výkon Rapace sa mi fakt páčil, veľmi dobre zahrané. ()
Film je remaké filmu „Smrť a dievča“, z toku 1994 s rozdielom, že tento film je vsadený do obdobia 2. svetovej vojny a konkrétne do Rumunska. Podstatou filmu je rómsky holokaust v Rumunsku. Rumunsko do vojny vstúpilo, ako verný spojenec nacistického Nemecka. Jednotky maršala Antonesca sa zúčastnili útoku na Sovietsky zväz. Doma zaviedol diktatúru a presadzoval etnické čistky. Pripisuje sa mu vyvraždenie takmer 300 tisíc Židov a v pracovných táboroch v Podnestersku zomrelo okolo 11 000 Rómov, ktorí tam podľahli chorobám, hladu, chladu, alebo ich zabili vojaci. Ďalšie tisícky boli vyvraždení jednotkami SS na základe vydaného dekrétu k norimberským zákonom, v ktorom boli Rómovia klasifikovaní ako „nepriatelia rasového štátu“. A práve o takomto holokauste je tento film. Mladá Rómka Maya v Rumunsku prežila takýto zážitok s vraždením a znásilňovaním a utkvel jej v pamäti hlas a podoba SS-áka, ktorý túto operáciu riadil. Neskôr pracovala, ako zdravotnícky pracovník v Grécku, kde sa zoznámila s americkým lekárom a spoločne odišli do USA. A tu pri prechádzke v parku stretla muža o ktorom sa domnievala, že pred rokmi proti jej rodine spáchal tie najťažšie vojnové zločiny. Ale spomienky sú subjektívne, ani ona si nebola úplne istá, spomienky sa dajú zmanipulovať a často dozrievajú v období mesiacov až rokov. To už mnohokrát všetky detaily nezodpovedajú realite ale snaží sa s týmito zážitkami vyrovnávať, ako aj s minulosťou. A tak pivnica jej rodinného domu je premenená na osobný Norimberský proces. Film je tvrdý, presvedčivý a pokúša sa dostať k pravde minulých činov, ale taktiež skúma, akú voľbu máme medzi odpustením a pomstou a či je pomsta skutočne taká sladká.. ()
Reklama