Superman se vrací

Na Singera překvapivě umírněné a vcelku jednotvárné dílko, bez výraznějších odboček ve stylu jak formálním, tak i dějovém. Nedá se mu však upřít zcela jasně viditelná otevřenost a upřímnost, která na diváka zapůsobí již od první minuty. Akční pasáže jsou natočený téměř dokonale, především scéna s letadlem je strhující. Přesto je však kolosální rozpočet těžko pochopitelný. Vadí tu možná absentující prvek realističnosti. Ta tu není ani co by se jí za nehet vešlo. A to nejen co se týče charakteristiky hlavního hrdiny, ale týká se to i okolí, ve kterém se objevuje. Letadlo, které nazývají jako Boeing 777 jím vlastně vůbec není, rychlost 4g by ho okamžitě roztrhala na kusy, zatímco v tomto případě si "v pohodě" letí dále. To je jenom zlomek gigantických nesmyslů, kterých se zde dočkáme. Pokud je však tento fakt divák ochoten akceptovat a záběry objímající se dvojice na pozadí nočního velkoměsta mu nedělají problémy (ba naopak), užije si tento snímek dosytosti. (19.07.2006)

Jděte do kina, buďte připraveni na komix (nechte logiku pokud možno u ledu) a užijte si tuhle velkolepou podívanou. Prvotřídní akci, snímanou neuvěřitelnou kamerou střídá na komixové poměry duchaplný příběh, jenž mile oživují inteligentní vtípky, narážky, skryté i nápadné pocty původní sérii... Zkrátka, pro mě je Superman se vrací výbornou popkornovou zábavou a dalším důvodem proč chodit do kina. Rozhodně se nekoná žádné zklamání, Singer oživil Supermana minimálně stejně dobře jako Nolan Batmana. V rámci žánru téměř dokonalé. 90% (31.08.2006)

Pro me jako divaka ktery nikdy neobdivoval ani nezavrhoval supermanske filmy je toto pokracovani zklamani. Za ty penize bych cekal jine kafe... Nejvice me zarazi tak dlouha stopaz. Je tam hodne zbytecnych scen ktere jen film brzdi. Je to jen takovy stary film v novem kabatku. A to ze ma bezvadne triky v dnesnich dnech nestaci.... Snad jedine sceny krom akcnich u kterych sem se bavil byli s ucasti Kevina Spaceyho, obvzlaste scena na lodi kdyz vysvetluje svuj plan je bezchybna. (21.01.2007)

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

Singer je mástr, film dobrý - splnil všechno, co se dá od takového (jak by řekl EdaS) "bijáku" čekat, ale na Supermanovi mě vždycky štvalo tolik věcí jako např.: to si vážně všichni myslí, že Clark je na záchodě či kde zrovna ve chvíli, kdy je v akci Superman? Nikdo si nevšimne podoby jen proto, že Clark nosí brýle a chová se jak trdlo? A co ta kudrlinka? To si Superman stihne vždycky hodit natáčku, než někoho zachrání? A co ty Supermanovy superboty? To musí mít Clark asi dvacítku botu, že je tam dokáže schovat. A kolik obleků vlastně takový Clark-Superman za den spotřebuje? :-P (06.03.2008)