Dámský gambit

Šachy v kombinaci s psychologicky zajímavou hrdinkou. Co se týká šachů samotných, bylo to poutavé i efektní, takže si dovedu představit, že i člověka touto hrou nepolíbeného by to dokázalo navnadit se tuto hru naučit (a paradoxně si to myslím i přestože já sama šachy nehraju a hrát nechci - ale to je pouze můj případ). Každopádně sledovat životní cestu hlavní hrdinky skrze tuto hru, duševní nevyrovnanost a závislost na omamných látkách, bylo zajímavé, místy až strhující. Velký díl na tom má herecký výkon Anyi Taylor-Joy (tuhle holku budu ráda sledovat i nadále!), ale pochválit se toho dá mnohem víc. Příběh byl dobře vystavěný včetně jednotlivých dílů a jejich rozložení. Výprava taky hezká, celkově zaujalo i zasazení do 60. let. Navíc mě bavilo sledovat také herce ve vedlejších rolích - především samozřejmě ty, které známe z jejich dětských rolí :) Když odhlédneme od Anyi samotné, celkově to bylo dobře obsazené i zahrané. Zkrátka, možná je to seriál s lehce předvídatelným vyústěním, ale jinak se mu nedá moc co vytknout. V tomto případě chválím Netflix za dobře odvedenou práci, která dokáže diváka fascinovat a kvalitním způsobem zabavit. ~(4,3★)~ (11.07.2021)

Další z povedených netflixovských flicků, který je řemeslným zpracováním, dobovým feelingem a zaměřením se na detailní studii silné hlavní hrdinky ve světě mužů náramně podobný The Crown. Jen méně rozsáhlý a namísto politiky se řeší téměř výhradně šachy. A podobně jako Koruna je primárně o životě státníka, je i Gambit natočený tak, že skalní fandové nosného tématu - šachu - si přijdou na své, ale nudit se nebudou ani mainstreamovější diváci, kteří potřebují i klasickou, emocionální rovinu zápletky, aby je to bavilo. Tenhle seriál má téměř vše. Občas zamrzí okatě odfláklá výprava a triky, ale udělat retro s omezeným rozpočtem není žádná sranda, takže se to dá přehlédnout. Parádní "záporák" Borgov a Anya Taylor-Joy exceluje jako ještě nikdy předtím. (16.12.2023)

// Scott Frank si po Godless připisuje další trefu do černého. Šachy jsem miloval už od malička a doteď jsem ještě neviděl jediný film či seriál, který by tuhle krásnou hru dokázal podat tak mistrovským způsobem jako Dámský gambit, Anya Taylor-Joy a její uhrančivý pohled si to pochopitelně krade celý pro sebe, vedlejší obsazení ale o moc nezaostává. Vrcholem jsou ovšem partie, a to už od druhé epizody, kdy se to celý rozjede a nezastaví až do emocionálně zdrcujícího finále. Nebýt prvního dílu, který byl na můj vkus zbytečně dlouhý a ani zdaleka neměl takovou gradaci jako zbytek, byla by to desítková záležitost. Těch 9/10 ale nakonec bude na jeden ze seriálů roky bohatě stačit. (30.10.2020)

Pamatuji si sebe, coby malé dítko, které se hledalo v koníčcích a tak ho rodiče poslali do školy na šachové hodiny s tím, že z dítěte třeba něco bude. Po dvou týdnech a všech prohraných hrách snad i s nejmladším (nutno podotknout, že tento příběh potvrzuje, že Vám může být i čtyři roky, abyste vyklepli čtyřicetiletého matadora) tamním mistrem, jsem to vzdal a šel radši kopat fotbal o pár bloků vedle. Což nebylo o moc lepší, ale nemusel jsem nad tím tolik přemýšlet. Nicméně šachy hluboce uznávám a pokaždé, když je někde vidím (v jakékoliv podobě) mám chuť si je zahrát, leč samozřejmě předem vím, kdo vyhraje. Tady jsem ale předem netušil, do čeho půjdu. Netflix vsadil hodně. Jednak hru, která může cokoliv, jen ne filmově nadchnout a především příběh, který není podle pravdy, na což plno diváků také často dost hraje. Takže jednoduše řečeno - hru, která se nedá jen tak zfilmovat a příběh, který není podle pravdy. V obou případech pro běžného diváka něco, co ho dvakrát nenaláká. Tyto dvě devízy (jak se to vezme), ale spojili s asi nejzajímavější hereckou Aničkou, tím klukem z Lásky Nebeský a Dudleyem z Harryho, přimíchali prášky, chlast, nějaký ty démony a navíc autoři přišli i na to, jak natočit šachový souboj tak, abych třeba deset minut zapomněl dýchat a rázem si rozšířil kapacitu plic na úroveň vrcholového etiopského běžce. Prostě se jim to povedlo a já nemohu jinak, než-li tleskat. Sice by to mohlo být o dva díly kratší, abych tomu přidal pátou hvězdu, ale pořád uznávám, aktuálních devadesát procent je dobrá vizitka Netflixu, který opět rozčeřil vody amerického filmového průmyslu, když dokázal, že se dá natočit jakékoliv téma a nemusí se neustále hledat již tisíckrát omleté. (21.12.2020)

Dámy vládnou světu. Doslova. Další příběh ženské hrdinky, která za sebou ve výhradně mužském světě nechává právě všechny ty mužské pěšáky. Seriálová adaptace knihy Waltera Tevisa z roku 1983 má sedm dílů v názvech využívajících šachovou terminologii, a hlavně má zajímavou hrdinku Beth s typickými atributy outsiderky. Ve sklepě sirotčince, ve kterém se ocitnula po dobrovolném odchodu matky, v sobě díky správci budovy najde mimořádné nadání pro šachy i silnou závislost na utlumujících lécích. A niterné herectví dráždivé Anyy Taylor-Joy záhy startuje v plné polní. Oslavila patnáctiny (pro nové rodiče vlastně třináctiny), jde jí aritmetika a přírodní vědy, pomáhá v místní kapli. A brzy ve finále svého prvního šachového turnaje rozdrtí rozmazleného bratrance Harryho Pottera. Ano, šachové partie mají spád, všechno je to atmosféricky nasvícené, kamera poletuje kolem postav, výprava a kostýmy jsou skvělé, ale rád bych dostal i něco navíc. Protože zápolit mohli hrdinové v podstatě jakémkoliv sportu či hře. Hlavní hrdinka se chová strojově, divák moc neví, co si myslet. Nemá žádné sociální cítění a postavy okolo ní jen tak procházejí, každý ji možná nějak ovlivní, ale divák vlastně netuší, zda a jak přesně. Proč má s většinou z nich těžce uchopitelný vztah, není jasné. Ano, vyrůstala jen s matkou (a pak s další matkou), ale podrobnosti neznáme, nevíme ani, co se dělo za zdmi sirotčince. Namísto boje hlavní hrdinky s vnitřními démony se spíš klouže po povrchu. Problém zvaný alkohol se ozývá, ale pak lusknutím prstu mizí – před závěrečnou velkou ruskou výzvou. Nějaké emoce projevuje až v druhé části série. A finále je předvídatelné hadr. (04.02.2021)