Dámský gambit

Neskutečný rozjezd s naprostým ponorem do jádra duše malého děvčátka opuštěného v sirotčinci, kde se shodou náhod naučí hrát šachy. Nicméně není zde tolik rozpracována závislost na alkoholu a prášcích na uklidnění. Postupem času film jako by oddaluje kameru a diváka připravuje o hlavní postavu, která prožívá souboj sama se sebou. Každopádně děj má i tak náboj. (10.11.2020)

Ze začátku mě chytlo hodně, pak už to ale klesalo a klesalo, příchazely do dějě takové vsuvky, že nic ohranějšího přijít nemohlo. Dobře zahraný i když poslední díl to byl nesmysl za nesmyslem a třeba i to, že se někdy režiii hodilo aby si zapisovali svoje tahy, jinde zase ne. No nic bavilo mě to, ale víc jak tři tenhle šachový mainstream ode mě neuvidí. (19.11.2020)

Veskrze nadprůměrný seriál z 60. let 20. století o jednom šachovém talentu. Velmi se mi líbilo zasazení seriálu do tohoto období, přímo sem se kochal set designem. Vůbec by neuškodilo věnovat více času mladší verzi hlavní hrdinky. Obtížně uvěřitelný byl také její souboj s prášky a alkoholem, protože pořád vypadala dokonale, ať už toho vypila sebevíc. Dva slabší díly se mezi těmi ostatními ztratí. Potěšila mě zejména koncovka, kdy do sebe všechno krásně zapadlo a naštěstí jsme se nedočkali finále, které by pouze lákalo na potenciální druhou sezónu. Co se samotných šachových zápasů týče, tak jsem prakticky nikdy nevěděl, co se děje, protože znám jen úplné základy a způsob, jakým byly zápasy natočeny, nebyl příliš vzrušující. Holt na režisérské židli neseděl Michael Bay. Jako jednohubka zcela přijatelné, avšak nikterak výjimečné. (01.05.2021)

Pamatuji si sebe, coby malé dítko, které se hledalo v koníčcích a tak ho rodiče poslali do školy na šachové hodiny s tím, že z dítěte třeba něco bude. Po dvou týdnech a všech prohraných hrách snad i s nejmladším (nutno podotknout, že tento příběh potvrzuje, že Vám může být i čtyři roky, abyste vyklepli čtyřicetiletého matadora) tamním mistrem, jsem to vzdal a šel radši kopat fotbal o pár bloků vedle. Což nebylo o moc lepší, ale nemusel jsem nad tím tolik přemýšlet. Nicméně šachy hluboce uznávám a pokaždé, když je někde vidím (v jakékoliv podobě) mám chuť si je zahrát, leč samozřejmě předem vím, kdo vyhraje. Tady jsem ale předem netušil, do čeho půjdu. Netflix vsadil hodně. Jednak hru, která může cokoliv, jen ne filmově nadchnout a především příběh, který není podle pravdy, na což plno diváků také často dost hraje. Takže jednoduše řečeno - hru, která se nedá jen tak zfilmovat a příběh, který není podle pravdy. V obou případech pro běžného diváka něco, co ho dvakrát nenaláká. Tyto dvě devízy (jak se to vezme), ale spojili s asi nejzajímavější hereckou Aničkou, tím klukem z Lásky Nebeský a Dudleyem z Harryho, přimíchali prášky, chlast, nějaký ty démony a navíc autoři přišli i na to, jak natočit šachový souboj tak, abych třeba deset minut zapomněl dýchat a rázem si rozšířil kapacitu plic na úroveň vrcholového etiopského běžce. Prostě se jim to povedlo a já nemohu jinak, než-li tleskat. Sice by to mohlo být o dva díly kratší, abych tomu přidal pátou hvězdu, ale pořád uznávám, aktuálních devadesát procent je dobrá vizitka Netflixu, který opět rozčeřil vody amerického filmového průmyslu, když dokázal, že se dá natočit jakékoliv téma a nemusí se neustále hledat již tisíckrát omleté. (21.12.2020)

Dneska jsem začal sledovat a po chvíli jsem se tímhle seriálem nechal vyšachovat až do poslední epizody, musím říct že jsem se mu vzdal naprosto dobrovolně a rád, protože je to až směšně dokonalý. Každá kompoziční diagonála, kvůli které v setu museli speciálně natáčet židle aby se vše sbíhalo geometricky přesně na střed, každá přesně sestříhaná montáž, naprosto přesně vedená scénáristická struktura, vše je dovedeno k dokonalosti podobné šachovému velmistrovi. A víte vy co? Není to nuda, furt je tam něco navíc. A to něco je Anya T. Joy, která je nádherná a dělá celé téhle show svůj vlastní ksicht a duši. Divíte se, že vás to bavilo ikdyž se o šachy nezajímáte? No ovšem, pravé souboje se totiž nevedou na hrací desce, ale tam někde ve vzduchu v atmosféře, která je díky střihové skladbě a hereckým výkonům opravdu, opravdu hustá. Ano, najde se tam pár věcí, které by šli kosmeticky upravit. Já osobně měl třeba problém s peripetií v předposlední epizodě, vlastně ale pořád perfektně chápu proč tam je. Dá se tomu také vytýkat možná předvídatelnost, která je způsobené tím, že seriál opravdu jede podle šablon a vždycky na jistotu... Ikdyž jsem, ale přesně věděl kdy se musí objevit daná postava, nebo kdy přijde zvrat, vše bylo tak dokonalé až jsem si nemohl pomoct. (26.03.2021)