Trainspotting

Scénář: John Hodge .. Choose Life. Choose a job. Choose a career. Choose a family. Choose a fucking big television, choose washing machines, cars, compact disc players and electrical tin openers. Choose good health, low cholesterol, and dental insurance. Choose fixed interest mortgage repayments. Choose a starter home. Choose your friends. Choose leisurewear and matching luggage. Choose a three-piece suite on hire purchase in a range of fucking fabrics. Choose DIY and wondering who the fuck you are on a Sunday morning. Choose sitting on that couch watching mind-numbing, spirit-crushing game shows, stuffing fucking junk food into your mouth. Choose rotting away at the end of it all, pishing your last in a miserable home, nothing more than an embarrassment to the selfish, fucked up brats you spawned to replace yourself. Choose your future. Choose life... But why would I want to do a thing like that? I chose not to choose life. I chose somethin' else. And the reasons? There are no reasons. Who needs reasons when you've got heroin?... ___ Nejkultovnější nářez o drogách! Perfektní adaptace výborné knihy. Scenárista z knihy vybral to podstatné, opracoval některé motivy a velice moudře je seřadil. Boyle pak vše natočil v hektickém tempu a střihu, kterým navozuje tzv. jízdu na drogách, kdy postupně, jak přichází dojezd a střízlivění, příjemně zvolňuje. Prostě dokonalé skloubení obrazu, hudby a obsahu se skvělým hereckým obsazením. Moje srdcovka!! Zejména scény během písní Perfect Day & Dark and Long absolutně miluji. 100% a těším se na PORNO !! (11.09.2004)

Drogová tématika mě až podivně baví. Sledovat zpackané životy ostatních a dopad drog na lidi by mi zkrátka šlo. Requiem za sen zafungoval jak měl, ale u Trainspottingu si nejsem jistá. Zatímco u prvního filmu si po shlédnutí musíte být setsakramentsky jistí, jestli vás drogy ještě lákají nebo ne, tady to celé vypadá jako docela pohodička a tak bych se nedivila, kdyby si pár teenagerů řeklo "jé,to chci taky zkusit". Kostra příběhu? Žádná není a tak se tam v podstatě nic neděje. Smrt kamaráda je tam zmíněná jen tak jako mimochodem, jako kdyby si hlavní hrdina zašel k zubaři a ne na pohřeb blízkého přítele. Ale to tak u feťáků asi chodí. Nebylo to asi vylíčeno tak realisticky, jak by mělo,, ale něco na tom přes to všechno je. Pravděpodobně ten výborný scénář a kultovní hlášky. We would have injected vitamin C if only they had made it illegal! - Take the best orgasm you've ever had... multiply it by a thousand, and you're still nowhere near it. - Who needs reasons when you've got heroin? Už kvůli těm a hereckým výkonům to alespoň za ty tři hvězdy stojí :)) (18.05.2012)

Stydím se, že takovouhle legendu jsem viděl až tak stár. Film je slavný hlavně díky hudbě, Underworld k němu totiž tenkrát složili skladbu, která se neohrála ani v dnešní době. Předběhla dobu v hudební branži stejně, jako to zvládl se vší počestností i samotný film. Neřikám, že by o drogách nějaký ten film už před ním nebyl. Jasně, že jo, ale natočit film o drogách, vzít ho s nadhledem, ukázat divákovi pravou tvář feťáka, uvrhnout ho do feťáckých stavů a topit ho emocemi z desetiny tak vražednými, jako skutečný feťák prožívá, a to vše zaobalené do ironického humoru, to prostě dokázali akorát tak Angličani, a dokázali to skutečně precizně. Jen mně na tom filmu vadilo, že občas to s tou kvalitou skutečně přehnali. Pár scén na to, jak se film tváří nevinně, dokázaly otevřít držku dokořán. S tím, že ani Born Slippy by jí nezavřelo. A tak i když je tenhle film kultovní až k prasknutí, pro mě to plný počet určitě nebude. Ale pro Born Slippy si místečko najdu vždycky. (18.01.2010)

„Vybrat si život. Vybrat si práci. Vybrat si kariéru. Vybrat si rodinu. Vybrat si zasraně velkou televizi.Vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrický otvíráky na konzervy. (…) Na konci toho všeho pěkně zplesnivět. Pochcávat se v ubohym domku a bejt jenom na obtíž sobeckejm, zmrvenejm spratkům, který jsi splodil, aby tě nahradili.“ Tohle není způsob života charakteristický pro Marka Rentona. Mark Renton má heroin, a kdo má víc? Dáte si šleha ráno, odpoledne, večer a den vám uteče ani nevíte jak. Mark Renton není dobrý člověk. Je to feťák, který se stále víc propadá do svého soukromého drogového pekla. Doslova se topí ve vlastních sračkách. ___ Trainspotting je filmem s neskutečnou energií od začátku do konce, při jehož sledování budete podobně jako protagonista pociťovat střídavě euforie a zhnusení. Boyle má obě polohy vyprávění plně pod kontrolou a moc nehrozí, že byste se smáli na nesprávných místech a užívali si scény, z nichž by vám mělo být zle. K vedení našich emocí si přitom nemusí pomáhat ani Rentonovým komentářem, který - což je poměrně vzácné - plní z větší části jiné funkce než vysvětlování toho, co vidíme. Mnoho jiných filmů na knižní mimoobrazový komentář dojelo, ale Rentonův vnitřní monolog je natolik vybroušený a pronášený s natolik neodolatelným McGregorovým akcentem, že filmu naopak pomáhá a průběžně akceleruje jeho tempo. Pro svůj příliš snaživý důraz na efekt dnes film jako takový trochu zestárl, což neplatí o některých nesmrtelných dialozích (- Jak se jmenuješ? - Diana - Kam jdeš Diano? - Domů – Kde to je? - To je tam, kde žiju), ale pořád jde o neuvěřitelnou jízdu a nekompromisní (protože průhledně nemoralizující) generační manifest a jsem docela zvědav, kam se životy Rentona, Begbieho, Chcípáka a Spuda posunou v připravovaném pokračování. 80% Zajímavé komentáře: Oskar, Winnfield, Niktorius, husoko, ANTI-frog (14.11.2006)

Dlouho, předlouho jsem měl film v pořadníku a konečně jsem se jednoho dne stihl na film mentálně připravit, abych dané téma skousl. Danny Boyle tenkrát na rozdíl od Requiem for a dream dokázal natočit film o feťácích, který se vám nesnaží v prvé řadě vnutit, jak jsou drogy špatné. Právě naopak ukazuje ty pozitivní účinky, tu bezstarostnost, ten skvělý pocit, který můžete zažít a nechá to na vás, abyste dospěli k tomu poučnému závěru, že to za to vlastně nestojí, i když chvíli je to zábava. No a Ewanův výkon asi netřeba dále rozvádět...90% (30.05.2014)