Střela zblízka
Nahschuss
Posledná poprava
Režie:
Franziska StünkelScénář:
Franziska StünkelKamera:
Nikolai von GraevenitzHudba:
Karim Sebastian EliasHrají:
Lars Eidinger, Moritz Jahn, Luise Heyer, Peter Benedict, Devid Striesow, Hendrik Heutmann, Daniel Thomas, Stefan Woelk, Inka Löwendorf, Florian Anderer (více)Obsahy(1)
Východní Berlín roku 1981. Franz Walter právě dokončil doktorát z ekonomie v Německé demokratické republice, když mu rozvědka přislíbí místo profesora na univerzitě. Ambiciózní vědec okamžitě přijímá a souhlasí s tím, že bude pracovat pro zahraniční zpravodajskou službu, dokud nenastoupí na svou novou pozici. Spolu s kolegou Dirkem dostává úkoly v západním Německu. Záhy je však donucen vydírat nevinné lidi, aby je přiměl mluvit. A jeho nadřízení zajdou ještě dál. Uprchlíci z NDR a jejich příbuzní se stávají terčem psychické destrukce. Součástí plánu jsou padělané dopisy, lékařské diagnózy, sledování a odposlechy. A to je víc, než Franz dokáže unést... Strhující historické drama je inspirováno životem a smrtí Wernera Teskeho, posledního vězně popraveného v bývalé NDR. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Porabkári v NDR boli takí istí kokoti ako u nás. Klamstvo, komunizmus, Lenin vytetovaný na zadku a strana a národ na prvom mieste. Beda, keď si bol uvedomelý súdruh, ktorý robil síce to isté, ale po čase pochopil, hlavne keď ochutnal imperialistický hambááger, že totok asi neni úplne kóCher. A len za pokus o emigráciu dostal život skracujúci rozsudok. Príbehovo fajn, podanie ale zbytočne na vážno, dlhé a pochmúrne. 3 z 5 ()
Natočené to působí hodně všedně, ale ve skutečnosti se tu odvíjí dvouhodinový psychologický rozklad inteligentního člověka - doktora - kterého zažene do krajnosti režim. Po psychologické stránce hodně brutální a nekompromisní. Ta doba musela být odporná a nechápu nikoho, kdo na ni může vzpomínat jen v dobrém. Dnešní mladí by se podle mě rozbrečeli hned po prvním nátlaku shora. A pokud by se nerozbrečeli, tak by mluvili a mluvili a mysleli si, že na to mají právo. Ach, ti malověrní. ()
Škoda, že do toho nebolo vložených viac emócií. Film je chladný, čím chce pripodobniť socialistickú dobu a to sa mu darí dobre, ale na druhej strane mohol v druhej polovici trochu pritlačiť na pílu, aby nám prišlo toho človeka viac ľúto. Dobrá téma, ktorá obsahovala aj zbytočné scénky, napríklad sa nám Franz za polhodinu neviem či nie štyrikrát vyspal so svojou ženou, to neviem k čomu malo viesť, alebo šlo len o zakomponovanie povinnej nahej zložky. ()
Film, kterému toho mnoho chybí a leccos naopak přebývá. Není důvod, aby se tu objevoval Lars nahý. K několika zcela otevřeným souložím důvod taky sotva najít. A důvod není ani k setrvalému pláči dospělého muže. Pláče měsíce, podporován začasto alkoholem… Navzdory slzám filmu ovšem chybí emoce. Chybí i směřování, životnost a náboj. Chybí i objasnění příčin, proč je hotový vysokoškolák vyrůstající odmalička v prostředí NDR na počátku své „zpravodajské“ dráhy tak podivuhodně naivní. Vše plyne v jakémsi úhledném středu vodováhy, jako by měla loď za úkol dopravit diváka z břehu na břeh, aniž by se rozhoupala tak, že by ho ošplouchla jen malá vlnka. Příběh Wernera Teskeho, jímž se film údajně inspiroval, je z úplně jiné planety. Byl to kapitán Stasi, přesvědčený komunista / převlékač kabátů, který po osmi letech práce pro Stasi ukradl zpravodajské dokumenty, aby je vytěžil za hranicemi, kam s nimi hodlal zmizet za lepším. Těžko říct, proč byl ve filmu připomínán naivním slabochem bez výrazu, kterému jakoby neustále někde lítaly včely a který se vlastně ničím neprovinil… ()
No a přesto všechno se některým drahým spoluobčanům po tomto stýská. Lars Eidinger ty proměny osobnosti zvládá na výbornou. Příběh nejde do detailu, vlastně se dost pracuje s nedoslovným dějem, jasně dá se domyslet, ale možná je to škoda, ta hrůza by vynikla ještě víc. V každým případně hodně syrový snímek z doby nedávno minulé v tomhle Němci fakt válí. ()
Reklama