Kytice

Erbenovu Kytici jsem hltala už jako dítko školou povinné. Doma jsem knihu neměla, má ji má babička a rituálem každé návštěvy u babičky bylo pustit si z kazeťáku The Beatles a přečíst si nějaké balady z Kytice. Měla jsem své oblíbené. Tento film byl pro mne požitkem a blahem pro duši. Nádherné zpracování děje, skvělé herecké výkony, úžasná hudba a právem si ode mne zaslouží plný počet hvězdiček. (25.07.2012)

Kytice je jistým způsobem neokopírovatelný film. Spekulovat o tom, zda se F. A. Brabcovi povedlo převést na plátno sedm vybraných balad či ne je dle mého názoru naprosto nesmyslné. Přístup k látce, tedy samotné knize kterou K. J. Erben napsal, se u každého člověka různí. Záleží totiž na úhlu pohledu. A právě v tom je knižní předloha ojedinělá. Záleží tedy na samotném výkladu každé básně, na fantazii člověka, který ji čte. Brabcova vize příběhů je prostě taková, jakou nám ji ve svém snímku předkládá. Teď je teprve místo na nějakou polemiku. Myslím si, že tato interpretace klasického literárního díla Kytice je velice dobrá. Skvěle vybrané lokace, slušné herecké výkony a malebný Jiráskův doprovod jsou jasným důkazem, že i stará kniha nenáviděná velikým množstvím studentů, může sloužit jako předloha kvalitnímu filmu. Samozřejmě je ve filmu menší množství chybiček, které bychom mohli označit za zbytečné (a pro mě nepochopitelné), ale ty koneckonců nejsou nijak rušivými elementy. (29.05.2006)

Maximálně výtvarně pojaté dílo. V původní Erbenově verzi jsou jistě nejsilnější prastaré, až archetypické morálně-biologické pravdy, z nichž ani přes nejzarputilejší snahu navypreparujeme ani náznak moralismu. Toto morálně-etické veledílo je dokonale doplňováno vybroušenými výrazovými prostředky, včetně zvukomalby a hláskové instrumentace. Ve filmové verzi naproti tomu zůstala pouze stránka výrazová a údajně hlubší zakompované prvky nedokážeme při nejlepší vůli uchopit. Nakonec - nikdo by je tam asi nečekal a ani necpal. (29.09.2004)

Skvělý filmový zažitek, který mi malilinko kazí akorát přílišná nevyrovnanost jednotlivých balad. Co je však nutné vyzdvihnout je překrásná hudba-opravdu neskutečná, dále hrátky s kamerou a prostředím neberou koncí (nádhera), temná i světlá atmosféra z těch balad jen čiší a herecké výkony jsou na vysoké úrovni. Pro mě osobně nejvydařenější balada je Vodník. A na závěr bych chtěl zdůraznit, že na české poměry jde opravdu o chválihodný počin a myslím, že se tady pan Brabec nemá za co stydět a kdo ví, třeba by se to líbilo i samotnému Erbenovi. Moje hodnocení jednotlivých balad - Kytice 4, Vodník 5, Svatební košile 4, Zlatý kolovrat 2, Polednice 5, Dceřina kletba 3 a Štědrý den 4. (17.04.2009)

Brabcův obrazový manýrismus nemám v lásce, fakt že ne, a tady se tedy vyřádil. Naštěstí ne tolik jako v Máji, který se tak stal jen kýčovitým odpadem. Kupodivu u některých příběhů ten obrazový manýrismus funguje (Štědrý večer, Dceřina kletba), jinde alespoň neškodí (Polednice, Svatební košile. Kytice), a dvakrát je fakt na zastřelení (bohužel u nejdelšího Zlatého kolovratu, u Vodníka). Celkově tedy průměr, není to naštěstí ani totální propadák, ale na druhou stranu ani nic, z čeho bychom měli nadšeně jásat. (28.12.2014)