Kytice

Nejlepší Brabcův počin. Vtipně a s fantazií zpracované klasické téma Erbenových balad, podpořené skvělými výkony herců i neherců - vy víte, koho myslím - dává dohromady úchvatnou skládanku, která při tom správném přístupu navodí atmosféru stejně spolehlivě, jako četba chmurných básní K.J.E. Z výkonů bych vyzdvihl Bártu, Rodena a Polívku. Ostatní byli jaksi tuctoví, včetně Zrzi Áni Geisleroi (05.10.2006)

Pro všechny vybrané povídky je společný skvostný vizuální háv, nádherná hudba a skvělí herci. Ovšem celková kvalita jednotlivých kusů je, bohužel, značně nevyrovnaná. Naštěstí žádná neklesne na podprůměrnou úroveň a většina si drží jednotný slušný nadstandard. Krásné, poetické a v některých povídkách i velice atmosférické, ale celkově nic více než "pouze" krásné ilustrace k předloze. (31.01.2007)

Na Kytici jsme byli s gymplem, když to šlo premiérově v kinech (asi jako většina škol v té době), a pamatuju si doteď, že jsem se tehdy platonicky zamiloval do Lindy Rybové, a že naše učitelka výtvarky kritizovala samoúčelnou nahotu Geislerové - což měla samozřejmě pravdu, jak jsem si teď ověřil, když jsem si to po letech pustil znovu, podobně jako jsem opět propadl kouzlu Rybové, která je zde skutečně úchvatná. Pokud jde ale o ten film jako takový, skoro jsem se zhrozil, jak strašná sračka to je, a jak šokujícím způsobem je to filmařsky neinvenční (viz např. tupě doslovné záběry na ubíhající ručičky hodin "od klekání do klekání" či pospojování všech příběhů záběrem postupně zhasínajících svíček a postavou chlapce hrajícího na flétnu), bezděčně směšné (fejkový vodopád v lese, Polívka coby Polednice, prosekávání ledu někde na potoce, ačkoli postavy výslovně citují Erbena, že jde o jezero, mrtvé dítě položené na jídelním stole namísto v posteli, mrtvá matka pohřbená někde ve svahu namísto na hřbitově... člověk se u toho všeho musí jen ptát zoufalé proč?!), a překrucující Erbena tam, kde to nedává vůbec smysl (jako např. přidáním druhé vodníkovy partnerky nebo skonem Zázvorkové v kostele). Myslím, že ten film je dobrým dokladem toho, že když je někdo dobrý kameraman, tak to ještě neznamená, že bude i dobrý režisér, což Brabec jen po letech potvrdil děsivým Májem, který mi tehdy v kině připravil naprosto hrůzný zážitek, který si pamatuji doteď. (21.04.2024)

První balada Kytice skončí dřív než si ji vůbec uvědomíme, druhá o Vodníkovi tento hendikep vyvažuje a pro změnu se toho konce nemůžete dočkat, a to i přes českou Sissy Lindu Spacek Rybovou, Švandová pak v roli matky exceluje, ale je z ní spíš cítit civilní závist staré pornoherečky nad neortodoxními sexuálními hrátkami s Vodníkem, které jí byly zapovězeny. Ve Svatební košili se potkáme s rozcuchaným Rodenem na laně a jeho řevem, který značí, že si roli patřičně užil. Proč byl umrlý Jiří Schmitzer přioděn jen bederní rouškou je pro mne záhadou. Morální dilema jsem si prožil u Dceřiny kletby, kde pánbíčkářská a zjevně jízlivá matka, sic prokleta svou kurvící se dcerou, odchází ze scény jako vítěz, předpokládám, že to byl ústupek Věře Galatíkové, která si nepřála žádnou katarzi ani úder bleskem. Z celé sbírky jsem se nejvíc těšil na Polednici, bohužel ta je v celém souboru absolutně nejodfláklejší, místo děsivé příšery z bájí Bolek Polívka, asi pokus o zlehčení, no haha. Zlatý Kolovrat, nahá Aňa, úžasná Nina Divíšková a pro mne nejlepší balada! Na závěr pak Štědrý den, v němž zemře nemluvná Stella Zázvorková, která se po celou dobu tváří, že něco ví. To už se ale nedozvíme, protože dohořela poslední svíce. (29.11.2014)

Cože? Tohle má být Erben? TEN Erben, muž řádu, muž přísných trestů za každou vinu? Erben, muž strohých a děsivých balad? No dovolte abych se zasmál. Toto je F.A. Brabec, člověk, který si myslím, že filmová báseň rovná se barevné orgii se známými herci, kteří často recitují Erbenovy texty tak mizerně, až se mi střeva uzlí. Tam, kde je Erben děsivý, je Brabec komický, tam, kde je Erben zásadový, je Brabec chaotický a poplatný publiku (čili plitký). Pokud poruším pravidla fikčního světa přelohy, měl bych je alespoň nahradit svými, ale Kytice, toť veselá anarchie přežvýkaných erbenovských syžetů. Krom Dceřiny kletby se jedná o kolekci kýčovitých říkanek, které tu připomínají červenou knihovnu (Vodník), tu porno (Zlatý kolovrat), tu naprosto nelogickou slátaninu (Štědrý večer), tu crazy komedii (Polednice !!!! ježišmarjá !!!!, Svatební košile - ten Roden, to má být parodie na Frankensteina???). Nezaštiťovat se to jménem jedné z nejvýznamnějších českých literárních památek 19. století, neschovávat se to do škatulky filmová báseň a vyzradit to na plnou hubu: jsem barevným filmem pro celou rodinu, který chce jen ukázat, že F.A. Brabec je Pan kameraman, bral bych to... Ale takhle? Adaptace literárního díla by se měla snažit zachovat jeho smysl, event. interpretovat ho po svém a dát mu smysl nový. Brabec neudělal ani jedno, ani druhé. Prostě spojil dohromady pestré obrázky s hudbou... Je to jako číst Erbena po slovech a nehledat mezi nimi žádný smysl. (10.02.2004)