Bio Ráj

Láska k filmům: ve filmu. Ještě dneska se chci okamžitě stát vlastníkem biografu a 24/7 promítat maratónky filmů ze starý školy tak dlouho, dokud mi všechny kotouče s negativem neshoří na popel. Člověk si při sledování téhle okouzlující retrospektivy uvědomí, že kino je nejenom středobodem kulturního dědictví, ale i mezigenerační svatyní kolektivních zážitků. Prodloužená tříhodinová verze je povinná četba pro všechny milovníky kinematografie. Celuloidová nádhera, cinefilní sen. 🎬🇮🇹💗 (04.07.2020)

Opravdu velice pěkný film s krásnou Morriconeho hudbou. Na filmu se mi nejvíce líbila první "nostalgická" část kde sledujeme nejen začátky kina zmíněného v názvu filmu ale také zde pozorujeme vztah promítače Alfreda (nejlepší postava filmu) a malého Tota. Druhá část kde už je Toto dospělí a přebírá kino už není tak zajímavá ale naštěstí film nijak nekazí. Pro mě určitě zajímavější a stravitelnější film než třeba takový (stylově podobný) Amracord. (05.05.2008)

Otevřít staré rozvrzané dveře, vstoupit dovnitř. Po dřevěné podlaze, praskající při každém kroku, projít okolo pokladen se zataženými okýnky a cedulí „dnes hrajeme zadarmo“. Vejít do potemnělého sálu, zamířit k prvnímu volnému, starosvětsky nepohodlnému sedadlu. Pokojně se usadit a počkat na charakteristický zvuk staré promítačky. Představení začíná – vítejte v ráji. ___ Děkuji, děkuji Giuseppemu Tornatorovi a všem lidem, kteří jej v dětství nějakým způsobem ovlivnili, kteří měli podíl na jeho proměně z obyčejného malého Siciliána ve světově uznávaného režiséra. Jinak by tato částečně autobiografická pocta zašlé slávě kin nikdy nemohla vzniknout. Tornatore vytvořil mikrosvět, který miluje film, žije jim a nedá na něj dopustit. Pokud opravdu na podobném místě vyrůstal, závidím mu. Žít v té době, do Giancalda bych neprodleně emigroval. Oprašování stříbrného prachu z dávných vzpomínek podmalovává a nostalgický dojem prohlubuje hudba Ennia Morriconeho a Philippe Noiret exceluje v roli filmuznalého muže s kapsami plnými mouder. Co více chtít pro znásobení symptomů cinefilie? 90% Zajímavé komentáře: Marigold, liborek_, !Borec!, Eruntano (03.06.2008)

Nadherny, nezabudnutelny film s prekrasnou hudbou. Uz teraz sa tesim, ked si ho niekedy znovu pozriem. _______ Toto som tvrdil pred niekolkymi rokmi, ked som film videl prvykrat. Slub som dodrzal, pozrel som si ho znovu a opät som bol nadseny. Tornatore natocil asi svoj najlepsi film a tazko ho iny film z jeho filmografie prekona. Ani filmy LEGENDA O 1900 (1998) s Timom Rothom alebo MALENA (2000) s Monicou Bellucci uz neboli tie prave orechove kusky, aj ked sa dalo na ne divat. Cinema Paradiso je jeden z najkrajsich romantickych filmov aj o detstve v prostredi filmov, nebezpecne lahko horlavych filmovych pasov, jedineho kina v malom mestecku ale aj prvej laske s nadpozemsky krasnou hudbou Ennia Morriconeho, ktory dokazal film posilnit u mojho hodnotenia na jednoznacnych 100%. 1 Oscar za najlepsi cudzojazycny film je zasluzeny. Krasny a vystizny komentar, s ktorym sa zhodujem, napisala Kleopatra: Kéž je v našich vzpomínkách taky nějaký ten laskavý a moudrý Alfrédo, který v nás cosi rozpoznal a v rozhodující okamžik řekl: utíkej, žij, tvoř, miluj a nevracej se ..... A kéž jsme ho poslechli... 06.12.2010 ________ Salvatore Cascio - (Salvatore "Toto" - dieťa) +++ Marco Leonardi - (Mladý Salvatore "Toto") +++ Jacque Perrin - (Dospelý Salvatore "Toto") +++ Philippe Noiret - (Alfredo) +++ Antonella Attili - (Mladá Maria Di Vita) +++ Isa Danieli - (Anna) +++ Leo Gullotta - (Usher) +++ Pupella Maggio - (Staršia Maria Di Vita) +++ Leopoldo Trieste - (Páter Adelfio) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ (06.12.2010)

Vzpomínky jsou nakonec to jediné, co nám zbude. První půli jsem ani netušil, že sleduji krásnou předehru k tak velkolepému finále, které chytne za srdce. Úžasná hudba krásně dotváří atmoféru. Cinema Paradiso rozhodně patří k těm nejzapamatováníhodnějším filmům. Viděno v režisérském sestřihu (170 minut). (30.11.2010)