Želary

No...asi jsem čekal víc. Budu si muset přečíst předlohu, jelikož mi tam spousta věcí asi dost unikla. Na scénáři jsem ovšem ocenil, že po načrtnutí něčeho stačila třebas jedna věta a vše vám bylo jasnější. Aňa se podle mě hodní kamkoliv :-) Taky bych neřekl, že to byla idyla, vzhledem k povahám lidí a drsnosti kraje. Je to nadčasový příběh, krásně natočené obrázky, ale, jak už jsem psal, něco mi chybělo a asi se to nedá přesně popsat. Ovšem ty "plné obrátky" na konci si zaslouží také ohodnocení. Po přečtení knihy Jozova Hanule chci jen napsat, že je to silný, opravdu SILNÝ příběh, ale k filmovému zpracování větších námitek nemám. (02.04.2004)

Stejný dojem jako z Tmavomodrého světa. Budeme-li se držet dvojího metru, můžeme obdivovat, že "na český film" je tu všechno větší, výpravnější, dramatičtější. Ale jinak nezbývá než konstatovat, že jsme viděli další z řady tříhvězdičkových filmů, jaké se nemusejí stydět před zahraniční konfrontací, ale samy o sobě ničím nevynikají. To nemyslím nijak zle, jen na mě víc působí komornější filmy. 60% (01.11.2006)

Jeden z mála filmů natočených po roce 2000, který si zaslouží pozornost. Není úplně dokonalý, ale je jeden z nejlepších. Režisér tam nasázel osvědčené herce, ale ani se mu moc nedivím, když Aňa prostě umí hrát. Film má na české poměry poměrně štědrou výpravu a rozhdoně se nejedná jen o prázdné a efektní kulisy. Obstojná je i hudba od Ostrouchova. Jako mínus beru absenci nějaké te pointy. Spousta epizodních scén je ve filmu naprosto zbytečná a odvracejí pozornost od hlavní dějové linie. Jako zajímavý nápad beru také účinkování Ivy Bittové. (03.05.2007)

Tady se názory na tenhle historicky velkokapacitní film ženou od těch nejvyšších po ty nejnižší a já se nestačím divit. Želary nejsou špatný film, rozhodně se od průměrné české tvorby hodně vyjímají, ale proč to je všechno takové? to nedokážu pochopit. Já se teda dost dobře u filmu přiměřeně nudil, chvilku jo, pak zas ne, ale zase je to furt dost vážné téma na druhou stranu, no a furt tam jsou ti nejlepší herci, které v Česku můžeme vidět, že ty čtyři hvězdičky si to beztak zaslouží ať chci nebo ne. Jen bych o tom teda pro příště rozhodně nechtěl slyšet. Já nevím proč ale už mám zaryto, že u českých filmů se radši zasměju, než abych sledoval tak vážné tváře... (01.01.2006)

Želary jsou obrovské české filmové dílko. Rozmáchlá až ohromující výpravná stránka, příroda a lidské příběhy z konce světa, na kterém není obživa a starost o rodinu žádnou procházkou růžovou zahradou. Vedlejší role si nezaslouží nic menšího než velké uznání a jsou jednoznačným kladem Želar, jenže je tu ono známé "ale". Když už připustím, že mě rudovlasá divoženka Anna svým hereckým výkonem přesvědčila o reálnosti přerodu "městského dítěte" v životem zk(o)ušenou horalku hluboce milující toho svého drsňáka s dobrým srdcem, pořád nemůžu přejít ten konec, který je jako z Angeliky. Nemyslím ono konečně uším a očím široké veřejnosti přednesené "slovo o pluku Igorově" - to je třeba ocenit, i když ne jako novum nebo nedejbože bourání nějakých tabu. Jde mi o osud té pro film stěžejní lásky...to pardon, ale co je moc, to je moc. Ve srovnání s tím co předcházelo je to sice část malá, ale nemůžu s čistým svědomím jít přes sebe samého a přes 70%. (07.10.2006)