Kluci z party

Film ukazuje ,jak daleko jsme v tehle oblasti dosli a jak daleko jeste musime ujit. Hodilo by se to spise na divadelni scenu, ale vyborna kamera chyta rutne intimnosti a mala gesta. Děj se odehrává před tzv. stonewallskými nepokoji, které za rok zareagovaly na policejní razii v newyorském baru gay Stonewall Inn. Následné velké demonstrace způsobily změnu v boji proti útlaku sexuálních menšin. Kamarád pořadatele není gay, dorazí na oslavu narozenin neplánovaně a netuší je jeho kamarád je gay. Před ním si gayové uvědomují , jaké hrají před heterosexuálními lidmi role, které mají neradi. Konfrontuje je to s vlastními prohrami. Nejen kvůli nezvanému hostu, ale také kvůli hloupé společenské hře dojde k vyhrocené konfrontaci různých pohledů na svět. Postupně se film přeměňuje z konverzačního filmu na drama s dusivou atmosférou. Je záhadou, proč se tito muži mezi sebou přátelí. Parsonsův hrdina stále trousí jedovaté invektivy. Dnes už gayové asi mají přece jenom jiné vztahy. (06.11.2020)

ma to silny pribeh, ale nekdy me to nudilo. atmosfera 60. let nebyla moc vyuzita (asi protoze se skoro cely film odehraval ve stejnem pokoji) a to je skoda. nicmene me velmi potesil herecky vykon ctyr uzasnych gay ikon v hlavni roli!! • • ✨ ❝𝗕𝗲𝘄𝗮𝗿𝗲 𝘁𝗵𝗲 𝗵𝗼𝘀𝘁𝗶𝗹𝗲 𝗳𝗮𝗴. 𝗪𝗵𝗲𝗻 𝗵𝗲’𝘀 𝘀𝗼𝗯𝗲𝗿, 𝗵𝗲’𝘀 𝗱𝗮𝗻𝗴𝗲𝗿𝗼𝘂𝘀. 𝗪𝗵𝗲𝗻 𝗵𝗲 𝗱𝗿𝗶𝗻𝗸𝘀, 𝗵𝗲’𝘀 𝗹𝗲𝘁𝗵𝗮𝗹.❞ ✨ (30.09.2020)

Původní a již půl století(!) starý film jsem viděl, když mi táhlo na sedmnáct, a vím, že mi tehdy přišel námětově sice hodně silný a na svou dobu odvážný, nicméně zároveň i hodně ukecaný, roztahaný a v jistém slova smyslu nedořečený. Remake od Netflixu se celkem drží originálu, avšak má tu nevýhodu, že v dnešní době podobný snímek již nikoho nemůže šokovat. Herecky je to zvládnuté velmi dobře, byť jsem měl problém s některými charaktery - což byl ale si i primární úmysl. Je až děsivé, jak mohou být některé přátelské vztahy toxické a nebezpečné. P.S. Jim Parsons si letos střihl dva "královsky podlé 4% šmejdy" (viz Hollywood). (31.10.2020)

Film začíná jako vlekoucí se přehlídka představ o homosexuálech (tedy jako o zženštilých rozpustilých týpcích) a pálí do diváků veselé tanečky, oslovování v ženském rodě; diváci už předem otrávení podobnými atributy zřejmě rovnou odpadnou a neprohlédnou úmysl. Změna přichází ve chvíli, kdy přichází oslavenec, postavy naberou hrany, některé se dobře vybarví a atmosféra začne být jedovatá a tísnivá. Herecky potěší Jim Parsons a Zachary Quinto. Ale na slabou první polovinu nezapomenete (proto hodnocení jen za tři), casting mohl být lepší (skoro se chce zlomyslně říct, že kromě dvou zmíněných áček možná trochu dojel na snahu obsadit gay postavy pouze aspoň trochu známými gay herci s volnem v kalendáři) a vyprávět příběh z roku 1968 (jakkoliv jsou některé typy a trauma gay charakterů stále aktuální) je už trochu retro. Jsem zvědavý, jestli přijdou do módy taky filmy ze života bears nebo kožeňáků. (13.11.2020)

K filmu mě uvrtal Jim Parsons a fakt, že námět je na základě divadelní hry. V podobných divadelních hrách navíc právě dialogy jsou to, co stačí k tomu, aby byl divák neskonale spokojený. Tady mě dialogy neuspokojily. Tady mě dialogy zatraceně neuspokojily. A víc bych to asi nerozmazával. Jim Parsons navždy bude Sheldon, tam víte, že je to magor. Ale jeho expresivní vyjadřování v klasickém dramatu? Ne, děkuji. Radši brok do zadku. (14.01.2021)