Vyšehrad: Fylm

Seriál za mě daleko lépe fungoval. Ono totiž udělat z Vyšehradu ucelený příběh za mě nepatří k nejlepším nápadům. Původní dílo fungovalo perfektně coby jednotlivé skeče po 20 minutkách. A mé obavy se naplnily. Jistě, pořád si to Štáfek s Koppem docela pohlídali, takže výsledný produkt určitou kvalitu nabídne, ale...Zejména mě mrzí, že ta kopa vtipů dost často překračuje pomyslnou hranici. Někdo to může považovat za absolutní masterpiece, ale na mě ty časté sexuální narážky s přemírou erotiky tolik nezafungovaly. Nejvydařenějším aspektem bylo obsazení syna Laviho, tam ta zábava ve výsledku funguje na jedničku (hlavně ten kontrast chytrosti malého kluka v porovnání s naprostou vymletostí hlavního čutálisty). A povedla se i slušná camea. Na český film tedy nadprůměr, ale umím si představit, že se to mohlo vyškrábat o pár kvalitativních pater výše. Škoda. Za mě 6/10 (20.09.2022)

Po  Vyšehrádu seriálu tu máme film což zákonitě vede třeba k ucelenějšímu příběhu, není to už jen sled scén a fórů. Zásadním novým prvkem ve Vyšehradu je dětský element, čehož jsem se bál opravdu jak Berbr odposlechů. I přes určitě zažité dějové manýry s dítětem zejména ke konci se naštěstí jedná o velmi povedenou postavu ve vztahu k Lavim a dialogy mezi nima rozhodně patří mezi to vtipnější. Dokonce si troufnu říct, že pro diváky naznalé fotbalového prostředí se může jednat o to nejvtipnější ve filmu. My co fotbálku holdujeme, máme samozřejmě Laviho, blba na druhou, který už není takový punk jako v seriálku, ale pořád umí rozesmát. Navíc ke Kubovi role Laviho sedí stejně jako k Peltovi korupce. Z vedlejších postav mě nejvíc bavil "táta" Mirek Hanuš, to bylo až mrazivě přesný, pan STB byl asi poradce. Hodně jedlý maso je Laviho návštěva u slávisty Davida Prachaře, to se prochechtalo komplet. Z ženských postav jsem přemýšlel o Šárce Vaculíkový, přece jen z Vinohradskýho divadla jí mám za stydlivku, tady jako Laviho kočka si střihla autokuřbičku jak kdyby se nechumelilo. Nejvíc mě samozřejmě bavily různé narážky na fotbalové prostředí, proto mám a budu mít pro Vyšehrad slabost. Film je určitě na pohodu a vidím to na kvalitní návštěvy. Ostatně humor v týhle době je vítaný matroš v libovolný podobě. (11.04.2022)

Blitky, sračky a hořící erekce. S „fylmovým” Vyšehradem získala tuzemská kinematografie svůj Děsnej biják. Je to svižný, protkaný fotbalovými narážkami (chytne se i ten, co zná jen Rosu a Berbra) a stran praktické kreativity dost možná vrchol toho, co dnes umí český film nabídnout. Štáfek dělá, co může, aby zachránil současnou komediální filmovou tvorbu pro mladé. (12.04.2022)

Seriál Vyšehrad se stal okamžitě kultem, ale nikdy neprodal plný potenciál. Tvůrci se naštěstí na delší dobu stáhli, aby svůj fenomén nepohřbili úplně. Pauza se ukázala jako správný krok a Lavi se vrátil ve velkém stylu. Film nabízí brutální nálož fekálního humoru i fotbalového buranství a na české poměry hromadu cameo rolí. Kdo byl někdy ve fotbalové kabině, tak jistě nemůže být šokován. Ostatní se alespoň můžou pohoršovat nad úpadkem lidského pokolení. (11.09.2022)

„TATI, TY JSI BLBEJ, VIĎ?…“   Kretén Lavi a jeho (ucelenej) příběh se vyznačuje hlavně až neuvěřitelnou soudržností sportovního (takže nejen fotbalovýho) prostředí. Ze začátku mi to připadá debilní, ale naštěstí se z toho pak stává celkem ucházející píčovina, kterou nemá cenu nějak víc komentovat, nebo rozebírat. Prostě film pro kopačky. A to, že je Tomáš Rosický schopnej angažovat JL10, není zrovna v dnešní době moc vtipný… P.S.: Všechna čest tvůrcům, že na to dokázali našroubovat tu rodinnou linii.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Kopal jsem za Vyšehrad.  2.) JL10.  ///                  PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ***  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (19.09.2022)