Známí neznámí

Česká verze populární italské konverzačky, kdy si parta přátel, jeden večer budou navzájem číst aktuální sms a zvedat hovory a samozřejmě se ukáže, že si všichni navzájem lžou a podvádějí se. Kdybych neznal jiné verze asi bych byl shovívavější ale už to vážně nemá co nabídnout a česká parta mi přišla ze všech ostatních nejméně sympatická. (22.09.2022)

Až díky vygradované poslední půlhodince film získává nějaké ty body navíc. Hercům občas není moc dobře rozumět. Jinak ten scénář je díky předloze tak silný, že úspěch je téměř předem zaručen. Spíše do očí tluče ta zbytečnost. Originál je samozřejmě pouze jeden a ani megapopulární Martin Hoffmann na tom nedokáže nic změnit. 60% (14.10.2022)

Z toho původního nápadu Perfetti sconosciuti vznikla nečekaná série jazykových verzí a zároveň kulturních adaptací. Zatím můžu srovnávat jen německou a česko-slovenskou verzi a ta naše záležitost Známí neznámí je taková klasická Čechárna, směska populárních herců, zbytečné tlačení na pilu tím, že se to celé odehrává na Silvestra, a bohužel celek je především velmi ustrašené řešení všech patových situací a dává nám velmi negativní zprávu o tom, co bychom měli a neměli řešit. Případně jak nám bude lépe, když vše necháme zametené pod kobercem. Ač se pohybujeme v žánru komedie, sousední německá verze Das perfekte Geheimnis je po všech stránkách mnohem zralejší film, je lépe zahraný a navíc předává zprávu o mnohem dospělejší společnosti, která dokáže pojmenovat realitu, poučit se z ní a vyjít do dalších dnů s čistým štítem. Máme se ještě hodně co učit. (17.04.2022)

Italský originál mě kdysi dostal, tady ten film mě odpověděl na otázku, že když český herci dostanou kvalitní námět, může z toho být docela kvalitní zážitost, škoda, že kvalitní náměty a scénáře si musíme brát se zahraničních originálů. Jinak k tomu tématu, mě by vlastně moc nezjímalo soukromí mých nejbližích, ale to bylo tóčo, kdyby frajeři co si říkaj, poslanci, vláda, senátoři zveřejnovali svoje pracovní - zůdraznuji pracovní telefony, schůzky, ty se totiž bráněj nejvíc a přitom každej z nich mele o blahu lidí, demokracii atd, ale už Havel nastavil standarty, když se někde v přítmný o samotě sešel s komoušem Čalfou a prý to nepatří na veřejnost, takže takové myšlenky jsme měl já během tohoto filmu. Kolik špíny od roku 1989 (před to je jinej level) od všech těch sviní co nám tu kdy vládli vyplavalo, to by jsem asi všichni utopili v záplavě sraček. Proti tomu téma kdo s kým píchá a tají to je úplný hovno. (25.12.2022)

Italský originál jsem neviděl (a už asi ani nechci), ale podle lidí, kteří ano, je česk(oslovensk)ý remake prakticky totožný film, jen s našimi herci. A já tomu věřím, protože Známí neznámí na mě opravdu tak působili. Jako zahraniční film, v němž kromě Prahy a jazyka není vůbec nic našeho, což je škoda. Možná to licence nedovolovala, ale já bych si ideální remake zcela vážně představoval zasazený do prostředí silvestrovské oslavy v hospodě čtvrté cenové skupiny a nesoucí se v hořce humorném duchu Okresního přeboru. Pak by se možná povedlo odstranit i to, co mi vadilo hlavně - všudypřítomné extrémy. Od začátku je jasné, že každá postava něco skrývá, jednání všech je postupně víc a víc přehnané, aby děj gradoval, náhoda za náhodou přichází právě vždy v tu chvíli, kdy je třeba ještě přiložit pod kotel, a přitom máloco z toho překvapí... A nakonec mě ty postavy už vůbec nezajímaly, nedokázal jsem se s žádnou ztotožnit a bylo mi úplně jedno, co ještě vyjde najevo a jak to dopadne. Herci a herečky jsou super, jenže já tyhle škatulkové role, kde jsou karty předem jasně rozdané, prostě nemám rád. Nabízí se srovnání s Papouškovou trilogií o Homolkových, v nichž se zdánlivě jasně definované postavy během filmů proměňují jedna báseň. Tady ale ne. (31.12.2022)