Hamlet

Ve chvílích zoufalství byl Branaghův Hamlet tak vtipný, hravý a myšlenkově plodný, že jsem měl místy chuť film zastavit a zatleskat té kouzelné, hořkosladké kreaci. Dialogy i monology byly fantastické, ovšem to je věc Shakespeara, jeho překladatelů...nikoliv filmařů. Pro mne první Hamlet, první Branaghova adaptace klasika a celkově silně pozitivní dojem. Ikdyž jako herec mě Kenneth přesvědčil bez jediné pochyby, zatímco u režie bych potřeboval 242 min. verzi a ne toliko zřejmý a až příliš citelný střih. Taktéž konec mi přišel poněkud uspěchaný. Branagh herec 100%, Shakespearovi dialogy 100% Celkově ovšem za 80% (14.12.2011)

Na Branaghova Hamleta jsem se těšila od té doby, co se dostal do televize a tehdejší reklamy nás bombardovaly informací, že již brzy bude k vidění na HBO. Bohužel bylo HBO tehdy jen sladkým snem pro horních x tisíc a já si musela počkat. Zpětně si nejsem jistá, jak bych na to reagovala tehdy, dnes ale nicméně nemám pocit, že by se to čekání vyplatilo. Branaghova verze není bez nápadu, all star team recituje slavné verše seč jim síly stačí, ale celé je to jen experimentální atrapa, které chybí hloubka. (27.02.2020)

Pojmem "mistrovské dílo" šetřím, ale tady ho zkrátka použít musím. Kenneth Branagh udělal z Shakespearovy hry, která mi vždycky připadala až nechutně rozvláčná, naprosto strhující podívanou. Čtyři hodiny sice jako voda neutekly, ale za to jsem byl rád - byly to totiž úchvatně zrežírované a zahrané čtyři hodiny. Ta herecká sestava, ta lehkost a přirozenost, s jakou všichni pronášeli původní text aniž by působili jakkoliv nepatřičně! Obdivuhodné. A vyzdvihnout si samozřejmě zaslouží i hudba Patricka Doyla. Prosím, filmoví distributoři, vydejte už konečně i ty zbylé Branaghovy Shakespeary! (15.11.2012)

Některé dialogy při sledování čtyřhodinové verze mohou na Shakespearovského nefanatika působit zdlouhavě, ale i tak se jedná o jedno z mých nejoblíbenějších převedení divadelní hry na médium zvané film. Scény, kde Hamlet předstírá šílenství, jsou dokonalé. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se Kenneth jednou pustil i do Macbetha. (29.10.2009)

Adaptovať Shakespeara do filmu je úloha vrcholne nevďačná, predovšetkým pre neskutočnú urozprávanosť jeho hier a tiež pre tú strojenú vznešenosť, ktorá za tie 4 storočia akosi vyšla z módy. Branaghova adaptácia Hamleta je siahodlhá a jej sledovanie je po čase až bolestivé (prakticky nemožné na jeden záťah). A to najmä kvôli tomu, že hercom sa počas tých 4 hodín huby ani na chvíľu nezatvoria, ich slová s ohromnou kadenciou bolestivo zasahujú ako guľky z guľometu (typu Shakespeare 1602). Ale dosť už kritiky, veď koniec koncov, film sa mi celkom páči, najmä vďaka tej plejáde výborných hercov (nesedela mi jedine Julie Christie ako kráľovná). Osobitne vyzdvihnem Kate Winslet (Ofélia), ktorá to šialenstvo zahrala parádne. Napokon som bez úhony prežil aj tú smrtiacu dĺžku - vždy keď som sa už-už išiel utopiť v tej záplave slov, zachránila ma nejaká skvelá scéna, pôsobiaca viac filmovo (takými sú napr. scéna, kde duch vyjavuje okolnosti svojej smrti, scéna v zrkadlovej sieni, scéna s hrobárom, či scéna záverečného súboja). (28.08.2022)