Režie:
François TruffautKamera:
Nicolas RoegHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Oskar Werner, Julie Christie, Cyril Cusack, Anton Diffring, Ann Bell, Mark Lester, Eric Mason, Denis Gilmore, Michael Balfour, David Glover, Yvonne Blake (více)Obsahy(1)
Nejprodávanější mistrovský sci-fi román Raye Bradburyho nabírá v této filmové klasice režiséra Francoise Truffauta až mrazivě realistický rozměr. Snímek 451 stupňů Fahrenheita vykresluje svět budoucnosti, v němž represivní vláda kontroluje veřejné mínění tím, že zakazuje literaturu. Zavedený řád pomáhá udržovat skupina dohlížitelů, takzvaných hasičů, jež provádí nezbytné pálení knih. Příběh se soustřeďuje na Guye Montaga, hasiče, který pochybuje nejen o své funkci, ale také o etice utlačované a despotické společnosti, v níž žije. Guy je fascinován světem knih a brzy se zamiluje do mladé členky undergroundového proliterárního hnutí i do literatury samotné... (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (260)
Skvelé. Truffaunt bol fantastický režisér. Aj napriek niektorým nedotiahnutým veciam ( fungovanie sveta, niektoré divné dejové skoky, triky vyzerajú ako od Eda Wooda) musím ísť na plné hodnotenie, pretože atmosféra a hlavne finále vo mne ostanú veľmi, veľmi dlho.btw. film má asi najlepšie úvodné titulky ever! ()
Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid ()
Opravdu se bojím toho, co předvede F. Darabont ve svém chystaném remaku tohoto díla, protože si myslím, že lépe už tohle natočit nelze. Truffaut dokázal natočit snímek, který je oslňující sám o sobě, nikoli s pomocí dokonalých filmových efektů. A sám Oskar Werner zvýšil svým hereckým výkonem působivost tohoto snímku o několik procent (může jej překonat Tom Hanks??? nemyslím si to...). Tohle je prostě nádhera. A zakončení je skutečně nezapomenutelné. Málokdy se mi film líbí více než předloha, zde se to však podařilo :) 10/10 ()
Méně je někdy více. Truffaut to dobře věděl, a proto strohá architektura a jednoduché triky nejsou na škodu, naopak skvěle dokreslují pochmurnou atmosféru uniformované orwellovské společnosti. Jedinečná atmosféra, Truffautova invenční režie a Bradburyho předloha - tohle když se spojí, nemůže vzniknout nic jiného než působivé filmové dílo. ()
Film má určitě velmi zajímavý námět a disponuje takovou sterilní atmosférou bez radosti, bez emocí, přesně tak jak si i já představuju v budoucnosti nějakej ten fašistán. Pardoxně to, co je na filmu nejvíc vvyvedený, tedy ta atmosféra mě i nejvíc vadilo. Chyběl mě tam nějaký prvek dramatičnosti, přišlo mě to bez emocí. Závěr byl pojat velmi netradičně a vydařil se, ale i tak by každej filmař, Françoisa Truffauta nevyjímaje měl dávat příběhům víc než jen myšlenky. ()
Galerie (55)
Photo © Universal Pictures
![451° Fahrenheita - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/364/162364816_6ae159.jpg)
Zajímavosti (21)
- Ve filmu jsou odkazy na desítky a desítky děl a autorů. Mimo jiných jsou zmíněny či přímo ukázány i následující knihy: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (Miguel de Cervantes y Saavedra) --- Othello, mouřenín benátský (William Shakespeare) --- Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (William Makepeace Thackeray) --- Paní Bovaryová (Flaubert Gustave) --- Le monde à côté (Martel de Janville) --- Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (Lewis Carroll) --- Kaspar Hauser --- Robinson Crusoe (Daniel Defoe) --- Svět Salvadora Dalího --- David Copperfield (Charles Dickens) --- Gulliverovy cesty (Jonathan Swift) --- Jana Eyrová (Charlotte Bronte) --- Lolita (Vladimir Nabokov) --- Mein Kampf (Adolf Hitler) --- Bílá velryba (Melville Herman) --- Metafyzika (Aristotelés) --- Pýcha a předsudek (Jane Austenová) --- Republika (Platón) --- Dobrodružství Toma Sawyera (Mark Twain) --- Bratři Karamazovi (Fjodor Michajlovič Dostojevskij) --- Kdo chytá v žitě (Jerome David Salinger) --- Korzár (George Gordon Byron) --- Kronika Pickwickova klubu (Charles Dickens) --- Marťanské kroniky (Ray Bradbury) --- Proces (Franz Kafka) --- Na větrné hůrce (Emily Brontë) --- 1984 (George Orwell) --- Deník morového roku (Daniel Defoe) --- filmový magazín Cahiers du cinéma --- Johanka z Arku (Joseph Delter) --- Jih proti severu (Margaret Mitchell) --- Pinocchiova dobrodružství (Carlo Collodi) --- Julietta čili Slasti neřesti (Donatien A. F. de Sade) --- Můj životopis (Charles Chaplin) --- Šagrénová kůže (Honoré de Balzac) --- Plexus - první díl trilogie Růžové ukřižování (Henry Miller) --- Svět Swannových - první část z cyklu Hledání ztraceného času (Marcel Proust) --- Zrzoun (James Patrick Donleavy) --- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (Jaroslav Hašek) --- Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde) --- Vladař (Niccolò Machiavelli) --- Čekání na Godota (Samuel Beckett) --- Weir z Hermistonu (Robert Louis Stevenson) a mnohé další... (DaViD´82)
- Truffaut s Jean-Louis Richardem byli do práce tak žhaví, že sepsali scénář ještě než se naučili perfektně anglicky. (DaViD´82)
Reklama