Zbožňovaný

Bartoška jako zasloužilý respektovaný pediatr, který jde do důchodu, načež na něj praskne 38 let trvající nevěra. Obsazením nabušené a pokaždé když se objeví Langmajer, tak to funguje jako úsměvná komedie, ale jinak je to většinou spíš nezábavné a ve výsledku vlastně smutné. Kolečkova režijní prvotina Přes prsty (2019) byla o třídu zábavnější věc. (27.02.2022)

Je až neuvěřitelné, kolik děje dovede zahrát jen několik dobře vybraných herců. Zaujal mě i výběr 3 generací žen jedné rodiny, které do sebe typově naprosto zapadly. Úžasný herecký výkon podala ve své záporné roli paní Chýlková, které je mi nakonec až líto, protože v očích diváků jí takto dokonale zahranou sobeckou mrchu už nikdy nikdo neodpáře. Věřím, že si roli užila. Děkuji tvůrcům za pěkný zážitek a happy end. (25.10.2021)

Super scénář, já se skvěle pobavil. Vyměnil bych Langoše, protože ten za chvíli snad poleze i z obrazovky u losování Sportky, ale jinak fajn. Chýlková v dost nevděčné roli, Kronerová vynikající, Bartoška trochu ostrouhal když větší část filmu má koutky dolů. A líbil se mi Kozub, nádherně psycho postava. Martina Czyžová lehce sterilní ale v porovnání se spoustou těch "puberťaček", co nám tvůrci předkládají, moc milá a hlavně snesitelná.  Námitky bych vznesl jedině proti dvacetistránkovému slohu přes prázdniny, to by neprošlo na žádné SŠ (námět, ani práce na léto). Setkání na zahradě číslo jedna, je velká zábava. (27.02.2022)

Míň toxické než jiné filmy Petra Kolečka. Zdrojem humoru zde není znásilnění, ale „jen“ vyjadřování člověka po mrtvici nebo to, že „ženský neuměj couvat“. Navíc nechybí náznak mravního ponaučení. Nevěrník je potrestán imobilitou, afázií a univerzální hnědou omáčkou. Jinému nedospěle jednajícímu muži, jehož zájmy začínají u hulení a končí u aut, je na druhou stranu odpuštěno bez toho, aby na svém chování cokoli změnil. Ženy pak v závěru smířeně přijímají, že všichni chlapi dělají stejné chyby, a vracejí se buď k lahvi tvrdého alkoholu, nebo k vaření a pečení (slibný motiv pozdní ženské emancipace rozveden není). Nic víc než kefírovou buchtu a nadívané kuře ostatně Kolečkovi hrdinové ke štěstí nepotřebují. Strukturou to připomíná pásmo situačních scének s předvídatelnými pointami, jejichž přítomnost ve vyprávění často opodstatňuje jen možnost dát některému z herců prostor k jeho kreacím (pomalu se bojím jít na český film, aby na mě nevyskočil Kozub, nehodící se do většiny rolí, do nichž je obsazován). Když se nicméně vyprávění těkající mezi půltuctem postav zaměří na Zuzanu Kronerovou, která jako vždy hraje naplno a jako jediná své podváděné manželce dokáže dodat jistou věrohodnost, dokonce to ani nebolí sledovat. Jen bych se rád dožil toho, že autoři českých romantických komedií přijdou s konfliktem spočívajícím v něčem jiném než je mimomanželský poměr, ženská hysterie nebo neschopnost postav říkat si věci na rovinu. 40% (24.09.2021)

Tak tohle byl vážně průser aneb člověk míní, režie mění:-)). Ostatně tak jako v životě - občas ty plány a těšení se na něco/někoho milého prostě nevyjdou :-)). Já po čase zase zkusila jít do kina na český film, abych podpořila českou kinematografii........jsem si tak říkala, že podle prvotních anotací by tento snímek mohl být něco jako Teorie tygra, který se mi líbil. Bohužel Zbožňovaný se absolutně nepovedl, a to v ničem, děj byl veskrze plytký, nemastný, neslaný, nezáživný, nevtipný, ani ti herečtí "tahouni", kteří mě na tento film přilákali, mě neoslovili. Komedie??? - to ani náhodou, za celou dobu promítání se v kině nikdo nezasmál! Prostě nuda a palec dolů:-( (24.09.2021)