Superman se vrací

Mňo. Zklamání by bylo příliš silné slovo. Spíš to nenaplnilo moje očekávání. Jemná, pokorná a přespříliš korektní oživení bez velkých výkyvů, akčních scén i rezolutních důvodů pro prošustrování tolika milionů (příště ať nechají Luthora běsnit na poušti - bude to levnější) mě sice nenudilo, ale zároveň ani na jednu jedinou sekundu nepřitáhlo. Paradoxně se směje Brett Ratner, protože i když mu intelektuální část publika spílá, v jeho osobní historii už díky X3 navždy zůstane víc peněz i čiré filmové zábavy. Superman je možná v rámci možností pěkný film - konzistentní, táhlý, místy příjemně nasládlý, i dobře zahraný. Jednorozměrnost Supermana samotného a idealismus okolo něj se však pouze zvýraznily a podkopaly Singerově sladkobolné romantice nohy. Pouze příjemný film s malátným dopadem, nic víc. (14.07.2006)

Po King Kongovi ďalší film, ktorý sa utopil vo svojej monumentálnosti. Navyše monumentálnosti značne monotónnej a repetetívnej (nielen smerom k sebe - neustále sa opakujúce motívy, ale aj smerom k "eposom" z nedávnej minulosti - prekvapivo až častá podobnosť v akčných sekvenciách), ktorá úplne odsunula do úzadia doteraz jednu z najsilnejších Singerových zbraní - vývoj postáv. Tam, kde v X-menoch Singer každej postave vtlačil svoju vlastnú charizmu ako aj plastickosť osobitého charakteru, v Supermanovi zlyháva. X-meni, aj napriek nadprirodzeným schopnostiam, boli "ľudskí", Superman ostáva chladnou figúrkou v odmeranom filme, kde sa emócie dajú spočítať na prstoch jednej ruky. (10.07.2006)

Při sledování mě napadaly neustále dvě stejné věci. Sračka a 260 milionů dollarů. Ono i když se sračky dotkne král Midas, pořád to bude sračka, zlatá, ale sračka. A tohle je extra zlatá sračka. Pravda, triky jsou úchvatný a každá jedna scéna vypadá jako nějaká malba, jenže to mi prostě nestačí. Příště bych bejt Singerem ubral nějakých padesát milionů trikařům a dal je scénáristům (případně najal jiné sécnáristy), aby vypotili něco, na co se dá dívat. Jistě, existuje tu něco jako Superman franchise (vlastně výrobní znaky), od kterých se nemohl odchýlit kvůli majitelům autorských práv a producentům, jenže aby jediná opravdu dobrá věc na nejdražším filmu všech dob byla hudba, která však vznikla pro jiný film před třiceti lety, to je trochu moc (či málo, jak se to vezme). Příběh je podle mě největší slabina filmu. Já osobně chtěl vidět něco víc než jen sled několika akčních ochran Ameriky. Chtěl jsem vidět Supermana jako člověka, protože tím je víc než mnozí jiní, chtěl jsem vidět příběh dospělého Supermana, Supermana ve středním věku, který musí bojovat každodenní život jako ostatní lidi. Který se škorpí s jedovatou tlustou manželkou Lois, má drzýho fagana a v superhrdinské práci už nenachází pražádnou radost a svůj cíl prostě ztratil. Který nemá chuť k ničemu, kromě rozbití huby svého nepříjemného šéfa. Možná je to trochu přehnaný, ale viděl bych to mnohem radši než tenhle krásnej, ale prázdnej obraz. Ještě drobnost k obsazení. Kolik proboha mělo Supermanovi a Lois bejt, když se poprvý v Daily Planetu potkali? Patnáct? Dokud bude Superman 27letej chlapeček a Lois třiadvacítka, nikdy to nepřekročí stín prvního Donnerova Supermana, který i přes dnes dost zastaralý triky pořád vede na celé čáře. A ještě jedno, Brando se musí otřásat v hrobě smíchy. Za první díl ho přeplatili (14 milionů za deset dnů práce) a tady určitě dostal ještě mnohem víc. (09.11.2006)

"Pamatáš si ešte, čo mi vtedy povedal otec?“ – „´Začínajú ti padať vlasy, Luthor´.“ – „Nie, až potom!“ – „´Vypadni´?“ Supermanský fenomén ma vždy míňal. Donnerov originál pokladám za úsmevný priemer). No verzia z roku 2006 zo stajne môjho obľúbeného homosexuála Singera (ZVYČAJNÍ PODOZRIVÍ, „Dr. House“, NADANÝ ŽIAK) sa mi páčila (pekne nakrútené retrospektívy do detstva na farme), milo prekvapila úctou k starým časom (Marlon Brando) a šokovala v rámci supermanskej mytológie revolučnou scénou (klavír). „Obrovskej“ snímke za 250 miliónov dolárov (úchvatná Pevnosť samoty) dominuje umelohmotné herecké obsadenie hlavných rolí (figuríny z výkladu Routh a Bosworthová). Ale neprekáža to, lebo Singer jednak rád pracuje so „symbolmi“ a nie s postavami z mäsa a kostí (takže mu hlavnú rolu môže hrať aj umelohmotná figurína a nebude to príliš prekážať) a jednak herecké remeslo zachraňujú frajeri z podporných rolí (Penn, Poseyová, Spacey). SUPERMAN SA VRACIA je staromódny komiksový epos o oslave naivného hrdinstva. Kino Považan 2006 (01.03.2009)

Jděte do kina, buďte připraveni na komix (nechte logiku pokud možno u ledu) a užijte si tuhle velkolepou podívanou. Prvotřídní akci, snímanou neuvěřitelnou kamerou střídá na komixové poměry duchaplný příběh, jenž mile oživují inteligentní vtípky, narážky, skryté i nápadné pocty původní sérii... Zkrátka, pro mě je Superman se vrací výbornou popkornovou zábavou a dalším důvodem proč chodit do kina. Rozhodně se nekoná žádné zklamání, Singer oživil Supermana minimálně stejně dobře jako Nolan Batmana. V rámci žánru téměř dokonalé. 90% (31.08.2006)