Kapesné

Milý výlet zpět do dětského světa ,kde se řeší skoro dospělácké věci. Závěrečný proslov pana učitele o bezbranosti dětí a malé ochraně ,polemika o tom zda je lepší mít dětství težké a býti připraven ,nebo zda být jako dítě hýčkán a pak naivně vejít do dospělosti a nabít si pusu ,ve mně rozvlnily bouři pocitů. Dala bych i za 5 hvězd ,ale měla jsem velký problém s pádem z okna. (04.12.2008)

Filmy s detskými predstaviteľmi veľmi nemusím. Poväčšinou dokážu svojim chovaním otráviť celý film. Tu sa to našťastie obišlo bez otravných detských elementov, no nenašiel sa ani nikto, kto by si dokázal získať moje sympatie. Prvý hlavný problém filmu je, že nemá žiadny dej. Truffaut sleduje deti v škole, deti mimo školy, občas sa tam pripletú aj nejakí dospelí... No nič z toho nie je zaujímavé. To ja som teda mal oveľa zaujímavejšie a zábavnejšie detstvo ako tento ansámbl. Druhý problém filmu je, že keď už sa Truffaut rozhodol pre polodokumentaristický štýl o deťoch, tak by mali pôsobiť prirodzenejšie. Z niektorých z nich doslova kričalo, ako boli strémovaní a mali problém s replikami a stále pokukávali vedľa kamery, či je pán režisér spokojný (hlavne dievčatko Sylvie je toho najjasnejším príkladom). To sa dá deťom bez filmárskych skúseností odpustiť, no pán režisér to mal asi poňať trochu inak. Film, ktorý mal pôsobiť realisticky a prirodzene, je tak umelý, že mu neveríte takmer nič. Z akého sveta sú tie deti, že sa jeden druhému neposmievajú, nebijú sa, neexistuje žiadne šikanovanie... Asi z nejakého dokonalého, mimo tejto planéty. Občas síce vystroja menšiu lumpárnu, ale každé decko behom týždňa toho vystrojí viac ako všetky deti tu behom niekoľkých týždňov resp. mesiacov dohromady. Vlastne najvystížnejším momentom celého filmu je scéna s padajúcim dieťaťom, presne taký dojem mám z celého filmu, ako pôsobila táto scéna - trápne a úplne mimo realitu. Zlatá Obecní škola... Pre mňa najhorší Truffautov film, nudnejší ako Jules a Jim. Pritom tu zvolil podobný prístup ako v skvelej La nuite americaine, no tam to bolo zaujímavé od začiatku do konca, tu nebola zaujímavá ani minúta. Radšej mal točiť filmy z filmárskeho zákulisia ako o deťoch. (06.01.2019)

Od Truffauta som videl aj dramu o detoch NIKDO MNE NEMA RAD (1959), ktora sa mi pacila o trosicku viac, ako tento film, ale mozno aj preto, ze mi prilis dlho trvalo vzit sa s postavami (bolo ich az prilis moc) a dej bol trosku chaoticky. Vytknut by som chcel asi jednu scenu, kde dieta zostalo same doma a vdaka macke sa dostalo k oknu, ale konkretizovat nechcem, sami uvidite, pretoze realita by bola podla mna uplne ina. Dobra scena bola aj ta, kde ine dieta bolo same doma a dostalo sa k megafonu svojho otca a vykrikovalo do dvora, ze ma hlad. Zaujimala by ma reakcia rodicov, ked sa vratili domov, zial nic take som si nevsimol. Nastastie k zaveru filmu to zacalo byt stale viac zaujimave a musim uznat, ze Truffaut asi presne vedel zobrazit myslenie alebo spravanie sa deti, akoby tie deti filmoval skrytou kamerou... 28.03.2010 ________ Nicole Félix - (Grégoryho matka) +++ Chantal Mercier - (Chantal Petit, učiteľka) +++ Jean-Francois Stevenin - (Jean-Francois Richet, učiteľ) +++ Virginie Thévenet - (Lydie Richet) +++ Tania Torrens - (Nadine Riffle, kaderníčka) +++ René Barnerias - (Desmouceaux, Patrickov otec) +++ Katy Carayon - (Sylviina matka) +++ Jean-Marie Carayon - (Policajný inšpektor, Sylviin otec) +++ Hudba: Maurice Jaubert) +++ (28.03.2010)

Ta nedějovost mi sice vadila (ačkoli teda na začátku něco začne a na konci to nějak skončí, ale nedá se o tom ani říct, že by to šlo odněkud někam...) a nějaké pevnější vedení jsem v tom taky postrádal, ale i přes to mě to dokázalo bavit a všemožně nápaditými scénami bavit - hlavně u těch, které by se jednoduše mohly zvrtnout v těžce depresivní drama, tam bych vtipnou a pozitivní pointu nečekal ani náhodou. Navíc je to celé dost milé a děti se tu chovají skutečně jako děti, ani ne přehnaně šíleně, ani ne přehnaně chytře, prostě fakt jako děti. A na tomhle realistickém vykreslení příběhu z života dětí a jejich rodičů to stojí především a také díky tomu Kapesné velmi dobře funguje. Řeč učitele v závěru při předání vysvědčení a vypuštění dětí do letních prázdnin to navíc krásně shrne a uzavře. Jen teda ta část o volebním právu mi přišla úplně mimo, ale záleží, jak moc ji Truffaut myslel vážně a jak moc jen jako nevinné zamyšlení. Spokojenost z mé strany tu ale určitě je a Truffaut mě opět nezklamal. Vůbec mě těší, že se za svoji kariéru pokoušel o tolik různých typů filmu a nejen, že do nich vždycky dal svůj osobitý styl, ale hlavně se mu tyhle "experimenty" skoro vždy vydařily nadprůměrně. I takhle se pozná skutečně dobrý a talentovaný režisér :-) 4* (06.08.2022)

Neuvěřitelné, jak může být film tak přirozený, nadčasový, úplně ze života. Jako bych sledovala skrytou kameru. Také se mi moc líbí, jak se (ať už malé či velké) jednotlivé příběhy navzájem porůznu prolínají, a vlastně zároveň jakoby "pomalu ztrácí, ale dřív nebo později opět nějak nenápadně vplují zpět". :-) A ten čiperný chlapeček v červených gaťkách je tak roztomilý, přímo k sežrání. :-D Skvělá je také hudba a střih (jako ostatně u většiny Truffautových filmů). (13.05.2009)