Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)

Recenze (71)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Hodně tendeční záležitost, ze které utkví v hlavě zejména srážka vlaku... Je to škoda, naši železničáři byli opravdu stateční. Nemyslím tím teď jen to pražské povstání, ale celou válku. Na konci války pak nejeden zemřel na našich nádražích se zbraní v ruce o čemž svědčí četné pomníčky na perónech a v halách nádražních budov. Tito hrdinové by si zasloužili nový pořádný film. Ne tuto agitku, poplatnou době a režimu rudé lůzy. Ale na druhou stranu je to film z války z celkem zajímavého prostředí a tak pokud zavřu obě oči, je to zkouknutelné. Dva flakové vagóny. * * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Čtu si tady Enšpíglův komentář s tím, že tam zbrojí vojáci s věkem 60+. A kdybych si ten komentář nečet, asi bych si toho stejně všimnul. Zbraně pro Prahu jsou blbost. I když dobře zfilmovaná. Jenže hlavní hrdinové jak kdyby z oka vypadli Seanu Connerymu v Bondovce. Na 150 metrů trefí starým zrezivělým lugerem pohybující se cíl na první střelu a absolutně bez problémů. Následovně neskutečně vokoralej dědek sedí v protiletadlovym dělu, okem míří na barák a snaží se ho pracně sestřelit a ještě k tomu hází děsně drsný hlášky. Nevím proč to tak chtěli, ale tohodle si nešlo nevšimnout. Parta dědků se rozhodli natočit si stylovej akčňák, z druhé světové. Proč ne, no. Alespoň ta propaganda není tak velká. ()

Reklama

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Zbraně pro Prahu nejsou špatný film. Hnací síla filmu je samotný příběh, který je velmi originální a obsahuje mnoho rozmanitých příhod. Krásně i vykresluje atmosféru májových dnů. Z herců dominuje především Jiří Kodet, jehož cynické hlášky mi ještě teď rotují v paměti a vůbec celá jeho postava je v té záplavě schématických postav asi nejživější. Pak tu je Karel Hlušička, který zosobňuje prototyp neohroženého hrdiny (komunisty), který si narozdíl od svého protipólu Kodeta ví rady v každé situaci. Čížková na mě působila dost otravně a zbylé postavy už jsou jen křoví. Teď příjdu k tomu nejhoršímu a to je technická stránka. Nechápu jak režisér Tankové brigády (geniální bojové scény) může trpět věci jako: Pancéřový vlak se srazí s jiným, přičemž se zcela viditelně ulomí dřevěná (pancéřová) nástavba a uletí jak papír někam do křoví. Aby toho nebylo málo, tak se pan režisér ani v dalších záběrech neráčí tuto chybu napravit a tak se tam ona dřevěná nástavba válí přímo v pozadí záběrů dalších 10 minut. Další hrůza jsou přestřelky. SSáci při zásahu skoro tančí a před pěti mladíkama s flintama zdrhne rovnou celá četa SS. Ještě tu máme bonus v podobě dědka, který střílí na stíhačku (model) evidentně vedle, aby jí netrefil a nebylo po modelu. Poslední bojová scéna je taky pěkně sprasená. Tanky místo aby stříleli z 20 metrů do lokomotivy, tak pálí do prázdných vágónů a Kodet trefí panzerfaustem tank, avšak projektil se záhadně odrazí od tanku a spadne do trávy. Vrcholem vší hrůznosti bylo setkání s Rudou armádou, které působilo tak pateticky a zrůdně, že i házení kyticí ustupujícím SSákům, kteří právě vyvraždili celou vesnici, by působilo lépe. ()

Horak 

všechny recenze uživatele

Karel Hlusicka jako drsny chlap a komunista v neuveritelne schematicke slatanine o povstani ceskoslovenskeho lidu v poslednich dnech valky. Na to kolik bylo ve filmu akcnich bojovych scen je technicke ztvarneni odflaknute a nedotazene. Dale pak velmi slabe herecke vykony. Sroubovane dialogy jsou na mnoha mistech vylozene k smichu. Korunu vsemu nazasuje pateticky kycovita zaverecna scena setkani se sovetskymi osvoboditely. Film me kazdopadne pobavil, takze jedna *:). ()

zette 

všechny recenze uživatele

Treba pohledat film, ktery ma alespon stejne trapne dialogy jako tento naivni filmecek. Nekomu se sice v komentarich libi cetnost akcnich scen, nez vsak takto natocene, to radeji zadne. Nemci streleni kulkou tanci jako baletky nez upadnou k zemi, situace, kdy hazou zhave uhli na Nemce se jich ani nedotkne. Posunovac z niceho nic diriguje celou zeleznicni stanici na ukor jednoho telefonatu. Mizerne herecke vykony a zaver filmu, kdy Cizkova haze seriky na sovetskou armadu ve zpomalenych zaberech..., az mi husi kuze naskocila! Jednu hvezdicku jen za velice zdarilou hudbu, ta jako by byla uplne z jineho filmu. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • V úvodní sekvenci a zhruba v 11. minutě filmu přejíždí německý pancéřový vlak přes most u Měchenic, který je známý i z filmu Most u Remagenu (1969). (Robbi)
  • Lokomotiva, na které jedou strojvůdce Klika (Karel Dellapina) a posunovač Chýň (Karel Hlušička) ke srážce, je stroj 434.2208. Tuto lokomotivu vyráběly továrny ČKD v Lounech, Plzni a Nymburce ještě za války, takže i v době, kdy se odehrává film. Další lokomotiva, kterou Klikovi půjčili ve Slaném, je starší typ 434.0281 (s tendrem 516.2201). (Robbi)

Reklama

Reklama