Výstřely v Mariánských Lázních

Československý kriminální film inspirovaný skutečnou událostí odehrávající se v Mariánských lázních těsně po utichnutí válečných bojů v květnu 1945. Pozůstatky válečných křivd a uklidňování poválečných nepokojů má na starosti vedoucí místní veřejné bezpečnosti Šedý V. Neužil se svým sympatickým asistentem J. Abrhámem. Přestože by určitě měli mnoho starostí s nově vznikajícími problémy související s odsunem německého obyvatelstva, zabývají se fémovou vraždou z roku 1933, kdy došlo k objednanému usmrcení německého protinacistického emigranta profesora Lessinga. Hlavního podezřelého představuje německý občan Eckert v podání K. Hlušičky, jenž vyšetřovatele klame nepravdivými výpověďmi. V lázeňském městě na západě Čech dochází ke střelbě, výbuchům na železnici a jiným nepokojům, jenž mají na svědomí osoby z hnutí Hitlerjugend odmítající připustit si Führerovu prohru a poměrně zarážející je, že měkota V. Neužil jejich počínání nikterak neodsuzuje ani netrestá, naopak u soudního přelíčení projeví s těmito osobami smířlivý a chápavý postoj. Zatímco v první polovině snímku dostal dostatek prostoru J. Abrhám, v druhé části už není tolik vidět a jeho nadřízený se na obrazovce objevuje mnohem více. Zajímavou postavu majora Fulína s neformálním vystupováním ztvárnil Z. Dítě, v další menší roli kolaboranta se objevil B. Šmída. V závěru filmu přijíždějí vlakem do osvobozeného pohraničí noví obyvatelé a dá se říci, že kromě záběrů na lázeňskou kolonádu a jiné pohledy na vyhlášené lázeňské město, jež se objevují zejména na začátku filmu, se snímek I. Tomana v ničem nevymyká dobovému nevýraznému normalizačnímu stylu natáčení. (09.07.2018)

Dal bych čtyři hvězdy, kdyby Toman příběh nezazdil závěrečnými záběry a nepřetočil tím do té doby poměrně střízlivě vyprávěný příběh do aktuálního propagandistického pamfletu. Pátrání samotné je neslané nematné, ale postavy jsou velmi zajímavé, navíc obsazené proti obyvklému klišé. Bohumil Šmída nehraje obvykle dobráckého kriminálníka, nýbrž inspektora, Adolf "Zápotocký" Filip není mužem z lidu, ale elegatním vyšetřovatelem, Neužil nebo Dítě filosofují tak, že to diváka neurazí atd. Na rok 1973 lepší průměr. Až na ten závěr, jak už nazančeno.. (16.08.2011)

Ten hlas, ta podoba. Ta zkušenost při obsluze knihovnických schůdků, ta neschopnost vzdát se obluzování sukní ať už jsou v přesile nebo z Hitlerjugendu. To je Vrána! A nenechte se zmást, že namísto velorexu jezdí v americkém džípu. On vám bude klidně tvrdit, že je inženýr Králík nebo kriminální asistent Hanousek.. Možná překvapí osvícené filozofování nad pohnutkami zločinu, ale jinak je vyšetřování předválečné vraždy plné reminiscencí, nezáživnosti a Fulínů z VB. Kdyby se Jenda Zeman teprve nerozkoukával po návratu z lágru, rozlouskl by to dřív, než stačíte říct „zlý občan Německé spolkové republiky“.. (01.02.2021)

Bylo fakt nutný dát tam ten závěrečný proti německý slint ? No nebylo, ale protože jste komouši a tudíž nenávistný hovada, tak jste ho tam dali, co ? A víte co, vy rudý kurvy ? Já vám za to dám odpad. Kdyby nebylo konce, možná bych byl i smírčí a nějakou tu hvězdoslavu bych udělil, i když upřimně, z hereckej výkonů jsem dvakrát říčnej nebyl a motanice to byla na entou. Třeba tajtrlíkování se žebříkem zabralo asi 20 minut, který se krásně mohli prsknout do nastolení atmosféry, protože nápad to nebyl až tak špatnej. Vyšetřování vraždy těsně po válce, kdy ještě kdejakej nácek, nechtěl pochopit, že zazvonill zvonec a vyvolený rase bylo konec. (03.05.2011)

Ten samotný námět o vyšetřování politicky motivované vraždy (atentátu), která se stala ještě za 1. republiky, zasazené do poválečného prostředí pohraničí, kde se bandy bývalých členů Hitlerjugend jen neradi smiřují s tím, že válka už skončila (viz akční úvod s přestřelkou na lázeňské kolonádě), je určitě zajímavý. Zpracování je poněkud nemastné neslané, herecky to ale dost zachraňuje Josef Abrhám v roli detektivního asistenta Hanouska. Že to bylo natočené za normalizace si člověk naštěstí uvědomí až v závěru, který je zbytečně protiněmecký. (18.01.2024)